Co se děje s dírou po vytěžení ropy?
Těží se ropa. Vznikne v zemi díra. Co se s ní potom děje , když ropa dojde ? Díky.
Odpovědi
Diskuze
"Dnes se při těžbě ropy používá tzv. rotačního vrtání, kdy se používají speciální vrtáky, připojené k soustavě trubek, kterými se otáčí zařízením umístěným na povrchu. Trubky se s postupující hloubkou nastavují sešroubováním (do hloubky vrtu 5000 m je třeba spojit 1000 trubek dlouhých 5 m).. Uvolněná hornina se vynáší na povrch pomoci spec. kapaliny. tzv. výplachu, jejíž hustota je taková, že v ní hornina uvolněná vrtáním plave a vynáší se na povrch. Kapalina dále chladí vrták a působí jako protierupční uzávěr sondy.
Vrtáky (vrtací hlava) se vyrábějí z velmi tvrdých ocelí nebo se dokonce používají syntetické diamanty. Životnost vrtáku závisí na tvrdosti hornin a může být jen několik hodin. Výměna vrtáku znamená, že se postupně musí trubky vytáhnout, rozšroubovat, nasadí se nový vrták a zase se začne spouštět a postupně se spojují trubky. Neustále se sleduje složení, zda se neobjevují stopy ropy. Po odvrtání určité hloubky se berou stejným způsobem vzorky zvl. vrtákem, vzorek se po vytažení zasílá do laboratoří na analýzu.
Dnes se používá i tzv. turbinové vrtání, kde na konci soustavy trubek je umístěna turbina pohánějící vrták. K pohonu turbiny se používá výplach. Výhodou je, že soustava trubek je v klidu a není nebezpečí jejich poškození při rotaci. Soustava trubek dlouhá několik kilometrů se chová jako pružné těleso.
Aby se nezbortily stěny vrtu, musí se jeho stěny vyztužit pomocí ocelových trub, pažnic. Prostor mezi stěnou trouby a stěnou vrtu se zaplňuje cementovou kaší, což zpevní vrt a zabrání tomu, aby se do vrtu valila voda apod. Po navrtání ropy se vymění trubky, hornina se na spodní části vrtu naruší výbuchem speciální nálože, nebo se naleptá kyselinou chlorovodíkovou (solná kyselina) jedná-li se o uhličitany nebo kyselinou flurovodíkovou v případě křemičitanů.
Dnes je možné provádět i horizontální vrty, kdy se vrt v určité hloubce začne zakřivovat do oblouku. Toho se využívá především při vrtání na moři, kdy se z jedné plošiny udělá několik šikmých vrtů, takže se prozkoumá větší plocha.
Pro vytlačení ropy na povrch se využívá tlaku plynu, který ropu doprovází, při poklesu tlaku plynu se do ložiska vhání plyn kompresorem (tzv. gas-lift), někdy se využívá toho, že ropa je pod tlakem vody (hydraulická těžba). Pro viskózní ropy, špatně těžitelné se používá vyhřívání ložiska odpadní horkou párou, tím se sníží viskozita ropy, nebo se studuje možnost zapálení ložiska ropy, vzniklé teplo snižuje viskozitu ropy , těžké molekuly se štěpí (krakují) na lehčí sloučeniny, zkouší se i nasazení mikroorganismů, které spotřebovávají n-alkany, produkují CO2 tím se zvyšuje tlak v ložisku, dále vznikají organické kyseliny naleptávající horniny apod. Použití mikroorganismů je omezeno hloubkou, protože směrem do nitra se teplota zvyšuje cca o 1 °C na každých 30 m a mikroorganismy při zvýšených teplotách hynou.
Těmito postupy se vytěží průměrně 40 - 60 % ropy v daném ložisku. Další těžba podle dnešních hledisek by nebyla ekonomická. Lze předpokládat, že se k těmto ložiskům budeme vracet s modernější těžebnou technologií."
Znamená to, že se po odtěžení ropy prostě zvětší množství plynu ve vytěžené prostoře, protože tento plyn posloužil k vytlačení ropy z ložiska na povrch.
pramen: http://www.studuj-jinak.cz/referaty/nahled/ropa