Acetát sodný - elektrolyt

Anonym Xijemob21.02.2019 16:14 Nahlásit
"Acetát sodný ve vodném roztoku je slabý elektrolyt."
Mohl by mi někdo, prosím, vysvětlit proč? Vždyť je to sůl a soli, silné kyseliny/zásady = silné elektrolyty. Děkuji.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek21.02.2019 16:51 Nahlásit
Kde jsi k tomu tvrzení přišel? Ale jde o sůl slabé kyseliny, tedy část iontů CH3COO- hydrolyzuje na CHCOOH + OH-.
Anonym Xijemob21.02.2019 17:05 Nahlásit
Na jednom nejmenovaném přípravném kurzu na medicínu, poslal bych zde i screen, ale asi by ze mě neměli radost :) a děkuji za vysvětlení a pomocný materiál. :)
Anonym Xijemob21.02.2019 17:16 Nahlásit
A ještě prosím, mohl by mi někdo vysvětlit jak přesně se určuje zda je daná částice ve vodném roztoku kyselina/báze/amfoterní? Musím zapsat rovnici dané částice s vodou a podle toho jestli se mi rozloží na H3O nebo OH rozlišuji mezi kys./báz. ? Př. HPO4(-2) -> HPO4(-2) + H2O -> H3O + PO4(-3) ? Tím pádem bude částice ve vodném roztoku jako kyselina? A co se týče amfoterní částice musím postupovat jak? Děkuji.
Mezek21.02.2019 22:05 Nahlásit
Kyselinou je všechno, co uvolňuje proton, bází je to, co proton váže, třeba i nepřímo.Tak NaOH přímo proton neváže. Ale disociuje na Na+ a OH- a OH- pak váže proton. Všimni si - HCOOH může uvolnit H+ za vzniku HCOO-. Tento anion může proton opět vázat za vzniku HCOOH, je tedy bází. Tak se kyselina odštěpením protonu stává bází a báze přijetím protonu se stává kyselinou. V případě HCOOH/COOH- mluvíme o konjugovaném páru kyselina/zássada. Podobným konjugovaným párem je NH4+/NH3, HCl/Cl- a další. Důležitou vlastností konjugovaného páru je že pKa + pKb = pKw = 14. Pokud známe kteroukoli disociační konstantu člena konjugovaného páru, můžeme druhou disociační konstantu snadno vypočítat.
Existují látky, které mohou proton nejen vázat, ale i uvolnit, jsou tedy podle podmínek zásadou nebo kyselinou. Podívejme se třeba na ion HCO3-. Ten může reagovat dvojím způsobem:
HCO3- = H+ + CO3--, je tedy kyselinou. Ale HCO3- + H+ = H2CO3 - je tedy zásadou. Takové látky jsou amfolyty. Amfolytem je voda. Jako kyselina disociuje na H+ + OH-, jako zásada váže H+ za vzniku H3O+. Obecně amfolyty jsou hydrgenanionty a dihydrogenanionty vícesytných kyselin. Takže na rozdíl od Arheniovy teorie Bronstedova-Lovryho teorie už nerozlišuje kyseliny a zasady podle toho co uvolňují - jestli proton nebo OH-, ale podle chování vůči vodíkovému iontu. Arheniova teorie jen obtížně vysvětluje, proč je roztok octanu sodného zásaditý, ačkoli sůl neobsahuje skupinu OH-.
Mezek21.02.2019 22:39 (Upr. 21.02.2019 22:40) Nahlásit
K tomu silnému a slabému elektrolytu. Mám před sebou Fyzikální chemie, magisterský kurz, prof. Novák a kol., Praha 2007. Rozlišuje silné a slabé elektrolyty podle toho, jestli jsou v roztoku přítomny molekuly dané látky v nedisociované formě. Pokud ano, jde o slabý elektrolyt, pokud ne, jde o silný elektrolyt. V roztoku octanu sodného jeho molekuly nenajdeme, jde tedy o silný elektrolyt. Slabým elektrolytem je jen kyselina octová a v důsledku toho je část octanových iontů nahrazena ionty OH-. Autor těch testů je patrně jiného názoru. Stejné dělení najdeme i u Vacík: Obecná chemie.
Anonym Xijemob22.02.2019 14:26 Nahlásit
Děkuji, už asi chápu. K tomu elektrolytu, hledal jsem ještě na netu a je možné, že se jedná pouze o překlep. Protože někdo měl podobný dotaz jako já, jenže zněl nějak takto:"Proč je acetát sodný ve vodném roztoku SILNÝ elektrolyt." A ty modelovky se co rok - dva aktualizují a "vylepšují".
Přidat komentář do diskuze ▾