Je pravděpodobnější existence Boha nebo mimozemšťanů?
Odpovědi
Diskuze
Nicméně ale s jistotou víme, že minimálně na jedné planetě život je, kdežto o boží existenci neexistuje jediný uznatelný důkaz. Takže z mého pohledu je šance existence života na jiné planetě nekonečně vyšší, než existence boha. Tedy alespoň toho biblického boha. Potom ale můžeme spekulovat, co je bůh. Teoreticky by mohla existovat nějaká vyspělá mezihvězdná civilizace, miliony či miliardy let technologicky pokročilejší, pro nás zcela nepochopitelná, která by mohla tvořit život na jiných planetách. Byl by tohle bůh? A nebo je bůh jen ta postava z bible? A nebo Zeus, Odin, Višnu či Quetzalcoatl?
Mimozemšťanů se týká fyzická rovina, kde pravděpodobnost četnosti lze vypočítat a s vědeckým pokrokem i upřesňovat.
Bůh, a to kterýkoli z nich, je z roviny víry. Tam žádné pravděpodobnost není. Tam je jen víra a nevíra. Tedy ANO/NE.
Podobně na tom jsme zatím s těmi mimozemšťany (rozumím Inteligentní bytosti /?/ nemající původ na Zemi). Zatím nejsme absolutně schopni vyčíslit pravděpodobnost spontánního vzniku života, je to extrémně malé číslo, ale nemáme zatím ani řádový odhad. Podobně nemáme ani řádový odhad, kolik je ve vesmíru planet s podmínkami pro jeho vznik (kapalná voda, teplotní rozsah, kde drží pohromadě molekuly jako bílkoviny nebo DNA, dostatek energie, třeba světelné, absence tvrdého záření...) a dostatečnou dobou trvání několika miliard let.
Potom, jestli mají být bytosti inteligentní, musíme se vypořádat s pojmem vědomí. Co to proboha je, to je nějaká zákonitá vlastnost, nebo něco od Boha? Jaká je pravděpodobnost, že nějaký tvor nabude vědomí?
Další otázkou je, jestli není u civilizací zákonitý i jejich zánik. Nemusím jistě připomínat, že pokud rozvrátíme technickou civilizaci, druhý pokus už nebude. Nemáme už blízko povrchu lehce dostupné suroviny (uhlí, ropa, rudy), takže bychom už těžko mohli spoléhat na opakování scénáře technické revoluce. A bez techniky většina lidí zahyne a zbytek spotřebuje veškerou svou sílu jen na udržení se naživu.
Já osobně si myslím, že lidstvo nikdy nevyčíslí ani hodně přibližně pravděpodobnost existence mimozemských civilizací ani nikdy nenaváže s žádnou jinou civilizací kontakt.
Bůh je čistě výmysl lidí a jeho pravděpodobnost tak nejde odhadnout, protože se při výpočtu nejde opřít o nic lepšího než výpověď jednoho člověka, která byla zaznamenána v lepšém případě až 100 let po dané události.
Bohem myslím tu binární reprezentaci ztělesněnou v svatém textu daného náboženství. Souhlasím s názorem ověřitelnosti existence "neztělesněného" boha ("bůh je všude kolem nás", "vesmír je bůh", "bůh je entita v jiné dimenzi" apod.)
Staré civilizace měly bohy, protože neměly vědu a nedokázaly vysvětlit běžné každodenní jevy kolem nich a dokázaly si je zdůvodnit jen jako projev někoho mocnějšího než oni, protože oni sami tu danou věc nedokázaly udělat nebo změnit.
Nikdo po nikom nežádá, aby ne/věřil v Boha, ovšem jen fanatický polovzdělanec se snaží "vědecky" dokázat boží neexistenci a jen fanatický pánbíčkář se snaží vyvracet vědu pomocí víry.
Můj názor, proč naši dávní předkové věřili v pohanské bohy je ten, že celý svět vnímali jako živý celek. Les byl něco jako bytost, studánky byly jakoby bytosti, stromy měly duši atd. atd. Prostě nedělili svět na živý / neživý a sami sebe také chápali stejně. Jaký je nakonec rozdíl mezi duchem lesa a Bohem lesa? Duchem moří a zosobnění Poseidonem, sílou slunce a Re, atmosférou lovu a Artemidou, tajemstvím početí i zrození ztělesněné Živou? Odložte rozum a pokuste se do toho vžít. Ovšem, je to jen spekulace, při které mám pocit, že do sebe ty kostky zapadají o hodně lépe, než při představě božstev, suplujících fyziku. Z takové představy na první pohled trčí tendenční snaha to podat tak, jako že víra od začátku projev hlouposti a neznalosti
K dnešnímu chápání světa, kdy je hmota neživá, dá se exaktně zkoumat a chápat, zatímco život je samoreplikující se "stavebnice" z hmotných elementů, vydláždil cestu až Rene Descartes (ač sám věřící).
Podobně nevidím smysl zkoumat historii evangelií a apokryfů - Bible je jen kniha, není to božstvo. Můžeme jak chceme dokazovat, že jsou tam vnitřní rozpory, že v sobě spojuje různé nesourodé tendence atd., ale to nás ani o milimetr neposune k otázce, zda nějaký Bůh je či není. Také si můžeme omílat do nekonečna prohřešky a zločiny, kteří lidé páchali ve jménu různých božstev, ale zase, co z toho? Já osobně si nemám moc co říci s fanatiky z obou táborů. Víra i pochybování jsou hluboce intimní sféra člověka, a jen naprostý buran se snaží tuto sféru na sílu "válcovat argumenty".