Prestižní povolání

Anonym Fysazot24.04.2017 09:53 Nahlásit
Jaká byla podle vás v minulosti (16., 17., 18., 19. století) nejprestižnější povolání/zaměstnání, v porovnání s dneškem?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Dabupok24.04.2017 13:40 Nahlásit
Záleží na tom, čemu říkáš "prestižní".

V normálním (tedy poctivém) slova smyslu prestižní povolání neexistuje, existují jen lidé, kteří mají prestiž díky svým morálním kvalitám a špičkovým pracovním schopnostem ve své profesi.

Ve zfalšovaném smyslu slovo "prestiž" používají psychopatičtí nemakačenkové (v drtivé míře z řad politiků, banksterů, podnikatelů, ředitelů, manažerů) jako synonymum pro "množství nepoctivě získaného majetku". V této podobě uslyšíš slovo "prestiž" také z televize, která se zmíněnou verbeží kolaboruje.
Anonym Dabupok24.04.2017 13:49 Nahlásit
Kdybych měl jmenovat 5 historických postav požívajících oprávněnou prestiž, uvedl bych Karla IV., Jana Husa, Jan Žižku, Petra Voka z Rožmberka a Jana Ámose Komenského.
Anonym Berikob24.04.2017 16:35 Nahlásit
Kdysi se považovalo za tzv. "prestižní" povolání: lékař, soudce, profesor-učitel, duchovní ap. Dnes bohužel spíše bankéř, podnikatel, vysoký manažér.
Anonym Fysazot24.04.2017 16:43 Nahlásit
Myslela jsem to v tom smyslu, jak odpověděl Berikob. Požíval dřív prestiže třeba i voják? Nebo jen vojevůdce? Zajímá mne to z historicko-společenského hlediska. Od středověku výše. Mělo někdy prestiž i některé řemeslo? Třeba zlatník? A co třeba lidé, kteří pracovali na královském či šlechtickém dvoře, i když nebyli urození? Je tu někdo, kdo mi na to odpoví, aniž by otázku aplikoval na současnou pokřivenost?
Gandalf24.04.2017 18:18 Nahlásit
Jak napsal Dabupok, všecko je to otázka kriteria, hlediska. Je nepochybné, že vysloužilý voják na vesnici, takový, co procestoval s vojskem půl Evropy, požíval přiměřené úcty a prestiže. Stejně tak i ti, kteří pracovali tzv. u dvora byli chápáni jako výše postavení (i když takový hraběcí písař byl hodnocen spíš podle jeho blízkosti k hraběti, než podle jeho chování). Zlatník byl řemeslník jako každý jiný, na vesnici byl uznáván především kovář, bez něj se hospodářství nepohnulo. I mlynář byl ctěnou postavou vesnického společenství.
Macuo24.04.2017 18:19 Nahlásit
špičkový řemeslník měl jistou úctu i u hlavy pomazané.
například hodinář Thomas Tompion a nebo všeuměl Benvenuto Cellini.
Gandalf24.04.2017 21:52 Nahlásit
Ano, myslivec určitě, tam asi hrálo roli právo nosit zbraň ...
Anonym Nihonuq24.04.2017 22:43 Nahlásit
Díváš se na to dnešníma očima. Ten pohle/ dělení v dnešní podobě začíná Tereziánskými reformami. Tj. v tomto případě zrušení moci cechů.
Předtím nezáleželo na povolání, ale na stupni společenské hierarchie. Dán byl celou řadou faktorů. Stav (šlechta, duchovenstvo, měšťané, nevolníci). Privilegia. Majetek. V tomto pořadí.
Pak teprve přišlo na řadu vzdělání a povolání/řemeslo.
takže o nějaké prestiži povolání je těžké mluvit. Každé povolání/zaměstnaní stavělo na odiv, že je prestižní, v rámci svého stavu.
Anonym Fysazot24.04.2017 23:02 Nahlásit
Možná jsem volila nevhodně slovo prestiž, zapadající spíš do současnosti? Já se jen pokusila představit si středověkou společnost, a v ní průměrnou rodinu, ať už ve městě nebo na venkově. Kam by asi otec rád umístil svého syna, aby z něj "něco bylo", aby pak on i jeho rodina byli vážení, a pokud možno zámožní lidé?
Anonym Fysazot24.04.2017 23:03 Nahlásit
I když - člověk možná mohl být vážený a nemusel být zámožný?
Macuo24.04.2017 23:56 Nahlásit
pokud jde o středověk,doporučuji knihu Středověký člověk a jeho svět (Jacquese Le Goff).
Anonym Jodebip25.04.2017 08:27 Nahlásit
Šlechtic byl např. vážený rodem, ale mohl být zcela nemajetný. A žid zase majetný, ale na společenském žebříčku katolíků zcela out.
A řemeslo. To se mohl jít učit jen svobodný člověk. Musel to cechu doložit propouštěcím listem z poddanství. Pak o něm rozhodoval cech.
Spousta věcí byla jinak, ale fungovalo to velice podobně. Dnes dostaneme nařízení z Bruselu. Dříve to bylo od panovníka a ten např. městu udělil privilegium, že každý kupec, který do města přijede, tak se tam musí tři dny zdržet. Nebo že kupci mohou používat jen jednu cestu, která vede přes určité město (konkrétně Frýdlant).
Jen větší cenu měl původ člověka, nikoli on sám. A všudypřítomné náboženství v tom také hrálo roli.
Gandalf25.04.2017 12:51 Nahlásit
Tak mi napadá, že v té době, pokud "by otec někam rád umístil svého syna, aby z něj "něco bylo", tak by asi zvolil seminář a kněžskou dráhu. To se týkalo druhorozených synů pokud prvorozený zdědil grunt. U šlechtických synů druhorozený volil vojenskou kariéru, a na toho třetího zpravidla zbyla ta duchovní dráha ....
Přidat komentář do diskuze ▾