| Nahlásit

Je možná spontání partenogeneze u vyšších organizmů?

Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
Parthenogeneze, česky samobřezost, je reálný, i když velmi vzácný přírodní jev. Tato anomálie už byla pozorována u zvířat a byla statisticky vypočtena pravděpodobnost takového početí i u člověka.
| Nahlásit
ohlavní buňka, neboli gameta (z řec. ???????), je zvláštní typ buňky, jejímž úkolem je umožnit vznik nového jedince v procesu pohlavního rozmnožování.

Gamety vznikají procesem redukčního dělení gametocytů, při kterém se snižuje počet chromozómových sad na polovinu, bývají tedy nejčastěji haploidní, obsahují jen jednu sadu (protože většina organismů, které tvoří gamety, mají sady dvě) Obvykle je ke vzniku nového jedince potřebné oplození, splynutí dvou gamet opačného pohlaví. Tak vznikne diploidní zygota, která se může dále vyvíjet. Existují ale i výjimky, kdy se může dále dělit i neoplozená pohlavní buňka (viz parthenogeneze u hmyzu a rostlin nebo vzácnější androgeneze)
| Nahlásit
S problematikou embrya vznikajícího pouze s ženskou genetickou informací je spojena ještě parthenogeneze, tedy případ vajíčka, které se začne dále vyvíjet bez oplodnění spermií. Zatímco u některých organizmů jde o legitimní způsob rozmnožování - v případě člověka vede i parthenogeneze k zastavení vývoje již v raných stádiích. Co hůře, studie ukazují, že takto se vyvíjející vajíčka mohou dát za vznik některé formě teratomu, což je jeden z nádorů vycházejících z germinálních buněk.
| Nahlásit
Článek z Amerického časopisu v českém znění SCIENTIFIC AMERICAN, leden 2002

ZVLÁŠNÍ REPORTÁŽ
První klonované lidské embryo
Jose B. Cibelli, Robert P. Lanza, Michael D. West, Carol Ezzel
Poprvé v historii byla lidská embrya vytvořena s pomocí dvou mimořádných prostředků: klonování a parthenogeneze. Reportáž přímo od výzkumného týmu.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek