Který z vodných roztoků..

Anonym Vojevuj15.06.2017 09:59 Nahlásit
Prosím o pomoc.
Proč roztok o stejné koncentraci HCl a NH3 (0,1 mol na litr) neposkytne neutralni reakci? Chapu, ze amoniak je jen slaba zásada, tak proto, ale jiz nechapu, proc, když bude pH tak nizke, tak proc na sebe nenavaze veskere prebytecne H ionty od kyseliny? Co tedy ovlivnuje to, kolik amonných kationtu vznikne? Jsem z toho jelen.
Dekuji moc!

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek15.06.2017 10:20 Nahlásit
Připomeneme si Bronstedtovu teorii: Všechno, co může uvolnit proton je kyselina, všechno, co může proton vázat, je zásada. Kyselina uvolní proton (H+). A protože její ion může proton zase vázat, je zásadou. Mluvíme o konjugovaném páru kyseliny/zásada. Pro disociační konstanty takového páru platí, že Ka*Kb = Kw = 10^-14, nebo pKa + pKb = 14. Z toho vyplývá, že čím slabší je kyselina, tím silnější zásadou je její ion a opačně. Tohle si přečti aspoň 3x.
Teď vlastnosti obou látek:
HCl je silná kyselina. To znamená, že působením polárního rozpouštědla - vody - uvolní naprostou většinu H+ z chlorovodíku. A protože je tak dobře uvolní, patrně nebude ochotná je zase vázat. Tedy je silnou kyselinou a její konjugovaná zásada - Cl- je jen velmi slabou zásadou. Proto pH prakticky neovlivní.
NH3 je slabá zásada, Jeho pKb = 4,75. Přijetím protonu vznikne ion NH4+, tedy slabá kyselina. Jeho pKa = 14 - 4,75 = 9,25.

Smísením obou roztoků dostaneme roztok NH4Cl o c = 0,05 mol = c(NH4+) = c(Cl-). Ion Cl- je velmi slabou zásadou, proto pH ovlivní jen zanedbatelně. Pro výpočet pH použijeme známý vztah
pH = 0,5*(pKa - log(c(NH4+)) = 0,5*(9,25 - log(0,05)) = 5,27

OK?
Anonym Vojevuj15.06.2017 10:24 Nahlásit
Mezku, předně moc děkuji za všechny, že si pravidelně dáváš tu práci - moc si toho vážím!
To, co jsi popsal, vím. Problém je v tom, že jsem žila (žiji) v tom, že by to měl onen amoniak všechno zpufrovat, protože "může" a že jsou nějaká kritéria, podle kterých se rozhodne, zda to provede či ne.
Achjo.
Anonym Vojevuj15.06.2017 10:24 Nahlásit
Mezku, předně moc děkuji za všechny, že si pravidelně dáváš tu práci - moc si toho vážím!
To, co jsi popsal, vím. Problém je v tom, že jsem žila (žiji) v tom, že by to měl onen amoniak všechno zpufrovat, protože "může" a že jsou nějaká kritéria, podle kterých se rozhodne, zda to provede či ne.
Achjo.
Anonym Vojevuj15.06.2017 10:24 Nahlásit
Mezku, předně moc děkuji za všechny, že si pravidelně dáváš tu práci - moc si toho vážím!
To, co jsi popsal, vím. Problém je v tom, že jsem žila (žiji) v tom, že by to měl onen amoniak všechno zpufrovat, protože "může" a že jsou nějaká kritéria, podle kterých se rozhodne, zda to provede či ne.
Achjo.
Mezek15.06.2017 13:26 Nahlásit
Tak to vezměme postupně: V první fázi se amoniak a HCl slouží a dostaneme roztok NH4Cl o koncentraci 0,05 mol/dm3. Tato sůl je silný elektrolyt, který bude ve vodném roztoku disociovaný na NH4+ a Cl-. Nic dalšího kromě vody a produktů její disociace v této chvíli v roztoku není. Ion Cl- je v tomto prostředí stabilní a nebude dělat nic. Ion NH4+ je slabou kyselinou, která bude z části (malé) disociovat na amoniak a H+: NH4+ + H2O = NH3 + H3O+. Tato reakce způsobí pokles pH. Můžeš se o tom přesvědčit tím, že roztok zahřeješ. Sníží se rozpustnost amoniaku a bude jej cítit. Takhle reagují všechny rozpustné amonné soli. Výrazné je to u solí netěkavých kyselin, třeba sírové nebo fosforečné. Tam se dá tímto způsobem snížit pH dost hluboko pod pH, vzniklé jen disociací NH4+. Koncentrace amoniaku je relativně velmi malá, v našem případě je prakticky stejná jako koncentrace H+, tedy 10^-5,27 = 5,4*10^-6 mol/dm3.
Přidat komentář do diskuze ▾