Proč na rezistoru naměříme napětí?
Napětí je rozdíl potenciálů. Na rezistoru při průchodu proudu naměříme napětí.
Ale co to vlastně znamená? Čeho je vlastně na jednom konci rezistoru víc než na druhém? Je tam víc elektronů nebo nějak víc "tlačí" nebo jak to je? Co je vlastně ten potenciál na jednom konci rezistoru a na druhém a proč se na těch koncích liší?
Ale co to vlastně znamená? Čeho je vlastně na jednom konci rezistoru víc než na druhém? Je tam víc elektronů nebo nějak víc "tlačí" nebo jak to je? Co je vlastně ten potenciál na jednom konci rezistoru a na druhém a proč se na těch koncích liší?
Odpovědi
Diskuze
Potenciál není žádná fyzikální vlastnost. Je to lidmi zavedené označení ve snaze nějak pochopit a zařadit to, co při pokusech s el.obvody pozorují.
Je třeba si uvědomit, že toto jsou školská a selská vysvětlení a dostačující pro řešení velké většiny běžných současných použití elektřiny v praxi.
Vlastní fyzikální podstata je nesmírně složitá (teorie elektromagnetického pole v celém okolí prostoru kolem obvodu), ne úplně pochopená (co je síla, částice, náboj, průchod mřížkou, ...) a lidskému mozku zcela nepředstavitelná. Princip fungování je těžko pochopitelný, protože se vymyká chování věcí v měřítku, ve kterém člověk vyrostl, tedy získal pochopení fungování světa. V měřítku částic se svět chová úplně jinak. Z pohledu našeho makrosvěta vnímáme jen výsledný efekt biliónů interakcí v mikrosvětě a tyto efekty se snažíme matematicky nějak popsat, abychom mohli dělat výpočty na co nejvíce možných el.obvodech.
Ačkoliv se mluví v souvislosti s elektřinou o elektronech, přenosech náboje, výkonu atd., všechno podstatné se odehrává VNĚ těch drátů v tom obklopujícím elmag.poli, které pro lidský mozek není intuitivní.
Nemusíš chápat podstatu a proč to tak je. Nauč se s tím počítat a to pro běžnou elektr.práci stačí. Prostě si pamatuj, že odpor sníží napětí a proud a to je všechno, co potřebuješ znát. Jak a proč to pak uvnitř funguje, není podstatné.
Jestli ti to připadá přitažené za vlasy, tak přesně takto používá lidstvo gravitaci. Umíme s tím počítat tak přesně, že dokážeme trefit sondou kráter na jiné planetě i přesto, že nemáme ani tušení, jak to vlastně funguje a co přesně gravitace je.
Jestli umíš anglicky, tak Neil deGrasse Tyson o tom má hezké povídání: https://www.youtube.com/results?search_query=degrass+gravity
Veritasium udělal video o tom elmag.poli a strhlo to smršť reakcí: https://www.youtube.com/watch?v=bHIhgxav9LY
https://www.youtube.com/results?search_query=veritasium+electricity
Jinak Veritasum není zrovna autoritativní zdroj na vysvětlování fyzikálních principů - https://www.youtube.com/watch?v=5Hyy1zRZPiQ
Pokud se nepletu, jsou na YT i videa vyvracející jeho tvrzení ohledně elektrického proudu. Ještě se na to podívám.
Ta teorie elmag.pole kolem drátů není vynález Veritase. Najdeš videa od profesorů, kde to vysvětlují. Běžně se to učí na příslušných oborech VŠ.
Veritasum má doktorát snad z fyziky se zaměřením na výuku. Obvykle má videa dobře nastudovaná, protože se ptá specialistů v oboru. Těžko v nich něco zásadního vyvrátí nějaký Lojza se šroubovákem v ruce na svém kanálu.
Samozřejmě že teorie elektromagnetického pole existuje a učí se, ale z její existence nevyplývá univerzální tvrzení, že "všechno podstatné se odehrává VNĚ těch drátů v tom obklopujícím elmag. poli".
Derek Muller (Veritasium) je něco jako vystudovaný fyzik, z čehož ale nijak nevyplývá, že se nemůže mýlit. Viz odkazované video, kde jeho neuvážená tvrzení vyvrací Lojza se šroubovákem v ruce. Ten Lojza se šroubovákem je vědec pracující v Akademii věd ČR, mající na Research Gate 77 publikací, mimo jiné ve Sicence.
Fugaqib
Upozorňuji, že pokud bychom analyzovali přechodové jevy, třeba zapnutí proudu, byla by situace složitější.
Z té driftové rychlosti elektronů (pro obvyklé proudové hustoty) vyplývá mj. poznatek, že elektrony ve šňůře k žehličce "kmitají sem a tam" o desetinky milimetru a odnikud nikam netečou. Tedy pokud zanedbáme tepelný pohyb elektronů, který je řádově mnohem vyšší.
Doufám, že jsem dobře počítal (vzdálenost atomů v krystalu mědi je asi 0,25nm, takže při rychlosti 2,5cm/s proletí za sekundu kolem 10E8 atomů).