Myslím, že to není správně položená otázka. Slova jsou jen stavebním materiálem vět a pomůckou k vyjadřování myšlenek a pocitů. Teprve v jejich správném seskládání se projeví jejich skutečná krása a síla :-). Když je myšlenka poskládána z pečlivě volených slov, je to radost číst. Pak to je jako souzvuk vytvářejících melodii, nebo pečlivě volená paleta dobrého malíře. Nemá smysl se ptát, mám-li raději tón g nebo f2, případně jakou barvu miluji. Síla barev, tónů i slov je pro mě spíš v jejich skládání k sobě.
Anonym384927 má pravdu, člověk vybírá ze své slovní zásoby to co je pro danou chvíli, účel, záměr, myšlenku nejlepší. Nezaobírá se krásou jednotlivého slova, ale jeho účelným použitím. Pokud do toho přidává oblíbený výraz, je to nejspíše zlozvyk. Čeština má mnoho forem a pokud se chce člověk vyjadřovat jenom separátně v jedné, Třeba knižní, tak se v ní musí naučit myslet. Vančurovou češtinou počínaje, přes nářečí, a právnickou řečí konče.
Užil jsem tady dva ryze knižní obraty, náhodně, neúmyslně.
Nejobtížněší ze všeho však bude definovat, co je to vlastně knižní výraz. Je to pojem velice široký a těžko ho sevřít do nějakých mantinelů, abychom mohli říci, že toto je knižní výraz a toto už nikoliv. Výsledkem diskuse na podobný dotaz nemůže být proto nic jiného než změť různých, často i protichůdných názorů.