Kolik nemeckych civilistu bylo zavrazdeno pri odsunech v CSR po 2. sv. valce?
Odpovědi
Tak to nikdo neví. Můžeš najít údeje o 19 až 30 tisících lidí.
Také se můžeš dozvědět, že podle senamů odsunutých, jich v Německů cca 220 tisíc chybí. oni ani němci je nevítali s otevřenou náručí.
Proč je to tak. Jednak samotné německo bylo v chaosu a zničené. Sudety, odkud většina odsunutých pocházela zase neměli české obyvatele, ty němci vyhnali při záboru, nejsou tedy ani svědkové, co se v nich dělo a neodsunutí němci na to raději vědomě zapomněli.
Také se můžeš dozvědět, že podle senamů odsunutých, jich v Německů cca 220 tisíc chybí. oni ani němci je nevítali s otevřenou náručí.
Proč je to tak. Jednak samotné německo bylo v chaosu a zničené. Sudety, odkud většina odsunutých pocházela zase neměli české obyvatele, ty němci vyhnali při záboru, nejsou tedy ani svědkové, co se v nich dělo a neodsunutí němci na to raději vědomě zapomněli.
A že se to tehdy dělo, to je fakt.
Dnes už se jedná naštěstí o historii a ta věci posuzuje v kontextu doby. Je to prostě další puzzle v obraze hrůz a zločinů druhé světové. Války takové věci přinášejí a je na nás, jestli se poučíme z chyb dědů a budeme proto dnešním válkám předcházet a ukončovat je.
Aby bylo jasno, já neobhajuji žádné hrůznosti, násilí nebo vraždění, na žádné straně, takže vaše emocionální otázka míjí cíl. Já jen říkám, že není možné vytrhávat jednotlivé epizody z války a dělat z toho izolované závěry. Jsou to věci, které se už staly, už se to nedá změnit. Je absurdní, aby se za to okázale omlouvali ti, kteří nic nespáchali těm, kteří nebyli postižení. Čestný člověk se z toho pokouší udělat závěr pro dnešek, a pokud také dospěje k závěru, že je to produkt války, pak si třeba jako já řekne, že nedá nikdy svůj hlas podporovatelům válek. Nemusíme chyby dědů opakovat. To je vše.
Jen faktická poznámka - váš příběh se netýká obětí odsunu.
Pro zájemce:
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Masakr_na_%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%BDch_%C5%A1anc%C3%ADch&oldid=25774972
https://plus.rozhlas.cz/historik-masakru-na-svedskych-sancich-pribeh-frantiska-hybla-8436465
WTF ?!?!
Nevím, kolik lidí bylo zavražděno, ale jestli otázka bude "Kolik lidí zemřelo kvůli odsunu?", tak se může člověk dobrat k překvapivě vysokým číslům.
Například Němci byli po válce shromážděni v býv. koncentračním táboře Terezín, kde stejně jako těsně před koncem války mezi tehdy tamějšími vězni vypukl i tentokrát mezi zadržovanými tyfus, na jehož následky zemřelo velké množství lidí, které bylo -- jestli si to dobře pamatuji (!) -- porovnatelné s počtem zemřelých a zabitých za celou dobu existence koncentračního tábora!
Němci snad měli pomník z doby po 1990 obětem pochodu smrti pěšky odsunovaných Němců u hraničního přechodu Fojtovice nebo Krupka (nad Teplicemi, blízko Ústí nad Labem), ale teď to nemůžu najít.
Přemýšleli jste někdy, jak propastný rozdíl je mezi individuální morálkou a morálkou kolektivní. Co by člověk nikdy neudělal sám, to začne bez výčitek dělat jako člen smečky.
Pořád to ale vnímám primárně jako věc pro studium historie - pro nehistoriky je to tak trochu Pandořina skříňka. Kde se zastavíme, na Slovenských vyvražděných dědinách? Nebo přitlačíme a budeme si citovat ze Svobodovy knihy Z Buzuluku do Prahy? Nebo si začneme vyčítat rozsáhlý obchod s otroky na středoevropském prostoru v raném středověku?
Tohle je v psychologii známé už přes 100 let.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologie_davu
https://en.wikipedia.org/wiki/Herd_mentality
Ad Anonym Nohawyr
Divíš se, že celá generace dokáže vytěsnit vzpomínku. Dokáže, Němci byli zcela psychicky zničeni. Jejich odpověď na to byla: "Vy jste vyhráli." Navíc, v celých oblastech Sudet nikdo z němců nezůstal, aby byla nějaká kontinuelní kolektivní paměť. A těch málo, co zůstalo to radši vytěsnilo, měli úplně jiné, existenční starosti. Vím od kamaráda, že mu otec řekl, že k nějakému pogromu u nich ve vesnici došlo, ale hned mu řekl, že mu neřekne kde a kde jsou hroby, přitom mezi nimi měli být jeho bratranci.
