nechutnat (komu čemu)
S kolegy jsme narazili jednou na nesrovnalosti v chápání významu slovesa nechutnat. Jim když něco nechutná, tqak je to automaticky hnus. Mně když něco nechutnalo, tak to buď neylo dobré anebo jsem to nejedl a tedy nemělo to příležitost jakýmkoliv způsobem chutnat.
Je otázka, jestli slovo nechutnat znamená opak k chutnat, nebo negaci k chutnat, anebo jestli jsou možné oba dva významy.
Stejně jako nechutnat, opačný význam dodává předpona ne i jiným slovům - například když člověk někomu něco nepřeje, někdy to znamená, že mu přeje pravý opak (což je opět významově úplně někde jinde než normální negace)
Je otázka, jestli slovo nechutnat znamená opak k chutnat, nebo negaci k chutnat, anebo jestli jsou možné oba dva významy.
Stejně jako nechutnat, opačný význam dodává předpona ne i jiným slovům - například když člověk někomu něco nepřeje, někdy to znamená, že mu přeje pravý opak (což je opět významově úplně někde jinde než normální negace)
Odpovědi
Diskuze
1. zápor větný - popírá celou větu
a) záporkou ne - Dopis jsem nedostal
b) zápornými zájmeny, zájm. příslovci, záporkou ani - Nikdo to neviděl, nic jsem nechtěl, neozval se ani hlásek.
Popření obecné - vztahuje se na všechny možnosti - Člověk nikdy (nikomu - konkrétně třeba sousedovi) nepřeje peníze (konkrétní - dosazeno za něco) - víc záporů - nikdy, nepřeje...
Popření částečně - popírá se jen část možností - Člověk (peníze - konkrétně dosazeno za něco) někomu nepřeje - jeden zápor nepřeje - vaše poslední věta.
2. zápor členský - popírá některý větný člen - ne, nikoliv. Zdrželo se ne (nikoliv) mou vinou.
Jinak věta záporná vyjadřuje záporný postoj mluvčího ke skutečnosti (prohlášení neexistence, neplatnosti, nemožnosti).
---
Chutnat - nechutnat je určitý druh antonym (protikladů), které jsou odvozený záporkou ne. Doplňují se, zapadají navzájem ve vyšší celek - chutnat x nechutnat - jsou podřízené slovu chuť - jeden z významů - pochutnat si na něčem, vnímat chuť, oblíbit si nějakou chuť, najít zalíbení, vyhovovat... Takže si doplňte, co je nechuť ... co může znamenat sloveso nechutnat či chutnat ..
nechutný příd.
1. (o pokrmu) nemající dobrou, příjemnou chuť; odporný: n-á omáčka; n-é staré máslo
2. expr. budící odpor, hnus; nepříjemný, nemilý, protivný, odporný: n. člověk; n-á slova; n-á hádka; n-é pletichy; → přísl. nechutně v. t.; → podst. nechutnost v. t.
Od toho mě ještě napadlo, jak má člověk, který nejedl včerejší oběd, odpovědět na otázku "Chutnal ti včerejší oběd"? Myslím, že může s klidným srdcem odpovědět ne. Ten oběd totiž neměl příležitost mu chutnat a říká pravdu. Otázka však je, jak si tu odpověď přebere tazatel - možná začne pomlouvat kuchařku, že uvařila nechutný oběd.
slovo : mrzne
opačné: je vedro
negace: nemrzne
analogicky
slovo : chutná
opačné: nechutná
negace: ?
za ten otazník slovo neexistuje anebo tam má být taky nechutná? Nebo něco jiného?
Nejde asi porovnávat všechno stejně, sčítat jabka s hruškama.
Něco je, nebo není (mrzne nemrzne, svítí nesvítí, prší neprší, zraje nezraje, bolí nebolí)
něco má negaci (dal nedal, má nemá, chutná nechutná, ano ne),
něco opak (zvedl položil, přijel odjel, velký malý)
něco jiného zase širší škálu (mrzne prší svítí bouří, sladké slané kyselé hořké...).
Něco (třeba vlastnosti) má zase jakoby opak, ale oba protiklady jsou vlastně spíš negativní,
pozitivním by se dal nazvat nejspíš jejich střed - přiměřeně přiměřeně:
lakomý x rozhazovačný. spořivý, štědrý
anorektička x obézní. štíhlá, svalnatý
Něco je relativně neměnný protiklad (světlo tma. den noc),
něco tu škálu dotváří v pohybu, procesu (šero, polosvětlo. svítání, stmívání)
No, to už je asi moc :)
Myslím, že "nechutná mi to" je "hnusem" automaticky jen pro mě,
je to vyjádření mojí osobní nebo i aktuální chuti. Jinému to chutnat může. To je časté.
A asi není OBECNĚ chutné jídlo, vždyť jsou to takové naše zvyklosti...
Do "nechutná mi to" se promítá minulé zhodnocení (zkušenost) = zevšeobecnění, i aktuální chuť,
podle mě i předsudky (brouky nejím, ta zelenohnědá hmota vypadá divně...)
i nějaké paralely (má to odér jako to..., vypadá to jako..., tak to mi nechutná = to nejím).
