No asi tak za jeden rok. Přesne za jeden siderický rok, což je doba, kdy se Slunce dostane do stejného bodu ekliptiky. A to je 365 d 6 h 9 min 9,5 s neboli 365,25636 středních slunečních dní.
Připadá mi k nevíře, že základní správná informace je tu hned v první odpovědi už více než 9 (!) let a pořád se objevují jedinci s nutkavou potřebou k tomu něco přidávat, většinou nesmyslně, špatně nebo nepřesně.
Wakefere, jo, jo, pravda, to mi nedošlo [smajlík-sypající-si-popel-na-hlavu]
BTW, Bybazagu, ono na tom něco je – v soustavě dvou gravitačně vázaných těles obíhají obě kolem společného těžiště, nedá se nikdy říct, že jedno obíhá kolem druhého a to druhé se ani nehne. V tomto smyslu "tak trochu" obíhá i Slunce kolem Země :-)
Nahoře vysmívaný Anonym321 má také pravdu, v geocentrickém systému (Slunce obíhá Zemi za 24 hodin), který každá pozorujeme v běžném občanském životě, každý běžný pozemský den.
Něco na tom je, když přistoupíme na to, že pohyb je relatvní, tak proč bychom nemohli říct, že Slunce obíhá kolem Země? Ale pak musíme připustit takové věci, jako že výstah stojí a kolem něj se pohybuje barák atd.
Anonym Dujunog: no ale já si nedělám legraci, to je běžný geocentrický systém, pomocí kterého se vypočítávají rektascenze a deklinace astronomických objektů (včetně Slunce), Heliocentrický systém se používá v jiných případech např. při cestování k planetám a měsícům naší Sluneční soustavy (naposledy při letu k Plutu).
Ano, to jsou teoretické výpočty vesmírných vědců. Ale stejně mně nedá, abych to zpochybnil - nedovedu si totiž představit, jak těleso ve velikosti země se může řítit vesmírem rychlostí 30 km/s bez toho, aby narazilo do jiného vesmírného tělesa? A to se kolem země ještě v té rychlosti stačí otáčet měsíc? Tohle je nad mé chápaní. A myslím, že když se nad tím zamyslíte, tak nejen nad mé.
Jinak samozřejmě není pochyb o tom, že délku dne určuje rychlost otáčení země kolem své osy, a že roční období způsobuje její naklánění.
