Proč některé soli podléhají ve vodném roztoku hydrolýze a jiné nikoliv?

Anonym46234512.10.2012 13:47 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek12.10.2012 15:14 Nahlásit
Nejprve si musíš připomenout pojem "síla kyselin" a analogicky i zásad. Síla kyselin je důsledkem ochoty disociovat ve vodném roztoku. Vyjadřuje se jako disociační konstanta Ka (kyseliny) nebo Kb(zásady). Obě veličiny se nejčastěji vyjadřují jako záporný logaritmus pKa nebo pKb. Siné kysleny majií hodnotu pKa<2, analogicky silné zásady hodnotu pKb<2.
Ka = c(A-)*c(H3O+)/c(HA)
Když tedy přípravíme roztok NaCl o koncentraci 0,1mol/dm3, koncentrace H3O+ bude 10^-7, koncenrece Cl- bude 0,1 a Ka(HCl)je přibližně 0,1. Koncentrace nedisociované HCl tedy bude
c(HCl) = c(H3O+)*c(Cl-)/Ka = 10^-7*10^-1/10^-1 = 10^-7, což způsobí jen nepatrný posun pH, prakticky neměřitelný.
Když totéž provedem s octanem sodným, který je solí kyseliny octové - slabé kyseliny s pKa = 4,75 (Ka=2*10^-5), zjistíme výpočtem, že značná část octanového aniontu se sloučí s H+ z vody ne nedisociovanou kyselinu, takže ve vodě velmi stoupne koncentrace OH-, roztok bude reagovat zásaditě. Analogicky sůl silné kyseliny a slabé zásady bude reagovat kysele, protože slabá zásada vytvoří rovnovážnou koncentraci nedisociované zásady. A úbytek OH- z rotoku povede ke snížení pH. Koncentrace H3O+ a OH- jsou spolu svázány iontovým produktem vody Kw = 10^-14 nebo pKw = 14. Proto platí že pH + pOH = 14. Úbytek H3O+ tvorbou nedisociované slabé kyseliny znamená zvýšení pH, úbytek OH- tvorbou nedisociované zásady vede ke zvýšeníé koncentrace H3O+ a tedy ke snížení pH.
Hydrolýze tedy podléhají soli, složené buď ze slabé kyseliny (roztoky reagují zásaditě) nebo slabé zásady (roztoky reagují kysele). Soli slabých kyselin a zásad hydrolyzují také, výsledné pH závisí na tom který z obou iontů hydrolyzuje více.
Přidat komentář do diskuze ▾