Jde se nějak od-křtít?
Odpovědi
Diskuze
odkřtít opravdu nelze, jen vystoupit z Církve. Pokřtění zůstává navždy.
A proč ti to tak vadí?
Exkomunikace není vyloučení z církve, ale zákaz přijímat/udělovat svátosti, podílet se aktivně na církevních obřadech nebo zastávat církevní úřad. Tedy například chodit na mši exkomunikace nebrání, ministrovat už ano.
Křest nikoho k ničemu nezavazuje, nestává se tím automaticky "členem" církve nebo něco podobného. Nevyplývají z něj pro pokřtěného žádné povinnosti. Pokud člověk odmítl víru, křest pro něj nemá žádné světské důsledky, nerozumím, co je míněno pod pojmem od-křtít. Je to podobné, jako se ptát, jestli se nedá nějak od-umýt.
"Křest vtiskuje do duše nezrušitelné duchovní znamení, charakter, který posvěcuje pokřtěného pro bohopoctu křesťanského náboženství."
V tomto smyslu tedy nelze "odekřtít" – znamení je nezrušitelné.
Kdo ale není věřící, katolíkem se necítí a katechismus tím pádem nepovažuje za "směroplatný", ten si o tom samozřejmě může myslet, cokoli uzná za vhodné. Což ale nutně neznamená, že to tak nefunguje :-)
Tím chci říct, že reakce typu co ti jebe tak to neřeš jsou úplně zcestné
Extrémní pohled na výchovu:
a) Ponechat dítě volně žít do dospělosti a potom ať se rozhodne, do které školky, školy, náboženství, politické strany, atd. jedinec vstoupí.
b) "Zaregistrovat" ve všech možných institucích (naboženství, levice, pravice, tajná služba, politika, atd.) pro připad, že když se dítě rozhodne, aby rodičům nevyčítali, proč ho tam v dětství "nepřihlásili".
A teď "babo raď" :)
Řekl bych, že to může vadit jen nějakému militantnímu fanatickému ateistovi, který to nemá v hlavě úplně v pořádku.
Rodiče do nás vkládají svou výchovu, své postoje, své vidění světa, učí nás co je dobré a co špatné, obětují nám svůj život, učí nás mluvit a chodit, zpívat a plavat. A neptají se jestli chceme. Toho byste se také chtěl oficiálně zřeknout? Tak jen do toho.
Platný by měl být v případě nevylečitelné nemoci, nebo v přímém ohrožení života a to pouze do věku 15 let.