To je možná ten různý závěr a rozdíl v pohledu:
něco nejím (ze zásady), protože mi to "nechutná" (soudím, aniž bych ochutnala)
a něco právě jím, ale nechutná mi to, protože to chutná ne chutně.
Je rozdíl: ochutnat x neochutnat, ochutnávat x neochutnávat, chutné x nechutné (podle mě), chutná x nechutná (mně) a jím x nejím, mám rád x nemám rád.
xxx
"Zatím mi to nechutná, ale až to budu jíst, tak to podle vůně vypadá, že mi to chutnat bude".
- To "zatím mi to nechutná" je podle mě špatně zvolené slovo, přesnější formulace by mohla znít: "zatím jsem to neochutnal", zatím nevím jak to chutná, nevím ale vypadá to že mi to bude chutnat.
Ad: "Jak má člověk, který nejedl včerejší oběd, odpovědět na otázku "Chutnal ti včerejší oběd?"
Myslím, že nemůže odpovědět nechutnal. Když neměl oběd, nemůže se vyjadřovat k jeho chuti. Pravdivou odpověď bych volila "neměl jsem oběd", ačkoli tak otázka nezní, ale chápu, na co se tazatel ptá.
Nakonec - můžeš také v přeneseném významu někoho ohodnotit "ty jsi nechutná",
aniž bys dotyčnou ochutnal,
protože činí nebo mluví něco, co není podle Tvojí aktuální společenské chuti.
Zkusím to ještě jinak. Když něco jím a není to hnusné. Přitom to ale není ani dobré. Takové neutrální. Jak se to dá vyjádřit? Jedině třeba "dá se to sníst", nebo "zrovna dvakrát to nechutná"?
Jde o to, jestli nechutná je polární nebo komplementární antonymum k chutná (polární antonyma - vyjadřujou dva protilehlé body na nějaké škále, ale nepokrýbají ji celou, komplementární antonyma - rozdělujou škálu na dvě části, které zcela tu škálu pokrývají, tj. jsou si navzájem negací v rámci škály).
Problém je už v tom slově chutná - jednou označuje bod (nebo malý úsek) na té škále (Tohle mi chutná, tohle trochu míň, a po tomhle bych se zase utlouk) a jindy úsečku (tyhle jídla my chutnají, ty jím a tyhle mi nechutnají, ty nejím). A v prvním případě je nechutná polární antonymum a v druhém komplementární.
nevím, zda byl Tvůj dnešní příspěvek 13.24 určen mně.
Pokud ano, tak "nechutná" jsem do negace nezařadila omylem, vnímám to tak.
Třeba se k tomu ozve ještě někdo další...
Pokud hledáš škálu chuti a chceš vyjádřít její ...střed? (neutrál, ani ryba ani rak, neslané nemastné, takové nijaké, bezvýrazné, bezbarvé, "nemá to šťávu"),
asi bych volila výrazy jako
ucházející, jde to, ujde to, dá se to, ještě dobrý, "docela se ti to povedlo", snaha byla,
"co by za to daly děti v Africe, hlad je nejlepší kuchař...
(tatínek říkával: "v nouzi je i husa dobrá", což sem úplně nezapadá :)
To "zrovna dvakrát mi to nechutná" mi už připadá na škále od neutrálu spíš směrem k nechuti,
podobně jako "nic moc", "lepší než drátem do voka", není to jako od babičky..., přinejhorším si to vezmu - ale taky nemusim jíst vůbec, co zbývá...když není nic jinýho, snědl jsem to ale už bych si to nedal, "nevyhledávám to".
Gibi na to docela dobře narazil s rozdělením antonym.
Zdá se mi, že ale není ve vlastních silách slova "chutná" vyjádřit nějakou škálu, tj. rozpětí chutí.
Když to chce udělat, musí si vlastně vzít pomocníky (jiná slova), kteří to svedou místo něho.
Proto vnímám "chutná x nechutná" pouze jako komplementární antonyma, buď a nebo.
Potom lze brát : nechutná = nechci/odmítám; nechutnalo = nechtěl jsem/odmítl jsem.
Slovník spisovného jazyka českého : ssjc.ujc.cas.cz/search.php
(velmi zkráceno, pouze hlavní body)
chuť, -ti ž. (mn. 1., 4. -ti, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) - 1. vnímání, pocit hořkosti, sladkosti, kyselosti, slanosti n. jejich kombinací.
- 2. jeden z pěti smyslů, umožňující vnímat hořkost, sladkost, kyselost, slanost aj.
- 3. vlastnost některých látek (zvl. poživatin) vnímaná tímto smyslem
- 4. chtění (čeho), žádost (po čem)
- †5. vkus
negace, -e ž. (z lat.) - 1. negování, popření, popírání, odmítání něčeho; odmítavý postoj k něčemu: n. života; n. starého poznání; úplná n. pokroku; jaz. zápor, řidč. záporka; log. výrok, kt. má logicky nutně opačnou pravdivostní hodnotu než výrok výchozí
- 2. řidč. záporný jev; zápor, vada, chyba: klady a n. konference; — *negační příd.: n. formule (Geb.)