Co je vektorová vakcína a jak funguje?
Z toho, co jsem vygooglil, moc moudrý nejsem. Mohl by mi to prosím někdo srozumitelně vysvětlit?
Odpovědi
Diskuze
Třeba Astra Zeneca je vektorová vakcína, vzali opičí virus (který se v těle člověka množí, ale nevyvolává onemocnění) a změnili mu genetickou kuchařku tak, aby napadená buňka produkovala povrchovou bílkovinu Covidu19 (spike-protein). Má to ale trochu úskalí v tom, že po první dávce vakcíny si člověk vytváří protilátky nejen proti Covidu19, ale i proti opičímu viru (= očkovací látce, vektoru). Proto teď přišli s tím, že lepší bude nedávat druhou dávku za měsíc, ale až za 3 měsíce.
Virová vakcína je také Sputník V, ten to řeší elegantně použitím dvou různých vektoru pro prvou a druhou dávku, takže jsou obě velmi účinné. Používá běžné lidské, ne nebezpečné adenoviry s pozměněnou DNA.
O virových vakcínách se uvažuje také třeba pro AIDS, kde by modifikovali HIV, že by pronikal do cílových buněk, ale svou pozměněnou RNA by je činil odolné proti skutečné nákaze.
Proč se tomu říká "vektorová"? Znám vektory z fyziky, ale tohle mi nějak k tomu nejde dohromady.
A jak se to liší od RNA vakcíny, když tady se taky manipuluje s RNA?
Jestli je řeč o mRNA vakcínách, tak tam je už třeba znát něco o syntéze bílkovin v buňce. mRNA je takový mezistupeň, takový ofocený recept na jedno jídlo z genetické kuchařky. Pokud si něco syntetizuje buňka, udělá si jako jeden z prvních kroků právě tuto krátkou mRNA kopii příslušného genu, a pomocí ní pak sestavuje příslušnou bílkovinu. Pokud se nám podaří dostat tyto molekuly mRNA přímo do buněk, a ponesou třeba návod na výrobu onoho spike protejnu, poskládá podle ní buňka hned onen protein.
Je to jednoduché, ale má to i úskalí. mRNA je hodně nestabilní, proto se musí skladovat hluboce podchlazená. Kromě toho, aby se nerozpadla v krvi, balí se do takového kabátku, který jí zároveň otevírá vstup dovnitř buňky. Princip je znám už dlouho, zatím ale nikdo neměl odvahu tuto vakcínu nasadit na lidi. Nebudu spekulovat proč. Je to případ třeba vakcíny Pfizer.
Za normálních okolností vzniká mRNA v buňce procesem (syntézou), podobným (částečné) replikaci, a jakmile se mRNA uvolní do cytoplasmy, rozjede se syntéza toho, co kóduje. V každé vteřině se nám těle vytváří a uvolňují miliardy mRNA a podle nich dělníci v buňkách vytváří látky, z nichž je postaveno naše tělo (třeba kolagen), nebo které jsou jinak nezbytné (třeba žaludeční sliz, chránící žaludeční stěnu od kyselého prostředí).