Jak by podle vás dopadlo referendum na vystoupení ČR z EU? A jak vystoupení z NATO?

Anonym Vutedim13.10.2022 06:07 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Cyjapoz13.10.2022 06:53 Nahlásit
Potom, co provedli ti klauni ve Velké Británii po Brexitu, se nikdo do vystoupení z EU nepohrne.

A potom, co provedl Putin na Ukrajině, se nikdo nepohrne do vystoupení z NATO. Nezapomeň, že ruské rakety momentálně dopadají jen 300km od českých hranic (a 100km od slovenských). Celá ta šaškárna na Ukrajině je jen proto, že Ukrajina není v NATO. Kdyby byla, tak by k válce nikdy nedošlo nebo by skončila během chvilky. Takhle musí Ukrajinci bojovat sami.

Česká ekonomika stojí na exportu do Německa a výrobnách zahraničních podniků. To by s hranicema okamžitě skončilo (stejně jako ve VB), majitelé by to přesunuli do Rumunska a my bychom se vrátili na úroveň 90.-tých let.
Anonym Xuxygis13.10.2022 10:02 Nahlásit
Já souhlasím, že by referendum dopadlo pro setrvání. Důvody by byly různé. Hlavní ale je, že se lidé bojí budoucnosti a rozhoupávat loďku nebudou chtít. Také se obávají toho, že by nám EU ten odchod hodně osladila. Lidé se pochopitelně rozhodují i na základě toho, co slyší z medií, a tam zrovna moc prostoru pro odlišné názory není. Jako celospolečenský problém vidím také šíření fanatické nenávisti mezi lidmi, třeba v rovině Babiš/antibabiš, o dalších se raději ani nebudu zmiňovat. Zažil jsem v životě už hodně, každé desetiletí bylo úplně jiné, ale současná dekáda... No, nevím.

Nemá smysl přemýšlet, jaké zdůvodnění by pro to kdo vymyslel, předpokládám, že to, co by rozhodovalo, jsou obavy z budoucnosti a z toho plynoucí instinktivní snaha se držet v houfu a nějak to přečkat.
Mezek13.10.2022 13:18 Nahlásit
Předpokládám, že v květnu příštího roku bude i kolega Cyjapoz mnohé věci jinak hodnotit. Nepříjemné je, že návrat do stavu předchozích let bude velmi obtížný.
Anonym Suxocef13.10.2022 16:56 Nahlásit
Mezek: Co myslíš návratem do stavu předchozích let? 1968-1989? To souhlasím. Nerad bych se učil azbuku.
Anonym Gujukyr13.10.2022 17:41 Nahlásit
Já jsem se učil jak rusky, tak i anglicky, a jsem rád, že dokážu obě řeči používat. Určitě bych rád uměl i další řeči, evropské i asijské, ale to už asi nezvládnu.
Azbuka je původně písmo Velké Moravy, vymyšlené tak, aby věrně zaznamenávalo náš jazyk. S vyhnáním Metodějových žáků se rozšířilo na Balkán a dál do Ruska. Azbukou píší samozřejmě i Ukrajinci. Ten, kdo pozná ruštinu od ukrajinštiny, může si třeba udělat obrázek, jakou řečí doopravdy mluví mezi sebou uprchlíci:)
Anonym Jovytun13.10.2022 18:12 Nahlásit
Anonym Suxocef
Proč tak daleko do minulosti?
On jen návrat do doby předcovidové je značně iluzorní.
Mezek13.10.2022 18:40 Nahlásit
@Suxocef: Tak daleko bych se nevracel, myslel jsem tak 2015-2021.
Anonym Cyjapoz13.10.2022 18:50 Nahlásit
@Mezek: změnu v názorech do příštího května neočekávám. Uniká mi něco? Proč zrovna květen? Konec topné sezóny? Konec války na Ukrajině?

