Dálnice vs železnice
Proč stát stále vrazi tolik peněz do železnic, když vlaky využívá stále míň a míň lidí? Nebylo by lepší za to raději spravit silnice, postavit dálnice a nová parkovací místa? Kupní síla obyvatelstva roste, pro většinu lidí už není problém koupit si auto. A taky tím podpoříme naší ekonomiku, která je založena na automobilovém prumyslu, tak se ve výsledku budeme mít ještě líp. Vlaky jsou přežitek ještě z doby Rakousko-Uherska. Dnes už taky nikdo nelítá vzducholodí a nepluje parníkem.
Odpovědi
Počet lidí cestujících vlaky [1] od roku 2009 roste.
Jsou lidé co auto vlastnit nemohou, protože mají třeba zdravotní problémy např. staří prostě nezvládnout cestovat hodinu autem. Ty jako co mají dělat?
V USA Vám asi nejlépe řeknout dobře proč ne car based systém, ale více možnostní. Např. proč New York investuje do cyklodopravy v ulicích.
Další cesty jsou zkrátka rychlejší, pohodlnější a levnější vlakem, nemusíte se starat o nalezení místa na parkování a placení poplatku na parkování atd. Během jízdy vlakem se můžete dívat na film, ale v autě se musíte řídit. atd.
Autodoprava je na něco jiného než vlaková doprava, každé se hodí na něco jiné...
Přidat komentář ▾
Jsou lidé co auto vlastnit nemohou, protože mají třeba zdravotní problémy např. staří prostě nezvládnout cestovat hodinu autem. Ty jako co mají dělat?
V USA Vám asi nejlépe řeknout dobře proč ne car based systém, ale více možnostní. Např. proč New York investuje do cyklodopravy v ulicích.
Další cesty jsou zkrátka rychlejší, pohodlnější a levnější vlakem, nemusíte se starat o nalezení místa na parkování a placení poplatku na parkování atd. Během jízdy vlakem se můžete dívat na film, ale v autě se musíte řídit. atd.
Autodoprava je na něco jiného než vlaková doprava, každé se hodí na něco jiné...
> podpoříme naší ekonomiku, která je založena na automobilovém prumyslu
Autoprůmysl žije z exportu. I kdyby se v ČR prodávala jen auta vyrobená v ČR, tak by se pořád vyváželo 4x více aut, než se jich u nás prodá. Skutečná čísla jsou ještě vyšší. Na export údajně jde 95% výroby, tzn. že velká část prodaných aut u nás (65%?) je import.
Pokud se ČR nepovede přechod na výrobu elektrických aut, tak budeme jako země vyřízení. Autoprůmysl tvoří velkou část našeho HDP.
> Vlaky jsou přežitek ještě z doby Rakousko-Uherska.
Vlaky jsou vnímány jako dopravní prostředek budoucnosti a mají ze strany EU velkou podporu, ať už pro příměstský provoz do práce, spojení mezi městy, až po dálkové a vysokorychlostní vlaky jako náhrada za letadla.
Autoprůmysl žije z exportu. I kdyby se v ČR prodávala jen auta vyrobená v ČR, tak by se pořád vyváželo 4x více aut, než se jich u nás prodá. Skutečná čísla jsou ještě vyšší. Na export údajně jde 95% výroby, tzn. že velká část prodaných aut u nás (65%?) je import.
Pokud se ČR nepovede přechod na výrobu elektrických aut, tak budeme jako země vyřízení. Autoprůmysl tvoří velkou část našeho HDP.
> Vlaky jsou přežitek ještě z doby Rakousko-Uherska.
Vlaky jsou vnímány jako dopravní prostředek budoucnosti a mají ze strany EU velkou podporu, ať už pro příměstský provoz do práce, spojení mezi městy, až po dálkové a vysokorychlostní vlaky jako náhrada za letadla.

VRT Roudnice-Litoměřice-Ústí nad Labem
O trase Praha-Děčín píšu níže (VRT Praha-Ústí). Je to koridor, dobrá frekvence, lepší vagony, ale trať jako taková je jen vylepšená původní trať z 19.století. Pořád se vlní hlubokým zářezem řeky v krajině bez napřímení tunely a maximálka je tam na 2/3 trati kolem 100km/h. VRT v příštím desetiletí nebo dvou narovná 1/3 trati a zkrátí druhou třetinu. Poslední třetina (Litoměřice-Děčín) zůstane "stovková" dalších minimálně 30 let.
https://www.openrailwaymap.org/?style=maxspeed&lat=50.40282831557495&lon=14.407196044921875&zoom=10
https://www.openrailwaymap.org/?style=standard&lat=50.38269176218573&lon=14.3701171875&zoom=10
Aby to nevypadalo, že Ústí je výjimka, tak Praha-Plzeň nebo Praha-Budějovice mají stejný problém. Rekonstruované 2/3 trati a historická, vyhlídková noční můra na zbytku. No a pak máme skutečné noční můry v celé trase z Prahy (Karlovy Vary, Liberec, Jihlava), ale třeba i Brno-Zlín nebo Brno-Přerov obecně.
