Rozptyl světla je důležitý fyzikální jev a může mít různé vlastnosti, podle toho, na čem se světlo rozptyluje - na malých nebo větších částicích nebo na nerovném, matném povrchu. Anglický fyzik John W. Rayleigh při popisu rozptylu světla v zemské atmosféře v roce 1899 vyšel z předpokladu, že světlo rozptylují přímo molekuly vzduchu a spočetl, že intenzita rozptýleného světla silně závisí na jeho vlnové délce (je nepřímo úměrná její čtvrté mocnině). To znamená, že modré světlo s krátkou vlnovou délkou se rozptyluje více než světlo červené. Důsledkem této závislosti je například modrá barva oblohy, vznikající při průchodu slunečního světla zemskou atmosférou.
(cs.wikipedia.org/wiki/Rayleighův_rozptyl)
Tipuju, že příčiny budou dvě: jednak je podíl fialového záření ve spektru slunečního světla výrazně nižší, než modrého, takže se tolik neprojeví. A za druhé, ta "modrá" barva oblohy jistě není nějaká monochromatická modř, ale širší spektrum všech rozptýlených barev, ve kterém ta fialová jistě svou roli taky hraje, i když proti těm modřejším vlnovým délkám mnohem slabší. Něco může naznačit tenhle obrázek: grower.cz/home/potw.php?action=show&photoid=7741. Nejsem si jist, jestli i lidské oko není na tu fialovou méně citlivé, což by taky hovořilo pro celkově modřejší dojem z barvy oblohy...