@Xuxygis: > by nám EU ten odchod hodně osladila
Sleduji Brexit detailně už několik let a EU nic "neoslazuje". Jen lidi si neuvědomují, nakolik se pro ně život členstvím (nebo přidružením k EU trhu) zlehčil a jaké administrativní překážky musí překonávat, když nejsou členy jednotného vnitřního trhu. Nikoho nepřekvapuje, že export do USA nebo Japonska je papírová a finanční noční můra, ale zastánce vystoupení z EU trhu vždy nějak šokuje, že to platí i pro export do EU.

@Gujukyr: většina uprchlíků je z oblastí bojů, ty jsou většinově ruskojazyčné s většinou etnických Rusů (tzn. že i tamější etničtí Ukrajinci mají ruštinu jako svůj mateřský/jediný jazyk a ani ukrajinsky mluvit neumí).
Mezek13.10.2022 19:20 Nahlásit
Nevím, jestli ti @Cyjapoz něco uniká. Ale podle současného stavu buď skončí zejména velké firmy a budou pokračovat jinde (Škoda Mladá Boleslav na příklad) nebo bude balancovat státní rozpočet na okraji zhroucení kvůli pomoci průmyslu. V současné době se diskutuje, jestli bude dost plynu a ponechává se stranou jeho cena. Podobná situace je s elektřinou. U nás jedou plynové elektrárny a vyrábějí prakticky pro export, hlavně do Německa. Při tom Babiš loni v posledním čtvrtletí požadoval spolu s Polskem řešení situace s emisními povolenkami. Nová vláda to nechala být.
Obávám se, problémy v energetice budou určovat budoucnost nejen naší republiky.
A ještě k tvému poslednímu odstavci posledního příspěvku: Jedním z důvodů, proč na východě došlo k pokusu o odtržení od Ukrajiny, byl připravovaný zákaz ruštiny. Byl připraven u hned po majdanu, a několikrát aktualizován. Pokud by začal platit, byli by občané, neovládající úřední jazyk, zbaveni některých občanských práv. Jak je tomu v Litvě.
Anonym Jovytun13.10.2022 19:46 Nahlásit
Mezku, problém ukrajinštiny jako úředního jazyka Ukrajiny, je nejspíše jen zástupný a účelově zpolitizovaný.
V dané problematice, ať již Ukrajiny nebo Litvy se neorientuji, ale pokud jde o prání úpravu ČR, tak ta ukazuje, že i takový problém je řešitelný, pokud se chce.

Česká současnost:
Podle čl. 25 Listiny základních práv a svobod mají „...národnostní nebo etnické menšiny zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích...“[1] Kromě mezinárodních smluv a právních předpisů k jejich provedení, je právní norma stanovící úřední jazyk v:

§ 16 správního řádu určuje jako jednací jazyk pro správní řízení český jazyk s tím, že účastník řízení může jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. Dále občan České republiky příslušející k uznané národnostní menšině může činit podání a jednat v jazyce své menšiny. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak
§ 76 daňového řádu obsahuje shodnou úpravu s tím rozdílem, že neobsahuje speciální výhodu pro slovenský jazyk
podobná úprava je v § 46a loterijního zákona.[2]

§ 18 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanoví oprávnění na tlumočníka bez dalšího. Stejně liberální je úprava § 2 odst. 14 a §§ 28 – 29 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99edn%C3%AD_jazyk
Anonym Cyjapoz13.10.2022 20:36 Nahlásit
@Mezek: situace v celé EU je podobná (snad s výjimkou Maďarska, které prodloužilo nákup ropy/plynu(?)) z Ruska (ale Maďarsko má s EU zase jiné problémy), tak nevím, kam by Škodovka šla. Do Turecka?