Takže to, že se něco z toho "provalilo" je spíše věcí čechů, stalo se to více ve vnitrozemí a svědků bylo mnoho, nebo potom po 90. letech z německa nějaká odezva.
Němci po válce nebyli odsouvání jen do Německa, menšina i do vnitrozemí, na statky a pod. Byli občany druhé kategorie, zbaveni části občanských práv, s viditelným označením a s přikázaným místem pobytu.
ČSR spáchala odsunem (vyhnání tomu říkají němci) téměř ekonomické harakiri, v r. 1945 zrálo sice obilí na na polích, ale neměl ho kdo sklízet, němci v odsunu, čeledínové a děvečky ze statků šli zabírat pohraníčí a nebyli lidi na sklizeň. Vláda horečně pořádala akce na pomoc od lidí z průmyslu. Tolik vím od otce.
A aby toho nebylo málo, tak jakákoli racionální debata o Benešových dekretech, je i dnes bezpředmětná. Vítězí emoce u většiny populace. To jen pro ilustraci.
Divíš se, že celá generace dokáže vytěsnit vzpomínku. Dokáže, Němci byli zcela psychicky zničeni. Jejich odpověď na to byla: "Vy jste vyhráli." Navíc, v celých oblastech Sudet nikdo z němců nezůstal, aby byla nějaká kontinuelní kolektivní paměť. A těch málo, co zůstalo to radši vytěsnilo, měli úplně jiné, existenční starosti. Vím od kamaráda, že mu otec řekl, že k nějakému pogromu u nich ve vesnici došlo, ale hned mu řekl, že mu neřekne kde a kde jsou hroby, přitom mezi nimi měli být jeho bratranci.
Takže to, že se něco z toho "provalilo" je spíše věcí čechů, stalo se to více ve vnitrozemí a svědků bylo mnoho, nebo potom po 90. letech z německa nějaká odezva.
Němci po válce nebyli odsouvání jen do Německa, menšina i do vnitrozemí, na statky a pod. Byli občany druhé kategorie, zbaveni části občanských práv, s viditelným označením a s přikázaným místem pobytu.
ČSR spáchala odsunem (vyhnání tomu říkají němci) téměř ekonomické harakiri, v r. 1945 zrálo sice obilí na na polích, ale neměl ho kdo sklízet, němci v odsunu, čeledínové a děvečky ze statků šli zabírat pohraníčí a nebyli lidi na sklizeň. Vláda horečně pořádala akce na pomoc od lidí z průmyslu. Tolik vím od otce.
A aby toho nebylo málo, tak jakákoli racionální debata o Benešových dekretech, je i dnes bezpředmětná. Vítězí emoce u většiny populace. To jen pro ilustraci.
1. muselo by se otevřít válečné odškodnění Německa České republice (asi ne Československu z důvodu samostatného Slovenského státu). Německo splatilo Británii poslední splátku za válečné škody z 1.(!!) světové války teprve někdy kolem 2010.
2. odsun etnických Němců z prostoru střední a východní Evropy byl dohodnut v Jaltě (?) mezi Stalinem, Churchillem a Rooseveltem
Já jsem nehovořil o otevírání Benešovích dekretů, ale jen o debatě o nich.
I ty vidíš při zmínce o nich, to co jsem nenapsal.
"V Česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997 oba státy mimo jiné deklarují, „že německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky a česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány“.
Odpověď: To co je založeno na faktech, nikoli to co je založeno na emocích.
Benešovy dekrety jsou nedílnou součástí našeho právního řádu, ale jejich potenciál se už dávno vyčerpal, není třeba se k nim vracet.
Realita je ovšem taková, že stačí jen zmínka o nich a lidé se začnou o nich vyjadřovat emocionálně a iracionálně, jak kdyby je někdo chtěl rušit a něco někde nějak vracet. V Česku je to tabu, které když někdo otevře, tak to budí vášně. A opakovaně ho otevírají lidé, kteří toho chtějí využít a mají většinou postraní úmysly.
Já ničeho nechci využívat, jen jsem to dával za příklad, toho, proč dokáže celá generace na něco zapomenout. Prostě, nekterá témata jsou tabu a kdo je otevře, obrátí se to proti němu.