Možná jste si všimli, že před pár dny v 71 letech zemřel velmi moudrý a vzdělaný muž, bývalý soudce ústavního soudu, pan JUDr. Vojtěch Cepl.
Včera jsem se znovu díval na televisní pořad z cyklu "Ještě jsem tady", který mu byl věnován. Hovořil mi z duše, když upozorňoval na zneužívání některých pojmů, které jsou svou podstatou velmi relativní. O pojmu "pravda" je to ostatně známé. Co je pravda, to se pokoušel už definovat Emmanuel Kant a konečně je známá i definice Bedřicha Engelse, který uvádí, že pravda je shoda se skutečností. Jenže jaká je ta skutečnost? Zvláště u sociálních a emocionálních pravd je problém s poznatelností objektivního jevu, především s ohledem na hlediska, jež při posuzování skutečnosti používáme. Je Václavské náměstí do kopce, nebo s kopce?
Při prosazování hledisek se často tluče do stolu a závěrečný postulát formuluje vítěz. Jak taková pravda, hledisky relativizovaná, má nad něčím vítězit, jak stojí napsáno na prezidentské vlajce?
A při tom jde o pojem, pro který si jsou ochotni lidé i rozbíjet hlavy. Známe ještě jeden pojem, který je schopen vlát nad hlavymi vraždících vojsk - je to "svoboda". Pomineme-li jeho principiální obsah vyjádřitelný jako absenci fyzických okovů, pak po odpovědném přemýšlení musíme dojít k závěru, že nikdo na světě není doopravdy svobodný. Spoutává nás množství rozmanitých skutečností. Začneme-li konstatováním, že svoboda individua končí tam, kde začíná svoboda individua jiného, pak najdeme četné vlivy, která člověka o svobodu připravují. Svobodný není alkoholik, gambler, workoholik .... svobodný není ani zamilovaný, nejste svobodní v okamžiku kdy se vám narodí dítě, když se stanete členem nějakého většího kolektivu a přijmete jeho pravidla chování, řidič za volantem s touhou po absolutní svobodě si koleduje o urnu, moje dcera se rozešla s hochem, který nepřipouštěl slovo "my" ... já jdu na sqash, já jdu na pivo, já si koupím lístek do kina ...
Pokud o tom přemýšlím, nechci mít pravdu a nechci být svobodný. Chci žít zodpovědně, bránit svou čest a pěstovat schopnost empatie, schopnost soucítit se svými bližními abych jim mohl projevovat svou solidaritu.
Promiňte tu spoustu písmenek, chtěl jsem se s vámi podělit o pár myšlenek. Děkuji za trpělivost.