Myslím, že už je jasné, že plynu v ČR pro všechny asi dost nebude (stejně jako v Německu) a budou se krátit příděly průmyslu (4denní prac.týden?) a obecně omezovat spotřeba u ostatních (vyhřívání na nižší teplotu). Zastropování cen pro dokácnosti způsobí jednorázový velký skok v zadlužení země, stejně jako jinde. Finanční trhy s tím počítají. Je pak na dané zemi, jak umí svůj dluh řídit. ČR před pár lety si vedla dobře a dluh snižovala. Posledních pár let ale zase bohužel roste. Je tedy vidět, že to umíme. Jen se na tom shodnout a dodržovat to.

Příští rok bude ropy a plynu více, ale cena už nikdy neklesne na předválečnou úroveň (mj. doprava ropovodem/plynovodem z Ruska je velice levná na jednotku množství v porovnání s tankerem nebo zkapalněnín LNG). Na tom se snad všichni odborníci shodují. Vyšší cena uhlíkové energie relativně zlevní výstavbu alternativních zdrojů (hlavně asi větrná a distribuovaná solární energie, otevírá se možnost pro ještě jedno kolo jádra).

Osobně bych čekal, že po (prohrané) válce a zhroucení ekonomiky (nemožnost prodat velké objemy ropy tvořící velkou část HDP) bude muset Rusko přistoupit na nějaké podmínky vnitropolitických změn diktovaných OSN/EU/IMF/..., které umožní nový nákup ropy a plynu z Ruska (s např. částečným přímým odvodem plateb Ukrajině jako válečné reparace).
Mezek13.10.2022 22:20 (Upr. 13.10.2022 22:22) Nahlásit
@Jovytun: Samzřejmě, je to řešitelné, u nás i dvojjazyčnými úřady. A na ukrajině se to pokiušelly mimo jiné řešit minské dohody. Ale ukrajinská strana je sice podepsala, ale odmítla je plnit. Německo, spolu s Francií, ovšem na ukrajinské vedení netlačilo.
Anonym Gujukyr14.10.2022 07:58 Nahlásit
Nemyslím, že je potlačování ruštiny jen nějaký minoritní a zástupný problém. Máte vůbec představu pro kolik procent lidí je ruština mateřským jazykem, ve kterém mluví a myslí?
Nedávno jsem čekal na zastávce, a šel kolem nějaký ukrajinský kluk a mluvil rusky (zřejmě s matkou) po mobilu. Říkal jí, že ve škole to celkem šlo, jen musí učitelce odpovídat ukrajinsky...
Anonym Gujukyr14.10.2022 08:04 Nahlásit
Jen doplním - aspoň myslím, že to byl ukrajinský běženec, ale na 100% to říct nemohu. V každém případě vyslovoval ruské g hodně jako h.
Anonym Tokoqyp14.10.2022 08:32 Nahlásit
Ať je to zástupný problém nebo ne, jistě to není legitimní důvod pro odstřelování ukrajinských měst. Rusko je tedy agresor, saknce proti němu jsou správné a bohužel to na nás má negativní dopady, s tím se musíme smířit, horší by bylo zachovat se nesprávně.
Anonym Cyjapoz14.10.2022 10:57 Nahlásit
@Gujukur: Přiznávám, že jsem neslyšel v televizi mluvit tamější rodilé rusky mluvící obyvatele, ale jižní ruský dialekt (určitě z nedaleké Krasnojarské oblasti) prý vyslovuje h místo g.
Anonym Xuxygis14.10.2022 15:38 Nahlásit
Je to tak, člověk si zvykne, že říkají třeba horod místo gorod, ale trošku nezvyklé je to u slov, kde ostatní jazyky mají G, třeba plyn je haz. Není to lokalizované úplně přesně na UA, ale pro UA je to myslím typické. Ostatně "ukrajinskou" ruštinu u nás slyšíme denně, na ulici, v obchodech, v tramvaji, děti pokřikují na maminky, dospělí se baví, telefonují. Ukrajinštinu jsem zaslechl jen párkrát, už ani nevím, kdy naposled.
Anonym Cyjapoz14.10.2022 20:54 Nahlásit
@Xuxygis: To "h" by nám mělo být bližší, protože v češtině proběhla také plná náhrada g->h. Problém asi bude, že ti, co se učili standardní ruštinu, si na to g zvykli takovým způsobem, že je ta h rozhazují. Chce to prostě více naposlouchat a pak to člověku ani nepřijde, soudě podle mých zkušeností z jiných jazyků a jejich divnými hláskovými regionálními výslovnostmi.
Anonym Gujukyr24.10.2022 08:59 Nahlásit
"Pro vystoupení je dnes 28 procent obyvatel, 40 procent jich chce zůstat. Ale pouhá čtvrtina z těch druhých považuje tuto otázku za zásadní."

