Mohu psát takto?

Zdravím, když už jsem se zde začal ptát, tak proč v tom nepokračovat. Možná se to může někomu zdát jako triviální otázka, ale přesto: Píšu v minulosti, ale co když se zamyslím skrze postavu? Jako, že píšu tak jak ona myslí. To pak mám psát také v minulosti, nebo to můžu kombinovat takto jak jsem to napsal zde: (kdyby tam byla nějaká další chyba, tak řekněte)

Magnus zůstal vzhledem k situaci poměrně klidný. Může ho snad potkat něco horšího než to co si již prožil? Smrt? Ta mu byla k smíchu. Pojmy jako Valhöll a Helheimr či nebe a peklo ho nechávaly chladným. A co teprve bohové a ten Bílý Krist? Ti jsou ještě směšnější. Lidé hledají naději a spásu tam kde jim žádnou nikdo neposkytne. Děkují těm, které nikdy neviděli namísto toho, aby si vážili vlastního úspěchu. Bylo mu jedno, jak vznikl svět, ale tyhle řeči nesnesl. Je něco po smrti? Třeba život bez tělesné schránky? Možná, dříve ho trápily noční můry, které by tomu nasvědčovaly. Rozhodně je to pravděpodobnější, než to, že svět stvořili bohové. Kdo by pak stvořil je? Další bohové? Blbost a už, se tím nechtěl zabývat. Divil se, že těm báchorkám kdy věřil a často na ně spoléhal. Připouštěl si, že ta nahromaděná nenávist vůči bohům může pramenit z toho, jak je kdysi miloval. Dávná minulost.