Nevite jak je to s Aristotelem a idejemi? rikal ze jsou nehybne??

Anonym28961228.11.2011 16:44 Nahlásit

Odpovědi

Diskuze

Gandalf28.11.2011 21:06 Nahlásit

To je trochu nepřesné. Zatímco Platónův učitel Sókratés se svými partnery diskutoval a hleděl dosáhnout jejich souhlasu, Aristoteles (Platonův žák) ve svých spisech uvádí tezi nezbytnosti přesné a závazné argumentace, jak ji má svým žákům přednášet učitel. Tyto argumentační "ideje" mohou být chápány jako fixní, tedy "nehybné".
Pravidlům správného myšlení, usuzování a argumentace je věnována řada spisů, tradičně označovaných jako Organon čili nástroj, rozumí se právě nástroj myšlení. Jednotlivá tvrzení spojujeme v soudy, z předpokladů (premis) vyvozujeme závěry. Základní formou soudu je sylogismus: ze dvou tvrzení se společným členem plyne třetí. Obě výchozí tvrzení mohou být buď obecná, nebo jednotlivá, a kromě toho mohou být také záporná jen .....podle toho pak některé závěry platí a jiné ne. Formalizováním aristotelské logiky vznikla predikátová logika včetně kvantifikátorů. Aristotelova „analytika" či logika jakožto nauka o pravidlech myšlení a řeči také z jazyka a z jeho forem vychází: podstata, případek, atribut.

Aby bylo možno souvislosti potvrdit, a závěry přijmout, bylo nutno vstupní ideje (premisy) vnímat jako axiomatické, neměnné, tedy - jak píšeš - nehybné.

Anonym28126828.11.2011 22:57 Nahlásit

Idea v platónském pojetí znamenala jakýsi ideální předobraz věci či pojmu. Soubor všech idejí, který odpovídal veškerým pojmům z reálného světa, byl podle Platóna neměnný, věčný - byl to soubor ideálních vzorů, jimž se reálný svět tu více, tu méně dokonale přibližoval. Právě proto, že to byly idální vzory, tedy právě proto to byl soubor věčný, neměnný - u Platóna byly ideje nehybné. Platónův žák Aristoteles tuto oddělenost idejí od věcí popřel. Podle Aristotela ideje neexistovaly ve svém uzavřeném světě, nýbrž každá jednotlivá idea byla obsažena přímo v té které věci jakožto důvod jejího bytí. Aristoteles ovšem nepoužíval výraz idea, nýbrž podstata (řecky úsia). Každá věc se podle Aristotela skládá z látky a formy. Lavice je ze dřeva - dřevo je látka, lavice je forma. Ani jedno ani druhé samo o sobě věc, již vnímáme jako lavici, nevytvoří. Teprve když se látka dřevo spojí s formou lavice, vznikne kýžený předmět. Pochod, při němž látka přijímá formu, je pohyb. Forma pohybuje látkou a tomuto pohybu se látka vzpírá - tím se v aristotelovském pojetí vysvětlují nedokonalosti světa. K dění dochází vývojem podstaty věcí, stykem látky s formou, tedy pohybem.

Přidat komentář do diskuze ▾