"Večeře!" volá mamka z kuchyně. Právě, když mám rozečtenou závěrečnou kapitolu. Ještě dvě stránky a dozvím se, kdo je vrah. "Neslyšel jsi? Večeře je na stole. Pojď hned, nebo ti to vystydne." "Nojó, vždyť už jdu." zvedám se otráveně z postele. Sedám si k čistě prostřenému stolu. Na to si mamka potrpí. Prostírání, nádobí, ubrousky, příbory, vše sladěné v barvách naší jídelny. Ségra už se cpe. Táta si nad talířem čte noviny a máma mu nadává, že je špatným příkladem pro nás, pro děti, že pak klackovatíme a děláme si co chceme. "Co bylo ve škole, mladej?" pokládá táta denní tisk a vrhne pohled na mě. "Normálka," odpovídám znuděně a dávám tím najevo, že diskuze na téma škola pro mě skončila. Nemíním si kazit páteční večer přiznáním koule z matiky a poznámky, že jsem honil po chodbě spolužačku s ptákem v ruce. Voráčkovou a s orlem skalním. Pomalu dojídám. Večeře byla výborná. Mamka je vynikající kuchařka. "Děkuju!" vstávám od stolu a odnáším talíř přímo do myčky. "Můžeš tam naskládat i ostatní nádobí, broučku," slyším mamku nad sebou. "Ale mamí, je pátek, až jindy." Nečekám na odpověď a mizím do svého pokoje. Konečně klid. Lehám si k rozečtené knize. Někdo zvoní. "Daneee, jdi otevřít. To bude beztak pro tebe," volá máma z kuchyně. Vstávám pomalu jako lenochod. Než se dobelhám ke dveřím, už slyším Páju: "Dobrý večer. Je Dandý doma? Nemohl by jít do kina?" "Daneee, tak kde jsi?" "Ale nojo, už jsem tady!" "Zdar!" "Zdar!" "Pojď do kina!" "A co dávaj?" "Nějakou dobrou kriminálku." "Mamí, můžu?" "No, můžeš, no, co s tebou mám dělat. Ale po kině okamžitě domů!" "Jojo, neboj!" Rychle se oblékám, abych vypadnul dřív, než se do diskuze zapojí táta a nikam mne nepustí. "Čau, mami, do deseti jsem doma jak na koni." Při odchodu ještě očkem mrknu do obýváku. Táta slastně pochrupuje u večerních zpráv a ségra mi posílá vzdušnou pusu. Kývnu tomu našemu cvrčkovi na pozdrav a odcházím. Cestou se k nám ještě připojují kluci ze třídy. V kině je krásně teploučko, po té chumelenici venku je to příjemná změna. Bundu si nechávám v šatně. U občerstvení si beru jeden velký pop-corn a colu a sedám si do poslední řady za klukama. Stíhám to tak akorát. Zazněl poslední gong a na filmové plátno najíždí titulky. To se mi snad zdá... Po návratu domů a povinné hygieně zavírám knihu s nedočtenou kapitolou. To mě mohlo napadnout, že vrahem je zahradník. Ale ta role Nicolsonovi padla jako ulitá! Mamka mi přichází dát dobrou noc. "Připrav se na ráno. Za tátou se stavila tvoje třídní..." Zavrtávám se pod peřinu. No nazdar, to zase bude krásný víkend...
