Ontola > diskuze
| Nahlásit

prosim mam mit na středu 11.6 referát o knize němá barikáda(včelař kapitola) prosím napište o čem to je a ješte o knize od j.seiferta predem diky

Témata: Nezařazené

12 reakcí

| Nahlásit
Zkus si to přečíst a uvidíš !!!!! ( :
 Ina
| Nahlásit
V povídce Včela ukrývá Havlík tři parašutisty až do chvíle, kdy jejich vysílačku Němci zaměřili. Vojáci objeví anténu, strhnou včelín a nepříčetní od útoku včel vraždí řídícího. Umírající Havlík předsouvá ruku, aby chránil včelí královnu.

A od Seiferta konktétně co?
| Nahlásit
toje jedno diky ino
| Nahlásit
plsssssssss
| Nahlásit
plsssssssss
| Nahlásit
plsssssssss
 Ina
| Nahlásit
Básnická sbírka obsahuje verš z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Seifert ji chtěl napsat jako rozloučení „se svou zemí, do které už pospíchám, a svými čtenáři, s kterými se loučím“. I zde opouští pravidelný rým a písňovou formu, pro něj tak příznačnou. To vše nahradil rytmizovanou prózou. Sbírka vyšla v Samizdatu.
V jednotlivých básních se vrací do svého dětství, mládí, vzpomíná na mladé lásky, nevyhýbá se tématu smrti. V úvodní básni Na jedné ze svých dávných přednášek… připomíná své mrtvé přátele básníky (Wolker, Hora, Halas) a nostalgii stáří, myšlenky na smrt zahání projekcemi milostných zážitků, většinou již jen útržkovitých. Láska dodává člověku chuť do života, zachytil ji jak v náboženském pojetí, tak i v erotickém vztahu, jehož volání obětoval „polovinu života a možná ještě víc.“ (Kanálská zahrada).
Ženu oslavuje velice často, vidí v ní „samu pěknost života“ (Kolotoč s bílou labutí). Zážitky z nemocnice mu prosvětlují krásné oči sestřiček. Stejný vztah jako k ženě má Seifert i k rodné zemi. „Byla mi možná víc než všechny mé lásky najednou… Ať tedy její kolena rozdrtí mou hlavu.“ (Morový sloup)
V poslední básni A sbohem vzdává hold básnické činnosti. Použil k tomu slova, která jsou jeho skutečnou závětí: „Poezie jde s námi od počátků. Jako milování, jako hlad, jako mor, jako válka. Někdy byly mé verše pošetilé až hanba. Ale za to se neomlouvám. Věřím, že hledat krásná slova je lepší, než zabíjet a vraždit.“

Autor: Jaroslav Seifert
Dílo: Morový sloup
| Nahlásit
V jednotlivých básních se vrací do svého dětství, mládí, vzpomíná na mladé lásky, nevyhýbá se tématu smrti. V úvodní básni Na jedné ze svých dávných přednášek… připomíná své mrtvé přátele básníky (Wolker, Hora, Halas) a nostalgii stáří, myšlenky na smrt zahání projekcemi milostných zážitků, většinou již jen útržkovitých. Láska dodává člověku chuť do života, zachytil ji jak v náboženském pojetí, tak i v erotickém vztahu, jehož volání obětoval „polovinu života a možná ještě víc.“ (Kanálská zahrada).
Ženu oslavuje velice často, vidí v ní „samu pěknost života“ (Kolotoč s bílou labutí). Zážitky z nemocnice mu prosvětlují krásné oči sestřiček. Stejný vztah jako k ženě má Seifert i k rodné zemi. „Byla mi možná víc než všechny mé lásky najednou… Ať tedy její kolena rozdrtí mou hlavu.“ (Morový sloup)
V poslední básni A sbohem vzdává hold básnické činnosti. Použil k tomu slova, která jsou jeho skutečnou závětí: „Poezie jde s námi od počátků. Jako milování, jako hlad, jako mor, jako válka. Někdy byly mé verše pošetilé až hanba. Ale za to se neomlouvám. Věřím, že hledat krásná slova je lepší, než zabíjet a vraždit.“
| Nahlásit
,.,.,,,,,,dikyyyyyyyyy vsem.....
 Ina
| Nahlásit
Není zač.........všichni.......
| Nahlásit
ja pottrebuju na pondeli referat o knizce jmenem sonata pro zrzku mame jich mit tri a ja je nestiham potrebuju pomoc prosim
| Nahlásit
http://azeretj.blog.cz/0705/sonata-pro-zrzku-vojtech-vacke
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek