Vykricniky

HoHo21.01.2009 19:06 Nahlásit
Kolik myslite, ze je optimalni pocet vykricniku na konci vety, kdyz uz teda chcete opravdu zduraznit vahu svejch slov? Nestaci jeden? Clovek co napise 2 musi bejt k smrti rozcilenej, 3 to uz musi mit penu u huby a vic uz spis jen psychopat ... takova reakce naopak ztraci vahu, ne? Stava se blbeckovskou a ponouka k popichnuti :))

dam priklad
Debile.
Debile!
Debile!!
Debile!!!

neni ten prvni nejtvrdsi?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Fridrich21.01.2009 19:13 Nahlásit
Bezpochyby. Tečkou dáváš najevo svuj ledovej klid, jen tak to chlapsky utrousíš.
Pro mě jsou ale spíš záhadou otazníky, proč, než je jejich počet administrátorským zásahem zredukován, málokdy stačí jeden a většinou jejich počet přesahuje desítku?????????????????????????
Anonym10452821.01.2009 19:18 Nahlásit
Souhlasím s tím, že čím více vykřičníků, tím méně důrazný mi takový výraz připadá - jen z toho cítím autorovu nejistotu. Podle mě stačí jeden vykřičník, další jsou zbytečné!!!!!
Ina21.01.2009 19:19 Nahlásit
Vykřičník (!) je znaménko pro naznačení výrazné zvolací povahy výpovědi.
Píše se:
1. Na konci výpovědí, které jsou tvořeny samostatným citoslovcem,oslovením v 5. pádě nebo jiným výrazem neslovesným, pokud má výrazně zvolací ráz.
Např.: Hej! -- Haló! -- Kolegyně a kolegové! -- Milá maminko! -- Konečně! -- Ticho! -- Pomoc!
2. Na konci vět rozkazovacích a přacích, jestliže chceme dát rozkazu nebo přání zvláštní důraz.
Např.: Mlč! -- Pojď honem, Jirko! -- Na brzkou shledanou! -- Stát! -- Mlčíš už! -- Umět tak zpívat! -- K poctě zbraň!
3. Na konci vět oznamovacích, jen mají-li výrazný zvolací ráz.
Např.: S tím nechci mít nic společného! -- Ta kniha je velmi zajímavá!
Zvolací ráz bývá často naznačen citovými částicemi, např. Je to ale krása! -- Vždyť jsem po celý život čekal na tuto příležitost!
Pozn. Za větou s 5. pádem, s citoslovcem nebo se slovesem v rozkazovacím způsobu se píše vykřičník, jen má-li ráz zvolací. Jinak píšeme tečku: To není správné, Karle. -- Ach, to je omyl. -- Tak pojďme.
4. Uvnitř věty se někdy užívá vykřičník v závorkách. Vyjadřuje se tím nesouhlas, údiv apod.
Např.: Síla ženy rovná se asi polovině (!) síly muže.
Pozn. Za vykřičníkem se tečka a zpravidla ani čárka už nepíše.
Např. "Je to ale krása!" zvolal. -- Očekával jsem aspoň trochu nostalgie z loučení, ale on pouze zvolal: Tak ahoj! a než jsem se nadál, byl pryč.
Jestliže by se však větná stavba stala v takovém případě nezřetelnou, doporučuje se klást za vykřičníkem ještě čárku. Např.: Kolikrát jsem ti radil: Dej si pozor!, ale nadarmo. -- Řekl: "Na shledanou!", i když věděl, že se už nevrátí.

Zvýšené užívání vykřičníků je známkou nevyrovnanosti.
Anonym10452821.01.2009 19:20 Nahlásit
Hm, tak ten fórek, mi už vyfoukl Fridrich... Musím psát rychleji!!!
momo21.01.2009 20:03 Nahlásit
Jojo ten s tečkou je nejtvrdší, ale ten s třemi vykřičníky podle mě neukazuje rozčilenost, ale důležitost.... Jak kdy...
Zajda21.01.2009 22:23 Nahlásit
Mě připadá nejvýraznější ten s jedním :-) ten s tečkou je opravdu spíš takový, že to jen tak prohodíš
berusenka22.01.2009 19:42 Nahlásit
Ja bych rekla, že ten prvni, že je tak tvrdy, že ho někteři nebudou brat važně.Ale i ten jeden! je myslim někdy na mistě.
SuperBozka07.02.2009 13:25 Nahlásit
K těm otazníkům, taky jich píši více, ale nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, ale je to asi proto, že je to znamínko docela malé a když jich napíši víc, tak už se jen tak nepřehlídne :-D
Přidat komentář do diskuze ▾