Ontola > diskuze
| Nahlásit

Co je to pedosféra?

Témata: Nezařazené

22 reakcí

| Nahlásit
Omg, a co takhle napsat ve vyhledávači pedosféra...;) www.cs.wikipedia.org/wiki/Pedosf%C3%A9ra
| Nahlásit
půdní obal země
| Nahlásit
část zemského povrchu , na kterém se vytváří půda
| Nahlásit
ja vim co to je je to vodni obal zeme a souvisi s zivocichy!!! a nebo to je ve vesmiru ta raketa ja vim vsechno!!!ahoj Jana
| Nahlásit
Pedosfera ze vnejsi povrch Zeme,je to vlastne veskera puda
| Nahlásit
přece půdní obal země
| Nahlásit
Je to půdní obal Země! Je to jednoduché a je mi dvanáct!
| Nahlásit
Pedosféra je půdní obal Země je to velmi jednoduché!Kdo to neví tak je pěkná ostuda!!
| Nahlásit
pedosfera je svrchni cast zemske kury tvorena pudou(pudni obal zeme)
| Nahlásit
Pedosféra je vlastně půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry.Vzniká z půdotvorného substrátu
(to je zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina)za spolupůsobení živých organizmů a jejich odmřelích těl ,počasí,a času.Na různých místech může být pedosféra různě silná.
Měří od několika centimetrů do několika metrů.Někde může i chybět.
Je považována za složitý systém na rozhraní mezi živou a neživou přírodou.
| Nahlásit
Pedosféra je vlastně půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry.Vzniká z půdotvorného substrátu
(to je zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina)za spolupůsobení živých organizmů a jejich odumřelých těl ,počasí,a času.Na různých místech může být pedosféra různě silná.
Měří od několika centimetrů do několika metrů.Někde může i chybět.
Je považována za složitý systém na rozhraní mezi živou a neživou přírodou.
Půda vzniká tímto způsobem:ze zvětralé matečné horniny vzniká půdotvorný substrát, z něho pak postupně vzniká půda, podílejí se na tom živé organizmy svou životní aktivitou a také odumřelé organizmy svými rozkládajícími se těly.Půda tvoří půdní obal Země pedosféru. Svrchní vrstva půda, která je zemědělsky obdělávaná se nazývá ornice. Spodní pak spodina.Půdu tvoří anorganické částice ze zvětralých hornin. A rostlinné a živočišné organizmy (endafon), odpadní produkty organizmů a humus(soubor organických látek z rozkládajících se odumřelých organizmů). Volné prostory půdy vyplňuje půdní voda a půdní vzduch.Pevná složka půdy je směsí nerostných a horninových částic(zrn) o různé velikosti. Tvoří podstatnou část půdy 90-99% . Jemnozem je tvořena pevnými částicemi menšími než 2mm.Drť- je tvořena pevnými částicemi většími než 2mm.Podle zrnitosti se půdy dělí na půdní
druhy:
1.lehké(písečné)půdy-snadno se obdělávají. Převládají v ní částice o průměru 0,1-2mm. Těžce se v ní však poutají živiny potřebné pro rostliny.
2.středně těžké(hlinité)půdy-jsou nejúrodnější. Částice mají velikost 0,01-0,1mm.
3.těžké(jílovité)půdy-těžko se obdělávají. Částice menší než 0,01mm. Pro vodu a vzduch je těžko prostupná.
4.kamenité půdy-obsahují více než 20% drti(skeletu), tj částic větších než 2mm. Nejčasněji jsou to lesní půdy v horských oblastech.
Vedle zrnitosti je také důležitá struktura a pórovitost půdy.Struktura-ovlivněna schopností půdních částí spojovat se v hrudky(agregáty), přispívají k tomu tmelivé látky půdy(jílovité min., kalcit a humus). Mezi agregáty jsou volné prostory póry. Póry usnadňují pronikání vody a vzduchu do půdy a umožňují existenci půdních organizmů.Půdní reakce-ovlivňuje ráz rostlinných společenstev v půdě. Rostlinám vyhovují půdy neutrální až slabě kyselé. Ve vlhčích oblastech se vyvíjí půdy kyselé, v sušších naopak neutrální až zásadité. Půdní reakce se vyjadřuje pomocí látek pH. Neutrální půda je při hodnotě pH kolem 7, kysel jsou pak hodnoty pod úroveň pH 7, zásadité nad 7pH.Živá složka půdy-složena z kořenových systémů rostlin a enadaformem(půdními organizmy)tj.:bakterie, prvoci, měkkýši, houby. Živé organizmy mechanicky rozrušují půdu, kypří ji, provzdušňují ji.Humus-je neživá složka půdy bohatá na uhlík a dusík, vznikla z odumřelých organizmů.