Reálný příklad, kdy se nezachová kinetická energie a hybnost ano
Už se to tu probíralo, ale úplně to pořád nechápu. Mohl by někdo uvést reálný příklad události, kdy se nezachová kinetická energie a hybnost se zachová?
Odpovědi
Diskuze
Dá se říct, že dokonale pružné srážky jsou jakýmsi idealizovaným stavem, který se ale v praxi v makrosvětě nevyskytuje. Jen se mu některé jevy více nebo méně blíží (třeba příklad výše). Podobně idealizovaný jako hmotné body, ideální kyvadla, ideální kondenzátory apod.
Takže na otázku by měla být správně odpověď, že takové jsou úplně všechny reálné srážky.
Zákon zachování hybnosti nemluví o tělesu, ale o celé soustavě. Těleso pochopitelně hybnost měnit může, jinak by nešlo provést žádný pohyb, protože by se nesmělo dostat z nulové hybnosti.
Dále je potřeba si uvědomit, že zákon zachování hybnosti mluví o soustavě izolované. Aby ti takový příklad fungoval, musel bys z prostředí odčerpat vzduch, vypnout gravitaci a odstínit vesmírné záření. Proto když si představíš libovolný příklad v reálném světě: pohyb kuličky po stole, náraz do zdi, srážka vlaků apod., nutně ti to selže.
Reaguji na Xuxygise:
Protože se tvém příkladu ztráta kinetické energie zprojevila změnou rychlosti, nemůže výsledná hybnost zůstat stejná, když je na rychlosti závislá také.
Díky Xuxygisovi za odpověď. V tom případě mi ještě více vrtá v hlavě ta moje druhá otázka.
Ale právě mi nebylo jasné, jestli to u částečně průžných srážek není nějak radikálně odlišná situace.
Na tvé dotazy jsem odpověděl a na pomýlené poučování z tvé strany zvědavý nejsem. Děkuji za pochopení.
V takové soustavě bude srážka našeho vlaku s vagonem vypadat tak, že těžký vlak bude vždy těžišti blíž a bude se se k němu blížit po nehmotných kolejích k pomaleji, osamělý vagon naopak dál a blížit se bude rychleji. Ke srážce dojde v počátku. Pokud bude srážka dokonale pružná, bude i obraz po srážce symetrický, jako bychom se koukali na film pozpátku. Pokud bude srážka nepružná, budou obě rychlosti po srážce menší, nebo, v mezním případě, se k sobě tělesa připojí a zůstanou navěky v počátku nehybně stát. Myslím, že je zřejmý celý rozsah mezi dokonale pružnou a dokonale nepružnou srážkou.
Tím, že jsme vyšachovali ze hry hybnosti (součet je pořád 0), můžeme zkoumat, jak se ne/zachovává kinetická energie.
Ještě malinká poznámka, v mikrosvětě, jako třeba částice v plynu, jsou všechny srážky dokonale pružné, zatímco v makrosvětě není dokonale pružné nic.