Otázky k přijímacím zkouškám LFMU

Anonym Datujaz14.06.2016 18:52 Nahlásit
Dobrý den, mohla bych poprosit o pomoc? Předem děkuji za jakoukoli odpověď.

. uvažujeme rovnovážnou konstantu acidobazické reakce
viz obrázek v příloze
platí, že je li K >> 1 .... reakce probíhá ve prospěch produktů a také
když K < 1 ... reakce neprobíhá, je tedy spíš ve prospěch výchozích látek
mohl byste mi tuto problematiku prosím nějak osvětlit? platí nějaké pravidlo typu méně koncentrovaná látka/méně těžká-reakce probíhá v její
prospěch?
Nyní otázka k obrázku - alkalizace roztoku = přidání báze = posun produktů na stranu výchozích látek... jenže báze je v tomto případě
i NH2 i OH- ..... jak poznám, na kterou stranu látku přidávám? Mohl byste prosím nějak popsat body od A) po D) ?

1.A. Jak poznám redoxní reakci?
u organiky se dá hned poznat díky -s-s-, případně -C-N= (?), ale jinak? Ani oxidační čísla někdy nesedí a nebo se mění u více reakcí.
Na výběr :
CaCO3 -> CaO + CO2
PCl5 + H2O -> POCl3 + 2HCl
2CH3-SH + 1/2 O2 -> CH3-S-S-CH3 + H2O
[Cu(H2O)4]2+ + H2O -> [Cu(H2O)3OH]+ + H3O+
>:::.:>

2. Porovnáváme zygotu a z ní diferencovanou buňku
V otázkách je správná odpověď, že mají stejný počet genů, avšak liší se v molekulách mRNA. Proč to tak je?

3 . Příklad, nevím jak na něj :
V hybridizacnim pokusu byla sledovaná dědičnost dvou znaku, podmíněných alelami A,a,B,b. Tyto páry alel jsou umístěny na různých chromozómech. Velkými písmeny jsou označeny alely dominantní, malými alely recesivní. Výsledkem jednoho křížení bylo v F2 potomstvo dvou fenotypu ve stepnem poměru 1:1. O kterou kombinaci alel se jednalo?
A) Aabb x AaBB
B) AaBb x AABB
C) AaBB x aaBb (spravne)
D) AaBb x AaBb

Zkoušela jsem dělat hybridizační čtverec, ale z něj jsem se už neposunula dál... Paralelně je v každém testu stejný příklad, ale jsou pozměněny poměry. Např. 3:3 ....

4. dýchací řetězec
Odehrává se tedy na cristae mitochondriales, nebo na vnitřní mitoch. membráně (nebo tam pouze uloženy enzymy?) ?

5. lokalizace DNA, syntéza DNA (RNA)
lokalizace jasná-mitochondrie, jádro, případně u rostlin chloroplasty
kde se syntetizuje DNA ? (kromě jádra-byla na to také otázka)
kde všude se vyskytuje RNA? I v mitochondriích a jádře?? (vycházelo v otázkách)
+ kde vzniká RNA kromě transkripce?
+ mitochondrie se nemohou dělit??? Nebo se dělí nezávisle na buněčném cyklu? Dělí se vždy jak její DNA, tak i RNA? V otázkách bylo,
že se mitochondrie nemůže dělit in vitro.... = ?

6. jenom pro ujištění - správně?
slinivka břišní - Langerhansovy ostrůvky-produkce inzulinu, glukagonu
- jinak produkce pankr. šťáv s amylázami, lipázami a peptidázami
játra-tvorba žluči - v ní cholové kyseliny štěpící lipidy
ANO?
+ pH střevní šťávy je vysoké - zásadité prostředí, aby se neutralizovala kyselost produktů jdoucích z žaludku?

+ další ujištění
pravá srdeční síň x komora - trojcípá chlopeň
levá komora x aorta - poloměsičitá chlopeň
pravá komora x plicnice - ?????
levá síň x levá komora - dvojcípá chlopeň

7. které krvinky fagocytují a jaké částice ?
v učebnici píšou, že fagocytují jak monocyty, tak lymfocyty - jak to tedy je ? Je mi to nejasné, protože v otázkách byla možná pouze jedna volba...
+ jak sem zařadíme protilátky a makrofágy? bakteriofág=druh makrofágu?

8. jaký je nejčastější důvod apoptózy ?

9. proč pod světelným mikroskopem nejdou vidět ribozomy a pouhým okem by šlo pozorovat zralou vaječnou buňku?

10. jak spolu souvisí sinaortální uzel a srdeční frekvence?

11. Čím je dán směr štěpitelnosti kůže ?

