Barva oblohy je způsobena čím?
Je modré zabarvení oblohy způsobeno kyslíkem , nebo má na to vliv něco jiného ?
Odpovědi
Diskuze
Tady je vysvětlení.
Toho využívají i malíři, kteří přidávají při malbě oblohy do modré zelenou, chtějí-li „trefit“ tu správnou barvu.
Bělavé zabarvení oblohy vzniká na větších částicích (drobný prach, vodní kapénky, ledové krystalky, částice smogu a kouře, …). Obloha tedy má typický blankytný odstín, který je temnější ve vyšší nadmořské výšce, protože je zde méně nečistot v atmosféře.
Na prachu a vodních kapičkách se rozptyluje téměř stejně světlo všech barev, proto je barva takové oblohy bílá (oblaka tvořená vodními kapičkami jsou bílá až šedá, barva zatažené oblohy, …).
Večer a ráno, kdy sluneční paprsky procházejí atmosférou šikmo a jejich dráha v atmosféře je dlouhá, se výrazněji rozptyluje i světlo žluté, červené a oranžové. To je důvod proč se Slunce jeví ráno (resp. večer) oranžové nebo červené - světlo ostatních barev je totiž cestou atmosférou rozptýleno mimo směr, odkud Slunce pozorujeme.
Kdyz na atomy O a N dopada svazek slunecniho svetla ze slunce, tak vlnovy delky vyrazne vetsi nez atom kysliku nebo dusiku tyhle atomy obejdou a pokracujou rovne (stejne jako kdyz soused vyhrava na magnetaku tak slysis hlavne basy - dlouhy vlnovy delky). Tim padem tyhle vetsi vlnovy delky dopadaj lidem do oka primo od zdroje a tim padem vidime slunce zluty nebo cerveny podle toho jak dlouhou drahu muselo svetlo atmosferou projet.
Nicmene ty slozky svetla s kratsi vlnovou delkou se na atomech O a N odrazeji a rozptylujou po cele obloze a teprve odtud nam dopadaj do oka. A je tu dalsi faktor - kvantitativni zastoupeni barev ve spektru - protoze fialove je ve spektru malo, prebira hlavni roli modra.
Kdyby byly v atmosfere zastoupeny vetsi atomy, byla by obloha spis purpurova nebo mozna i zluta, i kdyz zlute je ve spektru malo. Mensi atomy by oblohu delaly fialovejsi, protze by primo propustely vetsi procento modre.