Oč v textu jde..

Anonym Fujysok17.10.2013 15:45 Nahlásit
Dobrý den,
prosila bych bych jednoduché vysvětlení toho odstavce...:( vůbec tomu nerozumí. Děkuji

Za základ organizace musí přestat být považována organizační struktura, tj. pevně definovaná struktura činností a vztahů (nelze definovat pevně, naopak je třeba pojmout permanentní změnu a zavést adekvátní pružnost procesů na všech úrovních). Procesy je tedy nutno chápat účelově (jsou tu proto, aby se vstupy transformovaly na výstupy, ne proto, aby se vykonávaly činnosti) a vždy ve vazbě na zákazníka. Tím je dána i jejich hierarchie (klíčové jsou ty řetězce činností, jimiž přímo vzniká přidaná hodnota), pravomoci je třeba určovat podle potřeby procesu tomu, komu náleží, namísto podle postavení v hierarchii firmy.

Organizační struktura a velení
Hierarchická struktura: jasně předdefinované pravomoci (staticky, neměnně), což umožňuje úzkou specializaci pracovníků a vyšší výkonnost, na druhou stranu může představovat komplikovanější komunikaci (je totiž jasně odděleno řízení od výkonu, což v případě složitějších struktur může představovat určitý problém, kdy vedoucí nerozumějí tomu, co řídí, a výkonní pracovníci nerozumějí kontextu toho, co vykonávají

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.17.10.2013 17:26 (Upr. 17.10.2013 17:31) Nahlásit
1. odstavec

Volá po pružnosti řízení organizace (tedy flexibilitě) a zpochybňuje pevnou organizační strukturu (hierarchii) odstavec říká, že je nutné říditi vždy z ohledem na zisk (přidaná hodnota) a nikdy ne s ohledem na pouhé vykonávání (tupé) činností

PS: Můj názor je že je to krásná myšlenka, ale v praxi se nedá vždy realizovat, protože mezi lidmi jsou jedinci, kteří jsou líní (nebo i hloupí) a rádi se svezou na zádech jiných. Pracovití pak pracují na lenochy a flákače v takové uvolněné organizační struktuře. Na druhou stranu pevná a striktně vyžadovaná organizační struktura (např. v armádě) vede rovněž k nesmyslným činnostem (ve Švejkovi se jeden generál zbláznil a posílal nesmyslné telegramy ohrožující životy, tudíž ne vše seshora musí být správné). Vždy by "měl" převládnou zdravý rozum a osvícení vedoucí/velitelé - teorie.

2. odstavec.

Zkostnatělá struktura státní správy někdy nedokáže produkovat smysluplné výstupy, pro svoji nepružnost a nefunkčnost. Někdy z ní nepadají výstupy vůbec žádné (ani špatné ani dobré, protože se prostě akta nějak ztratí). Příkladem kdy nerozumí vedoucí (dnes jim říkáme manežeři) tomu co řídí vidíme každé 4 roky po volbách, kdy se různí rádoby "politici" dostávají do ministerských křesel a uplatňují pravidlo "nové koště dobře mete" bez ohledu na následky finanční i personální.
L.Sarb17.10.2013 18:29 (Upr. 17.10.2013 18:30) Nahlásit
Ad Cenobita, v praxi je leccos jinak. Subjektivní hodnocení místo objektivního. Tedy metoda zpoceného trička. - Kdo je více uštvaný z práce tak je výkonnější. Přitom je to jen znak, že je práce nad jeho síly. Nebo jak budeš hodnotit "údržbu". Když stroje jedou, nemají práci, když stojí a nevyrábí, tak dělají. To byl už prvorepublikový problém, podle čeho je platit.
Cenobita.17.10.2013 22:26 Nahlásit
Právě proto existuje úkolová (pro výrobu) a časová mzda (pro údržbu).
L.Sarb17.10.2013 22:51 (Upr. 17.10.2013 22:55) Nahlásit
Jenže tenhle model se dnes opouští. Úkolová mzda se převádí na časovou s prémiemi (nadstavbovou složkou), a údržby ač je placená časově, tak hospodaří samostatně a musí si tedy na sebe vydělat v rámci organizace (téměř jako úkol). Ve výsledku to je tak, že když ti něco "opraví", tak to místo pořádně jenom "pošolichají", v důsledku čehož se to za chvilku rozbije opět. A mají zase práci a co vykázat.
Přidat komentář do diskuze ▾