Tis červený (Taxus baccata) je jehličnatý, stálezelený keř či strom, rostoucí velmi pomalu, dožívající se značně vysokého věku. (Nezřídka i nad 1000 let) Má tenkou, načervenalou či našedlou kůru, její vnější vrstva se odlupuje v šupinkách. Květy jsou poměrně malé a nenápadné, umístěné jednotlivě v ůžlabí jehlic. Plodem je semeno obklopené z větší části červenou dužninou. Ve volné přírodě roste již jen poměrně zřídka (kriticky ohrožený druh, chráněný zákonem) je však často k vidění v parcích, botanických zahradách a podobně, převážná většina tisů rostoucích někde v lese tam byla pravděpodobně kdysi zasazena. (žije dlouho.. to že bývalou tvrz rozebrali v šestnáctém století sedláci na stavební kámen neznamená že tis nezůstal, a dokonce se nerozmnožil po okolí..) Roste sám od sebe v poměrně tvrdých podmínkách, vyšší hory, skály a podobně.. Něco jako kosodřevina. S vyjímkou dřeva a dužniny obklopující semena je celý zbytek rostliny značně jedovatý, a to směsí tak rychle se vstřebávajících toxinů, že smrt může nastat do několika minut od pozření. V minulosti bývalo jeho pružné a houževnaté dřevo často používáno k výrobě luků (anglický dlouhý luk) případně do intarzie zdobící různé kusy nábytku.
Pouze doplněk - je-li TIS zasazen v okrasné zahradě jako živý plot a musíme-li jej udržovat upozorňuji na skutečnost, že TIS je svými výrůstky (i mladými výhonky) prudce alergický vůči kůži člověka. Může nastat stav, kdy potřísněná kůže velmi výrazně zrudne, vytvoří se mnoho pupínků, kůže začne pálit. Je potřeba okamžitě pokožku umýt mýdlem bez přísad, mazat regeneračním krémem - uklidňujícím. Abychom se toho vyvarovali, je potřeba údržbu živého plotu (i jednotlivého keře) provádět oblečeni v dlouhých kalhotách i dlouhých rukávech a v rukavicích.