Nestěžuji si, oceňuji pokrok a souběžnou výstavbu na několika nejdůležitějších tratích. Jen říkám, že Praha-Ostrava je na úplné české špičce. Samozřejmě pomáhá, že většina trati vede rovinami.
Je tam jen jeden pomalejší úsek kolem Brandýsa (další hluboký zářez řeky) a i tam se má začít brzy stavět tunel.
https://www.openrailwaymap.org/?style=maxspeed&lat=50.00122945532393&lon=16.30199432373047&zoom=12
----------------------------
VRT = VysokoRychlostní Trať
5 minut (zdroj níže).
> tunel obcházející údolí Orlice
Budou tam přes údolí 2 mosty 300 a 600 metrů.
https://zdopravy.cz/budouci-nejdelsi-tunel-v-cr-detailne-ucho-zkrati-cesty-z-cech-na-moravu-o-5-minut-23099/
> jeden pomalejší úsek kolem Brandýsa (další hluboký zářez řeky) a i tam se má začít brzy stavět tunel
Musím se opravit. Bohužel se začne stavět v lepším případě až za 5 let. Ke zrychlení tedy minimálně ještě tak 10 let nedojde. :-(
https://zdopravy.cz/nejuzsi-hrdlo-na-i-koridoru-ma-zmizet-v-prvni-polovine-30-let-154044/
Tahle otázka je relevantní a odráží skutečnost. I když je poněkud naivní v v tom, že existuje jednoduché řešení.
Pokud se chcete orientovat v dané problematice tak je o tom následující studie:
https://is.muni.cz/el/econ/podzim2008/PEHPII/um/6451412/x12_Tomes.pdf
Tahle studie si klade vlastně stejnou otázku, byť je 20 let stará a spousta věcí je již jinak.
Např. je tam ještě dobové přesvědčení, že železnice nemá již strategický význam. Má, to ukázuje válka na Ukrajině.
Další nepříliš zdůrazňovanou věcí je propojenost na okolní státy. To ale patří taky k té strategické roli.
Je tam popsána ekonomická problematika a její příčiny. Tj., odklon od velkých objemů (ocelárny, elektrárny) a přechod na služby, což jsou maloběmové trasporty, které zvládá lépe silniční doprava.
Také je tam psáno, že největší objem financí spolkne modernizace, bez které se železnice neobejde.
Je tam toho celkem dost, i v grafech a číslech k roku 2006.Asi by stálo za to, porovnat tehdy a dnes.
A pokud se týká siniční dopravy, tak parkovacích míst ubývá a bude ubývat. Ten problém ale není železnice, ale úplně někde jinde.
Pokud se chcete orientovat v dané problematice tak je o tom následující studie:
https://is.muni.cz/el/econ/podzim2008/PEHPII/um/6451412/x12_Tomes.pdf
Tahle studie si klade vlastně stejnou otázku, byť je 20 let stará a spousta věcí je již jinak.
Např. je tam ještě dobové přesvědčení, že železnice nemá již strategický význam. Má, to ukázuje válka na Ukrajině.
Další nepříliš zdůrazňovanou věcí je propojenost na okolní státy. To ale patří taky k té strategické roli.
Je tam popsána ekonomická problematika a její příčiny. Tj., odklon od velkých objemů (ocelárny, elektrárny) a přechod na služby, což jsou maloběmové trasporty, které zvládá lépe silniční doprava.
Také je tam psáno, že největší objem financí spolkne modernizace, bez které se železnice neobejde.
Je tam toho celkem dost, i v grafech a číslech k roku 2006.Asi by stálo za to, porovnat tehdy a dnes.
A pokud se týká siniční dopravy, tak parkovacích míst ubývá a bude ubývat. Ten problém ale není železnice, ale úplně někde jinde.
Když jsem jel naposled vlakem, asi před dvěmi lety, tak to byl horor. Na 40-ti minutové trase nabral zpoždění přes půl hodiny, byl tam děsný kravál,znělo to jakoze se v nejbližší zatáčce rozpadne a ještě to tam seděli,protože nějaký "dobrák" se tam ládoval česnekovou pomazánkou a chlemtal pivo. Lístek stal snad 120 Kč. Jediná výhoda,že tam bylo dost volných míst na šednutím, protože vlak byl obsazen tak sotva z 20%.
Přidat komentář ▾