U tvrdého jádra, pro které je tato otázka ne/setrvání zásadní, vychází plichta, 9%:9%

Podobně v otázce, jestli by mělo být ČR "pevnou součástí Západu", nebo "mostem", vychází prakticky plichta 33:30.

Jak zahrnout vlivy, které se do těchto čísel promítají (složení respondentů, média, strachy lidí, neochota říci nežádoucí názor apod.), to musí odhadovat každý za sebe.


https://zpravy.aktualne.cz/domaci/co-nas-stepi-a-co-nas-spojuje/r~594615da493311ed9ae20cc47ab5f122/
Anonym Cyjapoz24.10.2022 09:53 Nahlásit
Je třeba zdůraznit, že "mostem" se myslí "most do Ruska a Běloruska". Nikdo jiný už totiž na Východě zůstat nechce.
Anonym Gujukyr24.10.2022 12:40 Nahlásit
Most je v otázce popsán jako most mezi Západem a Východem. Měl jsem za to, že to z kontextu vyplývá, proto jsem to zkrátil. Není přitom řeč o tom, kdo by se chtěl kam stěhovat, ale jestli by ČR měla představovat most.

Pro mnoho lidí u nás je celkem srozumitelná mentalita obou stran, mohli bychom možná díky tomu být schopni zprostředkovat kontakt a podpořit vzájemné pochopení a soužití. Tak nějak tomu rozumím já.
Anonym Cyjapoz24.10.2022 17:10 Nahlásit
@Gujukyr: Ano, tak to chápu - most mezi Západem a Ruskem a Běloruskem. To není o prostředníkovi při dialogu, ale o hledání třetí cesty fungování společnosti a ekonomiky, někde mezi systémy Západu a Východu.

Nemusíme slepě přejímat všechny nepovedené pokusy některých západních zemí (imigrační politika, vše jako investice/tržní síla, ...). Můžeme používat jen to, co se osvědčilo. Lidi asi nechápou ty obrovské rozdíly mezi USA, Kanadou, Německem, Rakouskem, Dánskem. To je celé spektrum možných způsobů řešení. Západních. Bez nutnosti východních.
Anonym Bifoluh24.10.2022 18:22 Nahlásit
Most mezi Západem a Východem?
Co si pod tím mám představit? Kouset tohohle, kousak tamtoho, tohle by se mě líbilo, tamto ne?
To je jako když Pejsek s Kočičkou vařili dort.
Anonym Xuxygis25.10.2022 20:35 Nahlásit
Myslím, že třeba za první republiky jsme jakýmsi mostem byli. Podobně jako za studené války Rakousko, Finsko, Jugoslávie apod. Žijeme na místě, kde se setkávají haploskupiny R1a a R1b, takže i geneticky se zde snoubí Východ a Západ. Morava byla historicky říšská marka, tedy území na okraji. Za Konstantina a Metoděje si tu také podával Západ s Východem ruce (ne vždy přátelsky). Příkladů by bylo dost.

Připadají mi komičtí někteří lidé, kteří se vehementně hlásí tam či onde, a přitom vůbec nemají ponětí o skutečné mentalitě a názorech těch či oněch. Včetně jejich názoru na nás. Snažme se porozumět jiným, ale zůstaňme sebou.
Přidat komentář do diskuze ▾