Je moravština samostatný jazyk 😝 nebo jenom nářečí češtiny?
Odpovědi
Sorry, ten smajlík tam nepatří, toho mi tam hodila klávesnice automaticky.
Přidat komentář ▾
Z čistě lingvistického hlediska nelze moravštinu či moravský jazyk jednoznačně označit za samostatný jazyk. Jedná se o dialekty českého jazyka, které se vyvinuly z jednoho společného základu, používané na větší části Moravy a Slezska.
Zcela určitě samostatný jazyk je návrh spisovného jazyka moravského od UJM [1]. Existují i další návrhy jako např. spisovné laštiny (pro slezsko-moravské pomezí, viz. Ondra Lysohorsky) [2], a na různých webech je také hromada návrhů spisovné moravštiny jako na Moravském překladači [3], ... Cílem asi bylo vytvořit samostatný spisovný jazyk (zcela nebo z větší míry z nářečí) nebo jako derivát češtiny (nebo jako derivát určitého nářečí) obdobně jako se srbochorvatštinou a derivací ze štokavštiny. Žádný návrh se ve vetší míře zatím neuplatnil.
Moravská nářečí, tj. nářečí na území Moravy:
Místní považovali svá nářečí (podle toho jak svoji řeč nazývají): na Slovácku mluvili "slovensky", na Lašsku mluvili "morafsky" (nikoli lašské!), na Valachách mluvili "valašsky", na Hané mluvili "hanácke", na Horácku za "horácky", ... pak taky tady byli Čuháci kteří mluvili čuhácky (tak trochu posměšné označení specifické mluvy/nářečí imitující češtinu). Z kulturního hlediska svoji řeč za českou (český od slova Čechy) nepovažovali.
Ovšem každý má právo na svůj názor, převážně lingvistikové v dnešní ČR považují všechny (mimo Kopanice a jižní Horňácko) za "česká" (od slova Česko?). Dříve se považovala moravskoslovenská (dnes východomoravská + západoslovenská) za slovenská nářečí. Někteří lingvistikové na Slovensku mají jiný názor na hranice mezi češtinou a slovenštinou.
Nářečí se vyvinula samostatně dok po boku, a jejich téměř konečná vývoje proběhla ještě předtím než vzniklo národnostní hnutí ve světě a s tím i národní jazyky.
Moravská nářečí, tj. nářečí na území Moravy:
Místní považovali svá nářečí (podle toho jak svoji řeč nazývají): na Slovácku mluvili "slovensky", na Lašsku mluvili "morafsky" (nikoli lašské!), na Valachách mluvili "valašsky", na Hané mluvili "hanácke", na Horácku za "horácky", ... pak taky tady byli Čuháci kteří mluvili čuhácky (tak trochu posměšné označení specifické mluvy/nářečí imitující češtinu). Z kulturního hlediska svoji řeč za českou (český od slova Čechy) nepovažovali.
Ovšem každý má právo na svůj názor, převážně lingvistikové v dnešní ČR považují všechny (mimo Kopanice a jižní Horňácko) za "česká" (od slova Česko?). Dříve se považovala moravskoslovenská (dnes východomoravská + západoslovenská) za slovenská nářečí. Někteří lingvistikové na Slovensku mají jiný názor na hranice mezi češtinou a slovenštinou.
Nářečí se vyvinula samostatně dok po boku, a jejich téměř konečná vývoje proběhla ještě předtím než vzniklo národnostní hnutí ve světě a s tím i národní jazyky.
V minulosti byly a určitě i v budoucnosti budou období, kdy lidé více řeší národní identitu, kam patří i jazyk/nářečí a jiná období, kdy to nikoho moc netrápí.