Proč jsou hvězdy vidět?

Anonym Zonimij07.07.2016 13:55 Nahlásit
Proč jsou vidět hvězdy i přes to, že mají pouze kolem jedné setiny úhlové vteřiny průměr?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Botajez07.07.2016 17:59 Nahlásit
Kdo ti nalhal, že hvězdy jsou vidět? Můžeš vidět jen ty, které září ve viditelné části spektra a jejichž světlo dorazí k Zemi.
Navíc to světlu trvá jistou dobu, než k nám doletí. Například hvězdu, která vznikla před miliardou let a jejíž světlo k nám letí 1,5 miliardy let, nevidíš, uvidíš ji až za půl miliardy let. Naopak hvězda, která zanikla před miliardou let a jejíž světlo k nám letí opět 1,5 miliardy let, je vidět (vidíme světlo, které vyslala 0,5 miliardy let před svým zánikem) a o jejím zániku se dozvíme až za půl miliardy let.
Anonym Zonimij07.07.2016 19:17 Nahlásit
Odpovídáš na to, na co jsem se neptal. Toto všechno vím. Mě zajímá ta souvislost viditelnosti s úhlovým průměrem hvězdy, jak je napsáno v dotazu.
Anonym Botajez07.07.2016 20:33 Nahlásit
Žádná bezprostřední souvislost není. Prioritu mají INTENZITA záření a PROSTŘEDÍ, kterým se světlo šíří (může ho zeslabit třeba mlhovina).
Jde to namodelovat pozemsky - představ si obyčejnou žárovku, kterou vidíš jako relativně velkou, ale zrak ti nepoškodí. Zato tenoučký paprsek silného laseru zahlédneš jako malinký, ale jasně zářící bod (než ti nenávratně poškodí oči).
Anonym Kotuvem07.07.2016 20:36 Nahlásit
Řekl bych, že otázka stojí takto: proč vidíme zářící kroužek o velikosti jedné setiny úhlové vteřiny, když nezářící kroužek této velikosti nevidíme.
Cenobita.08.07.2016 09:36 Nahlásit
Nejspíše protože i když málo, tak přece jen se nějaké množství fotonů v tak malém prostorovém úhlu, vyskytne a na sítnici oka dopadne. Informace je však málo a tak se jeví vzdálené a slabé objekty jako rozmazané a nebo pohasínající.
Anonym Muzyqor08.07.2016 11:18 Nahlásit
Vidět jsou jen ty velké - obři, veleobři s odpovídající hustotou světelného toku.
Anonym Ruqobuh08.07.2016 12:52 Nahlásit
Myslím, že nejmenší rozlišitelný detail (úhlová velikost) souvisí mj. s velikostí světlocitlivých buněk. A pokud dopadne na buňku dost fotonů za sekundu, tak to prostě vyvolá světelný vjem. I pokud by se jednalo o bodový zdroj, tak nám tu jednu tyčinku vybudí. Pokud by se jednalo o tmavý bod na světlém pozadí, pak by naše tyčinka byla "po okrajích" ozářena okolním světlem a nepatrný úbytek jasu bychom ani nezaznamenali.
Přidat komentář do diskuze ▾