12. Co zajišťuje imunitu kůže?

13. Následkem genové mutace vzniknou ve vajíčku dva spojené chromozomy 21. Po splynutí s normální spermií vznikne... jedinec s Downovým
syndromem s 46 chromozomy.
Jak je to možné?

14. V profázi M-fáze má buňka výbavu 2n=46 chromozomů.
Jak je možné toto? Somatické buňky mají výbavu 2n, ne? čili když se v S-fázi zreplikují, neměl by být výsledný počet sad 4?

15. Kdo přišel na to, že nositelem genetické informace jsou nukleové kyseliny?
Carthy, Leod, Avery?

16. Po vodorovných přímých kolejích jedou bez tření dva spojené vagony, přičemž mezi nimi se nachází zařízení, které je může poutat a také od sebe odstrčit. Vagony mají stejnou hmotnost. Nyní se odděleně pohybují opačným směrem. Vagony byly před vzájemným "odstrčením" v klidu, jestliže :
a) se nyní pohybují rychlostí stejně velkou (správně)
b) se vagon č. 1 pohybuje např. rychlostí 8 m/s a vagon č. 2 rychlostí 16 m/s
c) stejné jako b, akorát prohozené rychlosti
d) otázka je špatně zadaná. Jestliže se vagony odstrčily v klidovém stavu, pak jeden z nich musel zůstat rovněž v klidu.
Nepočítalo by se to pomocí kinetické energie?

17. Z boku otočené vertikálně umístěné válcové nádoby naplněné ideální kapalinou vychází na úrovni dna krátká, horizontálně a přitom tečně k povrchu nádoby orientovaná trubice (zanedbáváme síly tření).
a) Nádoba se vlivem výtoku kapaliny neroztočí s ohledem na zákon zachování hybnosti.
b) nádoba se vlivem výtoku kapaliny roztočí a rychlost otáčení alespoň krátkou dobu poroste. (správně)
c) Nádoba se nemůže vlivem výtoku kapaliny roztočit s ohledem na zákon zachování energie.
d) Nádoba se vlivem výtoku kapaliny roztočí s obvodovou rychlostí rovnou počáteční rychlosti vytékající kapaliny.

18. Které z dále uvedených množství různých látek je tvořeno více molekulami než je přítomno v jednom molu kyslíku?
a) 10 g rtuti
b) 5 g helia (správně)
c) 1 mol vodíku
d) 10 g síry

Omlouvám se, že je otázek tolik, ale nejsou mi jasné a chtěla bych je opravdu pochopit a ne jen se učit odpovědi nazpaměť.
ot. č. 1
ot. č. 1

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek15.06.2016 07:55 (Upr. 15.06.2016 07:57) Nahlásit
Spektrum otázek je značně široké. Doporučoval bych je rozdělit aspoň tematicky. Já osobně se na příklad zásadně nepletu do některých témat, třeba organiky nebo biologie. A teď k té první otázce:

Rovnovážná konstanta je, jak z názvu vyplývá, konstantou, takže se nemění. Popisuje poměr mezi reaktanty a produkty chemické reakce, který se ustaví ve vztahu rovnováhy, t.j. ve stavu, kdy reakce v obou směrech probíhají stejnou rychlostí. Protože rychlost reakce závisí na koncentraci reaktantů, mění se složení směsi až do ustavení rovnováhy. Z počátečního stavu, kdy jsou ve směsi jen reaktanty a reakce ve směru produktů má maximální rychlost, se reakce v tomto směru postupně zpomaluje a tak jak roste koncentrace produktů, se zvyšuje rychlost reakce v opačném směru. Závěr - reakce v obou směrech probíhá prakticky neustále, bez ohledu na velikost rovnovážné konstanty a v rovnovážném stavu také stejnou rychlostí. A rovnovážná konstanta popisuje poměr koncentrací v tomto stavu.
Acidobazické rovnováhy v užším smyslu se týkají vodných roztoků, kde je hlavní složkou směsi voda, která se rovnováhy účastní. Protože jde většínou o relativně zředěné roztoky, je koncentrace vody v roztoku prakticky konstantní - 55,6mol/dm3 a během reakce se téměř nemění. Tohle si zapamatuj. Proto je možné koncentraci vody zahrnout do hodnot disociačních konstant Ka a Kb.
A teď k tomu problému v příloze:
K = c(RNH3+)*c(OH-)/(c(RNH2)*c(H2O)) je rovnovážná konstanta této reakce.
A: Roztok zředíme na polovinu. Všechny koncentrace kromě vody se sníží zpočátku na polpvinu.Čitatel zlomku se sníží na (1/2)^2, jmenovatel na polovinu, protože koncentrace vody je konstantní. Aby se vrátila hodnota zlomku na původní úroveň, musí se poněkud zvýšit koncentrace RNH3 a OH- a poněkud snížit koncentrace RNH2 - rovnováha se posunula ve prospěch produktů.
B: Snížení pH: koncentrace H+ a OH- jsou spolu vázány iontovým produktem vody Kw = c(H+)*c(OH-). Když snížíme pH, sníží se koncentrace OH-. Aby se obnovila hodnota zlomku, musí část RNH2 přejít na RNH3+ a vykompenzovat tak vliv snížení OH- - rovnováha se posune ve prospěch produktů.
C: Tohle je záměrně nesmyslné tvrzení - konstanta se nemůže měnit změnou koncentrací, nebyla by konstantou.
D: Alkalizace roztoku znamená zvýšení koncentrace OH- z jiného zdroje, třeba přidáním alkalického hydroxidu. Opět - aby se zachovala hodnota zlomku, musí klesnout koncentrace RNH3+ a poněkud se zvýší koncentrace RNH2 - rovnováha se posunula ve prospěch reaktantů.

