Totožnost v minulosti - prokazování
Jak se prokazovala totožnost, základní údaje o člověku, v minulosti - v 17. st. po 30-leté válce, v 18. a zač. 19. st. (například, když po válce někdo přesídlil do jiného panství, než se narodil a dosud žil, když utekl od svého předchozího "pána" do působnosti jiné farnosti a matriky, cestoval s rodiči přes celé Rakousko-Uhersko a pak se chtěl oženit a potřeboval o sobě doklad). Měli lidé nějaké doklady s údaji o narození, stavu, domovské obci? Čím se prokazovali vojáci, kterým skončila např. po válkách s Napoleonem vojenská služba a chtěli se usadit mimo místo svého předchozího pobytu (domovské obce)? Děkuji předem za odpověď.
Odpovědi
Diskuze
Obecně platí, že na prvním místě byli svědci, kteří museli, i dle účelu splňovat potřebné požadavky. Teprve později se přecházelo k písemným záznamům, ale u důležitých dokumentů svědci zůstávali a to i u kupních zaknihovaných smluv.
Požadavky na soudního svědka :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3859964&mcp=&s=djvu&author=
Trochu jiné je to u listin s pečetí (i to bylo privilegium, právo pečeti). http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3532546
Nu a pokud potřeboval někdo nějaký úkon k prokázání totožnosti, tak psal třeba farář faráři do místa předchozího pobytu.
Útěky poddaných jsou zase úplně o něčem jiném, to si museli v novém místě vytvořit novou totožnost. To v uzavřených kontrolovaných komunitách není tak jednoduché, a pokud někoho chytili, tak jej přivlekli zpět v řetězech, kromě toho, že byl postižen na majetku už samotným útěkem.
Když byla služba ve vojsku v Rakousku-Uhersku až do začátku 19. st. doživotní a vojáci se pohybovali po velké části Evropy a zůstali někde po zranění, měli se čím prokázat? Později, když byla služba v armádě 10-14letá, dostávali nějaký "propuštěnecký" list, jímž se prokazovali, aby nemuseli znovu do armády?
Děkuji za odpověď.