Úrodnost-schopnost půdy dávat rostlinám vodu, živiny a půdní vzduch po celou vegetační dobu.Přirozená úrodnost půdy se vyvinula bez zásahu člověka. Kulturní úrodnost půdy-je uměle vytvořená kultivací(obděláváním, hnojením, zavlažováním) půdy.Vznik půdy-je děj na kterém se podílejí půdotvorní činitelé(matečná horniny, povaha terénu, podnebí, vody, rostlinstvo a živočišstvo) a půdotvorné procesy.Půdotvorné procesy - díky jim se matečný substrát rozděluje na vrstvy různé barvy i vlastností(půdní horizonty). Rozlišujeme tři půdní horizonty A, B, C.Horizont A-nejsvrchnější tvořený z dokonale zvětralých rostlinných částic, bohatý na humus a probíhají v něm hlavní biologické procesy.Horizont B-obohacený o látky vyplavené z horizontu A, hlavně o sloučeniny železa, hliníku a kyselinu křemičitou. Jeho zbarvení závisí na nahromaděných horninách. Horizonty A, B se vyvinuli z horizontu C.Horizont C-půdotvornými procesy nezasažená matečná hornina nebo její zvětralina.V rozšíření půd se projevují zákonitosti geografické zonálnosti. Makroklimatické rozdíly vyvolají vodorovnou pásmovitost(horizontální zonálnost) půd.Projevuje se to ve velkých nížinách. Naopak v pohořích se projevuje vlýsková stupňovitost(vertikální zonálnost). Zonalita tady souvisí se zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou. Vedle zonality lze také azonalitu půd. Ta je způsobená např. pohyby zemské kůry.
Klimatogenní typy půd:
1.Arktické půdy a půdy tunder-jsou to půdy studených pouští na severu Ameriky a Eurasie. V létě rozmrzají jen do hloubky méně než 1m(peramfrost). V permafrostu žije jen malé množství rostlin(mechy, lišejníky). Tyto půdy se používají jen jako chudé pastviny.
2.Podzolové půdy-vznikají ze všech matečných hornin ve vlhčím a studenějším podnebí.Jsou rozšířeny zejména ve Skandinavijí a v Rusku(tajgy) kde na nich rostou smrkové lesy. Jsou to kyselé půdy chudé na živiny protop zůstávají často zalesněny. Vznikají podzolizačním procesem, což je chemický rozklad hornin organickými kyselinami. Rozložené látky se z horních poloh přesouvají do spodnějších vrstev. Schéma podzolů. Horizont A2 je světle šedý a je ochuzený o živiny, ten přechází rezavě hnědého obohaceného horizontu B. Horizont A1 zcela chybí.
3.Hnědé lesní půdy-jsou nejrozšířenějším typem půd ve střední Evropě. Vznikají ve svažitých horských terénech v různých výškách, v mírně teplém a vlhkém podnebí, na křemičitanových horninách(žula, andezit, pískovec). Jejich mocnost je asi 1m. Hnědé lesní půdy vznikají procesem nazývaným brunifikace-chemickým zvětráváním hornin vzniká jíl bohatý na křemík a současně se uvolňuje železo, které barví půdu do hněda.Horizont A1 je tmavošedý a je jen velmi tenký asi 30cm.Horizont B je zbarvený hnědě. Jsou to půdy s kyselou reakcí a nízkým obsahem živin. Při zemědělském obdělávání vyžadují velké hnojení a vápnění.
4.Hnědozemě-půdy v mírně teplého a vlhkého podnebí. Vyvinuli se v nížinách a kotlinách. Hlavním půdotvorným procesem je illimerizace-proces při kterém se nerozložené jílovité částice a také železo přesouvá do spodních vrstev. Ve středoevropských podmínkách jsou to kvalitní slabě kyselé až neutrální půdy.
5.Černozemě-půdy travnatých stepí mírného pásu, s kontinentálním mírně suchým až mírně vlhkým podnebím. Mají pouze horizonty A a C. Vznikli v nížinných až rovinách ve výšce od 40-300m.n.m, na vápnitých usazeninách. Vznik tzv. černozemním procesem-hromadění humusu z kořenu stepních trav a bylin. Horizont A1 je tmavě šedý.Černozemě mají dobrou hrudkovitost a dobrou půdní reakci neutrální až mírně zásaditou. Černozemní oblasti jsou významnými obilnicemi.
6.Kaštanové půdy-půdy suchých stepí a výrazně kontinentálním mírně suchým podnebím.Jsou mělčí než černozemě. Zavlažované půdy lze obdělávat. Nezavlažované pak slouží jako pastviny.
7.Pouštní a polopouštní půdy-vznikají v tropickém, subtropickém i v mírném podnebí, v místech kde roční úhrnem srážek nepřekročí 100-150mm. Jsou to půdy písečné, kamenité nebo štěrkovité. Hromadí se v nich soli.
8.Žlutozemě a červenozemě-vznikají v subtropech a tropech intenzivním chemickým zvětráváním matečných hornin. Dosahují mocnosti až 10m. Jejich zabarvení je způsobeno vysokými koncentracemi železa a hliníku.
| Nahlásit
Skoro 2 roky stará otázka....... :-(
| Nahlásit
půdní obal Země
| Nahlásit
Vy chytráci půdní obal země že jano:D.se to v zemaku teď učime
| Nahlásit
Pedosféra - půdní obal Země na povrchu litosféry. Je z půdotvorného substrátu (to je zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina)za spolupůsobení živých organizmů a jejich odmřelých těl, ovlivňuje to řada půdotvorných činotelů podnebí teploty, mn. srážek., množství humusu.atd. Na různých místech může být pedosféra různě silná. Síla od několika centimetrů do metrů. Někde může i chybět.
Je to složitý systém na rozhraní mezi živou a neživou přírodou.
| Nahlásit
pudni obal zeme je to lehky jak facka jsem ve 3-ti tride a vim to!!
| Nahlásit
no přeci půdní obal Země dnes jsme s toho psaly
| Nahlásit
Půdní obal země
| Nahlásit
Barča Panská
Půdní obal země :)
| Nahlásit
no my se to ted ucime a je to pry pudni obal zeme nic ale nevim jiste takze kdyztak zazalujte ucitele:-)
| Nahlásit
a my jsme v prvni a vyme to prece pudni obal zeme
| Nahlásit
je to šnek
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek