Kdy a v jakém městě se zmocnili bolševici vůbec poprvé vlády

meda.hnedy17.11.2020 22:31 Nahlásit
Kdy a v jakém městě se zmocnili bolševici vůbec poprvé vlády

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

meda.hnedy17.11.2020 22:32 Nahlásit
Kde a proč v Rusku leží hlavní obilnářská oblast? Proč se většina rozlohy Ruska nehodí k zemědělskému užití? Co je typické pro většinu sibiřských půd
meda.hnedy17.11.2020 22:33 Nahlásit
nevíte někdo prosím, veden konverzaci s rodiči a nemůžeme se shodnout ani dohledat na internetu
děkuji
Anonym Palupog18.11.2020 08:01 Nahlásit
Otázka o převzetí moci SDDSR(b) není vůbec jednoduchá. To co se odehrávalo v říjnu (listopadu), bylo především převzetí moci Sověty (radami). Sověty nebyl žádná bolševický orgán (byl tam např. i Kerenský), ale bolševici postupně Sověty ovládli. Takže přiřadit nějaký konkrétní datum, je velké zjednodušení.

Sověty vznikly už za revoluce 1905, vyskytovali se také ve všech republikách rad (třeba Maďarské, Výmarské, u nás myslím na Kladně byl nějaký pokus atd.). V Rusku se Sovět ujal moci hned poté, co byl v únoru donucen car k abdikaci a tvořil de facto druhou, paralelní větev státní moci. Jak jsem říkal, jediný styčný bod byl Kerenský, člen obou dvou orgánů, jinak táhly oba úplně jiným směrem. Asi by se dalo říct, že revoluci si přivlastnily různé vrstvy společnosti, a prozatímní vláda reprezentovala spíš zájmy buržoazie a aristokracie, přes Sovět zase vládli revoluční dělníci, vojáci a námořníci. Bolševici v tuto dobu nehráli významnější roli, Lenin a mnoho dalších byli ve Švýcarsku, Trockij a jeho parta zase v USA atd. Z té doby také pochází tzv. Rozkaz č. 1 Petrohradského Sovětu, který v podstatě totálně rozvrátil carskou armádu.

Po vyhlášení amnestie všem "politickým" nastává masový přesun do Ruska (včetně třeba Masaryka). Postupně se začínají rozevírat nůžky mezi politikou Prozatímní vlády a Sovětů (vztah k WW1, vlastnictví půdy, Kornilovská akce atd.). Toho později v létě využívají bolševici, stejně jako všichni ostatní revolucionáři a přeroste to až v říjnové vyhnání prozatímní vlády a převzetí moci Sověty. Společnost zase upadá do turbulencí, až nakonec vykrystalizují dva hlavní směry bílí a rudí. Není jednoduché definovat, co přesně ty směry představují. Na straně bílých bojují třeba i naši legionáři (běločeši). Nakonec po několika letech zvítězí rudí (dalo by se dalekosáhle spekulovat proč), odjedou naše legie, a teprve potom se dá mluvit o úplném převzetí moci bolševiky. V tu dobu už ale onemocní a umírá Lenin (možná na důsledky kulky Kaplanové, která se mu opouzdřila v těsní blízkosti krční tepny, možná na něco jiného).

Já na všechny ty události pohlížím spíš jako na jedno nesmírně propletené revoluční klubko, které se vlastně vyřeší až s koncem občanské války. Dělit to na 3 události (únorovou, říjnovou revoluci a občanskou válku) je myslím zavádějící.
Anonym Palupog18.11.2020 08:20 Nahlásit
Pardon, ten rozkaz č. 1 rozvrátil armádu, která už nebyla carská, formálně podléhala prozatímní vládě. Pokud si dobře pamatují, premiérem byl v té době kníže Lvov, vojenským ministrem byl Gučkov. Během jara oba vládu opustí.
Armáda pokračovala v ležení v zákopech WW1, teď už velmi oslabená a rozvrácená. Začátkem léta se Kerenský pokusí o ofenzívu, která skončí žalostně (to je ta ofenzíva, kde legionáři bojovali na kousku fronty u Zborova, Rusové se rozutekli domů a legionáři pak "kryli" ústup). Tato nepovedená ofenzíva byla možná symbolickým spouštěcím momentem událostí, které nakonec přivedly k vyhnání vlády a převzetí celé moci Sověty.

Záměrně se snažím ideologicky nehodnotit strany, jestli se mi to nedaří, tak se omlouvám.
Anonym Palupog18.11.2020 14:01 Nahlásit
Jo k té Sibiři - ještě nestálá koryta nezregulovaných řek (bažiny, meandry, mnohočetná ramena díky rovinatému terénu), kontinentální počasí - mrazivé zimy a horká, suchá léta. Dále absence cest a další infrastruktury. Permafrost je jen na severu Sibiře. Hlavně není žádný tlak na zúrodňování, mají i tak víc než dostatek orné půdy. I bez Ukrajiny atd. je Rusko hlavním světovým exportérem obilí a dalších plodin.
Souvisí to i s výrobou průmyslových hnojiv (vyrábí se ze zemního plynu).

Také jsou v RF oblasti úrodné, kde se kvůli spadu z Černobylu pěstují jen průmyslové plodiny (třeba len nebo olejniny pro průmyslové použití).
Anonym Palupog18.11.2020 23:20 Nahlásit
Skutečné dějiny jsou strašně zajímavé a poučné. Je to fantastická detektivní práce objevovat pravdu pod nánosy ideologických nesmyslů. Každý se snažil podat dějiny svým způsobem, aby on s jeho názory vyšel jako hrdina a jeho opozice jako smečka lhářů, ďáblů, primitivů a bestií. A právě to, že se tam taková monstra objevují, je prvním jasným příznakem lži. Druhým příznakem je, že je tam místo jen pro jednu pravda. A třetím, že to do sebe nezapadá, že je to jen hromádka puzzlů, ze kterých se nedá složit celkový obraz. Jak by také mohlo, když je z dějin vystříháno to, co se tomu nebo onomu vykladači nehodí. Jinak si kroutila dějiny revoluce 1917 aristokratická emigrace, jinak exilový Kerenský, jinak masarykovská republika s kultem legií, jinak stalinská historie, jinak trockisté, jinak Chrušcov atd. A dnes jsme zase svědky dalšího přepisování dějin pod vlajkou rusofobie, antikomunismu a jednotné EU bez národů a států. Nenechte si dějiny vzít. Nenechte si je ani rozbít na hromádku bezcenných střípků informací, hromádku nudných a nicneříkajících letopočtů a jmen.

Otázka v úvodu je přesně typem otázky, která nás jen svádí na scestí, místo toho, aby nás vedla k ucelenému chápání, vytrhává jen zrnka bezcenné informace :).
Přidat komentář do diskuze ▾