Smysl života.

Anonym8225314.05.2008 10:35 Nahlásit
Co by jste poradili tomu, kdo má pocit, že ztratil smysl života.
Jak si takový člověk může pomoci sám, a co pro něj můžeme udělat my.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym8226314.05.2008 12:35 Nahlásit
Ono může být mnoho důvodů. Osamění, rozchod, ztráta blízké osoby, stress, přepracování....
Není jednotná rada. Protože ten stav může být jen přechodný (v tom případě ten stav časem odezní). Pokud neodezní může být způsoben psychickými potížemi, v tom případě by bylo dobré s ním zajít co nejdříve k psychologovi.
Ale je dobré, se mu věnovat. Aby se se svým problémem necítil sám.
Třeba někdo poradí ještě něco jiného.
Anonym3358114.05.2008 12:50 Nahlásit
Zkusit si najít nějakou zálibu, sport, činnost, kde se realizovat... Podnikat procházky do přírody nebo se stavit na pokec s přáteli...
Anonym8226614.05.2008 12:50 Nahlásit
Ahoj, já smysl života ztratila kvůli nepřízni osudu, už jsem si připravila i lano na oběšení a prášky kdyby to nevyšlo. Napsala jsem spolužačce, ať mě omluví, že už nepříjdu. A vyřešila to třídní, že běžela za mou mamkou, že se chci zabít. Tím impulzem proč jsem tu je, že mi dali najevo, že i lidé o kterých jsem si myslela, že mě nemají rádi, mi dali najevo náklonnost a podrželi mě. Zjistila jsem taky, že ten člověk který mi tak ublížil a téměř kvůli němu to bylo, tak je takovej kretén, že fakt nemá cenu se kvůli tomu zabíjet, koupila jsem si nové zvířátko, vylepšila pokojík, víc učila a našla novou motivaci v tom, že si najdu někoho lepšího a sama budu lepší než ten který mi ublížil.
Jinému člověku poradit aby našel smysl života... no záleží proč ho ztratil.. jestli je to kvůli blízké osobě, tak by si měl najít někoho kdo by ho podržel a byl mu nablízku, opravdový kamarád či přítel. To je jen příklad, může toho být hodně, přestěhovat se, nebo pořídit nový nábytek kdo je majetný... cokoliv pro změnu prostředí a změnu toho co způsobilo ztrátu zájmu a smyslu. Pokud je to dlouhodobé doporučuji psychologa aby se našla příčina. Je těžké radit když se neví konkrétní problém.
Držím palce.
Vy pro něj můžete udělat podle mě jediné, a to nenechat toho dotyčného se v tom potácet samotného. Aby nebyl sám, jinak je nebezpečí že slabší povahy sáhnou na život... sobě či někomu.
Ahoj, Rudiment
zataczka14.05.2008 16:07 Nahlásit
každý má smysl života někde jinde - někdo v dětech, jiný v práci, někdo zase v koníčcích, ve sportu ........ je moc ddůležité, mít těch smyslů života - takových "pilířů" více, aby když se jeden zhroutí, zafungovaly ty ostatní - je zrádné mít smysl života jen jeden

pokus se najít cokoliv, co by toho člověka přimělo pochopit, že ztrátou smyslu života život nekončí, pokus se mu najít něco, na čem by mu v budoucnu mohlo záležet

vždy se dá najít něco, pro co stojí za to tady "válčit" dál
NyNy14.05.2008 16:35 Nahlásit
Zataczko máš 100% pravdu.
Ale nikdo neví napřed, dokud neutrpí ztrátu, co je hlavní pilíř jeho života. Děti - to je zcela jasný hlavní pilíř, ale ten, kdo je nemá nebo ještě nemá nebo nemůže mít ten hlavní pilíř (pokud se mu nehroutí) moc netuší pokud jich má víc.
Těch pilířů má být víc (nebo spíše mělo), máš pravdu. Jenže ti lidé, kteří se upínají na jeden a nemají mnoho přátel, by měli změnit svůj postoj a styl života. Protože sdělená starost je poloviční starost. Člověk se musí "vykecat"....
Jo a tam nahoře 82263 jsem já, zapomněla jsem se přihlásit.
Anonym8258616.05.2008 18:37 Nahlásit
Já bych ještě nezapomněl na to, že člověk se má snažit dělat co nejvíc pro druhé lidi, aby cítil, že ho mají rádi nebo potřebují. Kdyby jeho život pro něj už začal pozbývat cenu, stále je tu vědomí, že ho někdo potřebuje, že je zde pro někoho, nebo pro něco důležitý. A potom, projevená nesobecká pomoc, obětavé přátelství nebo nezištná láska se často obrací zpět k původci, a i on z ní může čerpat sílu a víru v budoucnost, aby nepodlehl pocitům beznaděje a marnosti.
Leda18.05.2008 11:57 Nahlásit
Všechno co píšete je krásné, ušlechtilé a určitě chvályhodné... je nutno pomáhat, je to přímo naše povinnost pomáhat, pokud my máme sílu a on ten dotyčný nebo ta dotyčná už ne, nebo teď právě ne..., taky se o to mnohdy snažím pomáhat jiným, někdy více, jindy méně úspěšně ...

Ale člověk by se taky měl naučit být sám a čím dříve se to naučí, čím dříve se s tím srovná, tím líp. Mě osobně to dělá problémy a stále to neumím, ač vím, že je to nutné zvládnout. Když se naučím být sama znamená to, že nebudu svými starostmi obtěžovat jiné, ... a to je kus umění.
Přiznávám, že se mi lépe daří pomáhat jiným než "pomáhat" sama sobě v tom smyslu sebevýchovy, tedy v umění být sama.
Anonym5451819.05.2008 11:26 Nahlásit
Ledo, přemýšlím o tom, co jsi napsala, víš o tom naučit se být sama. A proč si myslíš, že člověk nakonec stejně zůstane sám, snad pořád někoho má, ne? Nikdy jsem o tomto takto neuvažovala.
zataczka19.05.2008 13:03 Nahlásit
54518 člověk je stejně nakonec sám, i mezi lidmi, i mezi těmi nejbližšími jsme sami se svým nitrem a se svými myšlenkami a pocity
Anonym8316320.05.2008 12:49 Nahlásit
Je to pravda, naučit se být sám je moc těžké. Někdo má třeba plno známých a i ve stáří někoho má, ale spoléhat se na děti, to nejde, mají vlastní životy, dobré je mít pátele, nebo partnera, ale někdo je nemá.
Samoty se taky bojím, ale teď je vidět, že je to problém nejen můj.
Anonym5451820.05.2008 14:37 Nahlásit
No jo, ale to jsme jaksi trochu odbočili od toho, jak pomoc tomu nešťastnýmu!
Přidat komentář do diskuze ▾