| Nahlásit

Vaše nejstarší vzpomínka

Kdy se člověku začnou vrývat vzpomínky?
Témata: Nezařazené

12 reakcí

| Nahlásit
1) máma mě drží v podpaží, točí se mnou, já se směju, chci ještě, křičím na ni: mamino! a ona říká já jsem mamina? počkej, kam já tě hodím! ...... a je to velká legrace :)
2) sáňkujeme, mámy si povídají na kopci a my schovaní pod kopcem ochutnáváme s jedním kamarádem sníh
3) vezmu si červenej umělohmotnej "klepač na koberce" a jezdím na něm po schodech
4) jedu s tátou na skládačce za mámou do porodnice, narodil se mi brácha, stojíme před porodnicí a v jednom z oken nahoře stojí bílá postavička a drží nějakej uzlíček - a to je máma s bráchou, tak jim mávám co můžu


........... jelikož brácha je o tři roky mladší, tak při té poslední vzpomínce mi musely být rovné tři roky ........ a o těch vzpomínkách předtím myslím, že byly ještě v období "bez bratra", ale na 100% to samozřejmě nevím - ptrotože jsme s bratrem narození oba na jaře, tak ta "zimní" vzpomínka by musela být z mých 2,5let
| Nahlásit
......mimochodem moc pěkné téma, májo :)
| Nahlásit
Malý, nahatý, tlustý chlapeček, sedí na dece na louce, která se svažuje ke slunci, louka je plná sedmikrásek, které přece musí tááák krásně chutnat a nechtějí mu to dovolit...... jak "hlídači" poleví v ostražitosti, už je pár květinek v papuli.
S mámou jsem tu vzpomínku rozluštil.....muselo to být v létě roku 1943 v lázních Smraďavka, kousek od Buchlovic. A bylo mi asi rok......
| Nahlásit
Tak to je úžasné,máme podobnou nejstarší vzpomínku,Gandalfe.Zelený trávník plný sedmikrásek.Seděla jsem a trhala jsem je.Pak někdo hdně velký ,milým hlasem na mne promlouval.Byla to maminka.Když jsem povyrostla,vyprávěla mi,jaké jsem byla hodné dítě.Prý mne posadila na zahradě do trávy a já jsem trhala sedmikrásky.Pak jsem z květinky trhala lupínek po lupínku.Ona se totiž ke mně nepozorovaně přikradla a pozorovala mne,čím jsem v té trávě tak zaujatá.Jenže já už asi tehdy měla úplně jiné starosti než ty Gandalfe.Já jsem si počítala na tom kvítku:má mne rád,nemá mne rád .... a nestarala jsem se jen o to,co bych snědla.Vííííííš?
| Nahlásit
Ještě jsem zapomněla napsat,že jsem u této činnosti vydržela hodiny.A musela jsem být asi taky batole,jinak bych asi odešla a našla si něco zajímavějšího.
| Nahlásit
Děvenko zlatá.... já byl válečné dítě, všechno bylo na lístky... a když ses včas nenapásla na sedmikráskách, taks měla smůlu. Takoví mlaďoši jako Ty už se mohli zajímat emocemi (i když kopretinky jsou pro lásku přece jenom vhodnější, ne?)
| Nahlásit
Sedím na něčem bílém, okolo mne vše také bílé, nahoře vysoko obdélník, z něhož vidím naklánějící hlavy zprava, zleva. Strašně řvu, brečím, nemůžu odtamtud pryč, nevidím ven. Je to hrozné.
Pak mi moje maminka řekla, že jsem měla v 1 roce strašný kašel a dávali mi okolo postýlky mokrá prostěradla. A že není možné abych si to pamatovala. Jenže já si to pamatuji :-))
Pamatuji si jak mne vozili v kočárku. Měla jsem bílý, s boudičkou a takovým "fiži" po krajích. Dnes by byl historicky cenný :o)))
Potom v něm vozili moji o rok mladší sestru a já jí záviděla že leží pod boudičkou a já sedím vpředu u noh (když mne naložili unavenou).
Se ségrou se máme rádi a jsme kámošky.
| Nahlásit
Ne,že by nebyla,ale nějak si nemůžu vzpomenout,nebo co.:o)
| Nahlásit
asi moje nejstarší vzpomínka je ta že moje máma mněla plyšáka takového pěkného psa a jednou přinesla kýbl s vodou že umeje podlahu potom na chvilku odešla a já jsem ji chtěla udělat radost tak jsem vzala toho plyšového psa a umila jsem ho ve vodě co byla v tom kyblu byla jsem nadšena že aš přinde máma že bude mít radost ale když přišla tak se nijak nesmála ale ani mi nevinadala potom pejsek uschnul a já jsem si myslela jak bude krásky ale vypadal hrozně jako kdyby by to byla nějaká stará hadra .......no nic toho psa ještě máme doma ve skříni už je můj
| Nahlásit
Jdu s mamčou ke klouzačce v tom mě jinej chlapeček předběhne, jdu za ním a dám mu pěknou facku a nadávám mu do debila! ( to slovo debil jsem často slýchávala když mamka nadávala taťkovi za kouř od cigaret ):D

A nebo opravdu menší vzpomínka (kterou si opravdu moc nepamauji ale vyprávěl mi ji táta) Jednou jsem šla prý pro vodu do studny (taťka mi věřil že je na mě spoleh)která byla asi tak 5m hluboká nebo už nevím.. bylo mi asi 4-5let , chvilku jsem si hrála s vodou v kbelíku a furt a furt jsem nabírala vodu do kbelíku a zalejvala tím kytičky a trávu . Voda klesla a tím jak jsem chtěla nabrat vodu jsem spadla do studny, křičela jsem a nemohla plavat . Ale naštěstí jsem byla slyšet .
Nakonec mě táta nějak výtáhl a musela jsem jet hned do nemocnice..
Vypila jsem příliš hodně vody a kdyby nebylo táty , nebyla bych tu.
| Nahlásit
No já jsem si vždycky myslela, že má nejstarší vzpomínka je ta, jak jsem na návštěvě u tety a piju šťávu z takový malinký a roztomilý skleničky s obrázkem prasátka. Ale pak jsem zjistila, že možná starší vzpomínka bude tak, jak jsme šli s tátou jednou navštívit do nemocnice mého dědu. Nevím, jestli to tehdy bylo nějak moc vážný, ale asi ne. Zůstal tu s námi ještě dalších dlouhých deset let až do svých 102 a já na něho mám opravdu moc krásné vzpomínky...
| Nahlásit
ja si pamatuju jak jsem asi zacala lozit, tak jsem videla operadla kresel, jak jsem lezla kolem. a mam i plno fotek jak jsem hodne lezla, nez jsem zacla chodit - takze to muze byt myslim tak rok az dva roky?
dalsi vzpominka je ze jsem mamince chtela pomoci a to me mohlo byt tak 4,5 a chtela jsem umyt nadobi. tata lezel v obyvaku na gauci a nevidel na me. vylezla jsem si na zidlicku a zacala jsem umyvat. jenze zrovna tam byl kastrol se zaschlim tukem, neslo to, byla jsem cela mastna, tak jsem si zabehla do koupelny pro mydlo. a tak to tak umyvat a v tom prisla mama a misto, aby mela radost, tak se zlobila. vim, ze jsem to hodne spatne nesla. citila jsem se nepochopena a zklamana....... chtela jsem pomoc.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek