Myslím, že každý vnímá vůně trochu jinak a každému může vonět jiná vůně.
Podle mě se parfémy tvoří schválně tak, aby pánské voněly i ženám a naopak. Používáme je přece i proto (abychom voněli nejen sami sobě, ale také protějšku).
Je ovšem evidentní, že rčení "kolik lidí, tolik chutí" platí i pro vůně. Parfémy některých žen ve mně evokují vzpomínky na "živé květy" (vzpomíná si ještě někdo na ty konvalinky v lahvičce?) nebo na "důchi" turistek že Sovětského svazu.