Poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí

Kostlivec11.03.2012 08:19 Nahlásit

Já si myslím, že to není pravda. Pánů bylo celkem tři, potom sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Dohromady sice dvacet sedm lidí, ale stejně... Opravdu bylo popraveno dvacet sedm pánů, nebo je to jen takový zažitý omyl?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Gandalf11.03.2012 10:34 Nahlásit

To máš těžké, Kostlivče, odvíjí se to od definice termínu "pán". Pokud tomu dáš sémantický obsah "šlechtic", tak to samozřejmě nesedí, ale všichni popravení byli angažovaní na vedoucích funkcích stavovského povstání (nakonec i doktor Jesenius ....) a tak v nich bylo možno vidět "pány". Prostě jako skupina reprezentovali stavovský, tedy panský, odboj proti Hansburkům. Nutno ovšem ještě objasnit, co to znamená, pokud hovoříme o Českých stavech. V Čechách se začala stavovská obec a zemský sněm formovat koncem 13.století. Nejprve vznikly stavy vyšší šlechty a duchovenstva, za husitského hnutí přibyla nižší šlechta a královská města, zatímco duchovenstvo bylo dočasně z politického života vyřazeno (nesmělo zasedat na českých sněmech). V 15.- 16.století měly svůj vlastní stavovský sněm také všechny vedlejší země Koruny české. Z toho plyne, že ve stavovském povstání působily tři stavy - vyšší šlechta, nižší šlechta a královská města, všechny stavy tedy měly mezi popravenými své zástupce a z pohledu obecného byli vnímáni jako "páni".

mistrovamarketka11.03.2012 10:37 Nahlásit

anebo se to dá brát tak, že mezi nimi nebyla žádná dáma :-) tudíž všichni popravení byli skutečně páni :-)

Kostlivec11.03.2012 10:55 Nahlásit

Jo takhle ono to je... bylo mi to divné, protože jsem většinou četl o dvaceti sedmi pánech a přitom páni byli jen Šlik ze Šlikova, Budovec z Budova a Kryštof Harant.
Ovšem to vysvětlení, že mezi nimi nebyla dáma, to zní taky vcelku rozumně =)

Anonym38871511.03.2012 10:58 Nahlásit

Taky ti něco přidám. :-))

pán, hpán m. pán, člověk svobodný; šlechtic, příslušník nejvyššího šlechtického stavu: pán zemský přesnější označení příslušníka panského stavu; pán korúhevný příslušník panského stavu s vlastní korouhví; panovník, vládce, velitel, vůdce, správce, hlava někoho nebo něčeho; hospodář, mistr; majitel, vlastník; hlava rodiny, manžel; nábož. Bůh, Hospodin; titul pro osobu mužského pohlaví.

Zdroj: Malý staročeský slovník

pán, -a m., zř. hpán, v titulu též pan, poses. pánóv
I. s atributem podřízenosti
1. (koho/čeho, zř. nad čím) pán (koho/ čeho), muž v nadřízeném nevrchnostenském postavení (nad někým n. něčím), zvl. ve sféře soukromé; [čeledi, rodiny] hospodář; [učedníka] mistr; [zvířectva ap.] majitel.

2. (koho [poddaného], čeho [nemovitosti], zř. nad kým/čím, kde) pán, feudální vrchnost (světská i duchovní).

3. (koho/čeho, nad kým/čím, kde ap.) pán, vládce (s vrcholnou mocí politickou, vojenskou ap.), zvl. vladař, panovník; [nad vojskem] vojevůdce; „býti pánem“ koho/ čeho, kde ap. vládnout komu, čemu, kde ap.

4. koho [ženy, zvl. šlechtičny] manžel.

II. bez atributu podřízenosti
1. pán, osobně svobodný muž nadřazený ostatnímu obyvatelstvu svou politickou, popř. vojenskou mocí, urozeností a majetkem, zvl. šlechtic.

2. páni pl. (čí [panovníka]) družina (feudální), seskupení pánů s funkcí poradního sboru a s účastí na vládě, později dvorská šlechta.

3. páni (zemščí) pl. zemský soud n. sněm (tvořený přítomnými účastníky z řad šlechty); zř. sg. účastník zemského soudu n. sněmu: král a pani zemští.

4. [veliký, urozený ap.] pán, velmož, příslušník vyšší šlechty, popř. vyšší cirkevní hodnostář.

5. pán, člen městské rady, zvl. konšel; v pl. sbor spravující záležitosti král. města, pův. městská rada.

6. pan; titul a uctivé oslovení muže, pův. mocensky nadřazeného, později též měšťana, příslušníka rodiny, světce ap.

7. relig. Pán, Bůh (Hospodin) n. Kristus.

Zdroj: Staročeský slovník

Přidat komentář do diskuze ▾