Tak teď máš co číst. A něco z dalších zase příště.
Mezek16.06.2016 16:19 Nahlásit
1A: Oxidačně-redukční reakce je z nabídnutých možností jen 2CH3-SH + 1/2 O2 -> CH3-S-S-CH3 + H2O.
V sekvenci C-S-H je síra nejelktronegativnějším prvkem, má tedy ox.č. -II. Náradou vodíku další thioskupinou (C-S-S-C) má síra za vazbu S-S ox.č. 0, takže obě síry mají ox.č. -I, tedy se jejich oxidační číslo zvýšilo. Současně se redukoval kyslík, z původně O(0) jsi dostala O(-II). V osztatních reakcích se oxidační čísla nemění.

16: Zákon zachování hybnosti: Hybnost soustavy (m*v) se mění jen působením vnější síly. Pokud se soustava skládá z více částí, je součet hybností roven hybnosti soustavy. Rychlost v ve vztahu m*v je vektor, jde tedy o vektorový součet. Když je počáteční hybnost soustavy nulová a hmotnosti vagonů stejné, musí být součet hybností stále rovný 0. Pokud byly odstrčeny, musí se pohybovat stejně velkými rychlostmi opačného směru.

17: Opět se uplatní zákon zachování hybnosti. V každém následujícím okamžiku je ale celá soustava v pohybu, takže relativní rychlost vytékající vody vůči tečné rychlosti rotující nádoby klesá, a tedy i klesá urychlování rotace. Proto platí b.

18:Molární hmotnost jednoatomových moleku He je 4g/mol, 5g je tedy 1,25 molu a tedy obsahuje víc molekul, než mol kyslíku O2. Ostatní možnosti mají těžší molekuly a nabídnuté hmotnosti 10g jsou podstatně menší, než hmotnost 1 molu jejich atomů. Proto je správně jen b.

A to už je všechno, k čemu se můžu vyjádřit.
Anonym Xigesap16.06.2016 16:39 Nahlásit
Mezi levou srdeční síní a levou komorou = dvojcípá chlopeň
Mezi pravou srdeční síní a pravou komorou = trojcípá chlopeň
Mezi levou komorou a aortou i mezi pravou komorou a plicnicí = poloměsíčité chlopně
Anonym Pefilyp16.06.2016 19:13 Nahlásit
jsou to polomesicite chlopne (obvykle 3 v kazde) ktere tvori aortalni a pulmonalni chlopen :)
zuzinka12316.06.2016 19:53 Nahlásit
Ta dvojcipa mezi levou dini a komorou se také nazývá mitrální.
zuzinka12316.06.2016 20:04 Nahlásit
7. Tak já žiju v domnění, že fagocytuji monocyty. Tady se píše "nespecifickou imunitou se rozumí především schopnost fagocytujících buněk- neutrofilní granulocyty,monocyty a makrofágy pohlcovat choroboplodné mikroorganismy...

Lymfocyty podle mě nefagocytuji, ale ničí cizorodé částice protilátkami uvolňovanými do krve. To platí pro b lymfocyty. U t lymfocytů se netvoří protilátky, ale t lymfocyty se diferencují na několik typů a některé přímo zneškodnuji cizorodé buňky.
Anonym Puhoziq16.06.2016 23:32 Nahlásit
7. schopnost fagocytvoat má mnoho buněk :) Monocyty(makrofágy) a neutrofilní granulocyty jsou asi nejdůležitější z nich. Ale i další buňky - eosinofilní granulocyty, dendritické buňky a i samotné B-lymfocyty mohou fagocytovat :) Pro příjmačky ale bude stěžejní znát monocyty a neutrofilní leukocyty (aspoň já si to myslím), protože to je jejich hlavní funkce :)
Přidat komentář do diskuze ▾