25. prosince 800 papež Lev III. korunoval franského krále Karla Velikého na císaře, který se stal na území západní Evropy prvním císařem po více než 300 letech. Až do roku 899 (s menší přestávkou) tento titul získávali členové dynastie Karla Velikého, Karlovci. Poté je vystřídali členové různých italských dynastií až do roku 924. Pak byl trůn neobsazený do roku 962, kdy byl na císaře korunován Ota I. Veliký, který sám sebe označoval za pokračovatele Karla Velikého. Krále Svaté říše římské vybírali volitelé, tzv. kurfiřti. Zvolený panovník se pak musel nechat papežem korunovat na císaře. V 16. století byla povinnost korunovace papežem zrušena.
Říše byla zrušena císařem Františkem I. Rakouským v roce 1806 poté, co Napoleon Bonaparte založil Rýnský spolek.
V době, kdy ji rušil, byl ještě Františkem II :-). A nerušil ji tak úplně dobrovolně - byl to diktát Bonaparta po vítězství u Slavkova. František ale hned vyhlásil Rakouské císařství (později se za Františka Josefa změněno na Rakousko-uherské císařství)