Co je největší katastrofa, kterou zažili naši předkové?
Odpovědi
Koho považuješ za "předky"?

Olovo se mění na kapalinu při teplotě 327°C, zinek při 419°C. Síra se mění na plyn při 444°C.
Povrchový atmosférický tlak je 93x větší než na Zemi (odpovídá hloubce 920m pod hladinou vody). To člověka vylisuje do lívance.
Všechna voda se z povrchu planety samozřejmě odvařila už dávno při teplotě 100°C.
https://en.wikipedia.org/wiki/Venera
https://en.wikipedia.org/wiki/Venus
Není také úplně pravda, že by uvedený tlak člověka vylisoval. Je to oblast dobře známá z hloubkového potápění. Rekordem je simulovaný ponor v hyperbarické komoře do "hloubky" 701 m z roku 1992. Pak už to naráží na biologické funkce a samozřejmě velmi náročnou dekompresi. Rekord ve skutečném ponoru (Středozemní moře, práce na potrubí) je 534 m z rou 1988.
Jestli byla na povrchu Venuše někdy kapalná voda, není jasné. Oba scénáře jsou možné. Pokud byla, tak asi v době, kdy Slunce bylo mladé a mělo ještě menší výkon.
Jen nevím, co to má společného s tragédií lidstva. Tou bych si představoval spíš potopu světa nebo něco podobného.
A když se zvýší průměrná teplota a odpaří se více vody, tedy se uvolní více CO2, což povede k ještě vyššímu zvýšení teploty a odpaření více vody a více CO2, ... Se nám to nějak začíná roztáčet a lidi nějak nechápou, že ten pozorovatelný exponenciální rozběh začíná už při zvýšení průměrné teploty oproti dlouhodobému normálu jen asi o 1-2°C.
Nedosáhne to sice úrovně Venuše, ale člověk nedokáže dost dobře žít nebo přežít při povrchových teplotách nad 50°C a při 70°C (bez tepelné regulace pocením/odpařováním vody) se mu upečou bílkoviny a zhroutí základní fyziologické procesy v těle, což končí úmrtím.
> na m2 dopadá na Venuši asi dvojnásobek sluneční energie
Na Venuši také dopadá jen polovina záření než na Merkur, přesto je Venuše teplejší, protože kvůli CO2 v atmosféře nemůže dopadající teplo odražené od povrchu planety uniknou do vesmíru.
> by uvedený tlak člověka vylisoval
Přesnou hranici neznám. Překvapuje mě, že se mu při 700m nezhroutily plíce nebo břišní dutina.
Při tlaku 4x vyšším (hloubka 3400 metrů pod hladinou, tj. 340x tlak na povrchu Země oproti 94x na Venuši), to před rokem z posádky miniponorky Titan udělalo růžovou pastu za 0,1 sekundy.
> co to má společného s tragédií lidstva
Nešťastné přírodní nehody (sopky, záplavy, mor, ...) se lidem PŘIHODILY. To, co tady popisuji, je ale CÍLENĚ ZPŮSOBENÉ záměrné a zaručené sebezničení.
Potopa světa nebyla. A opravdu se ptá tazatel na lidstvo? Co vím, tak podle aktuálních poznatků má všechen život na Zemi společný původ, naši předkové tedy mohou být i první mikrobi, co se tady objevili. Takže všechny tragédie, které se na Zemi udály po vzniku života, jsou tragédie, které zažili naši předkové.
V jednu dobu v prehistorii lidstva prý žilo jen asi 1800 lidí. Ještě se snad dobře neví, co vedlo k tak drastickému poklesu počtu lidí.
...pozorovatelný exponenciální rozběh začíná už při zvýšení průměrné teploty oproti dlouhodobému normálu jen asi o 1-2°C...
Před půl miliardou let byla na zemi koncentrace oxidu uhličitého víc než desetinásobkem dnešních hodnot. Teplota narostla o 9K, a přesto se nic nerozjelo, tím méně exponenciálně. Nechci rozhodně vyzývat k nezodpovědnému konání lidstva, ale ani panikové scénáře nejsou na místě.
Klimatické zpětné vazby jsou značně komplexní, mořská voda má daleko k nasycenému stavu, mísení vody není příliš prozkoumáno, zvýšená oblačnost zvyšuje albedo, život se rozbují s vyšším obsahem CO2 atd.
Není významným rizikem také sebezničení lidské civilizace v rámci boje za záchranu klimatu?
Před půl miliardou let byla jiná planeta. Neexistovaly stromy, největší rostlina byla nějaká tráva, rostly gigantické houby a největší suchozemské zvíře byl možná nějaký brouk.
> sebezničení lidské civilizace v rámci boje za záchranu klimatu
Jaké sebezničení? Že se podporuje vývoj ve směru technologií, o kterých není známo, že by mohly vézt ke sebezničení?
Kritikové často za "sebezničení civilizace kvůli oběti zelenému oltáři" označují cokoliv, co jde proti jejich vlastní lenosti, pohodlí, neinformovanosti nebo v lepším případě zaběhlým zvykům.
Připomíná mi to hromadné skupování klasických žárovek proti-zelenými bojovníky, protože si nechtěli nechat diktovat "elitou", jak si mají svítit a jestli vůbec náhodou nebudou mít zakázáno si v noci svítit. Dnes samozřejmě do klasické žárovky nikdo ani nekopne, natož aby ji dobrovolně použil. Zajímalo by mě, co ti pitomci teď dělají se svými nasyslenými zásobami.
V této době zase máme blbce, kteří jsou proti obnovitelným zdrojům energie. Přitom v některých zemích je v určitých časech elektřina nejen že zdarma, ale dokonce odběratelům za odběr platí. Chtěl bych vidět benzínovou pumpu, kde lidem za natankování platí.
Není neobvyklé, že kdo v takových dobách nepěje sborové ódy, bývá hlasateli světlých zítřků nálepkován a ostrakizován.
To by mě zajímalo. Na přelivy energií věřím a jsem si vědom existence maximálních toků na stávajících 400 kV dálkových trasách.
> Kult uhlíkové neutrality nezatížený znalostmi termodynamiky
To mě také zajímá. Jaké znalosti?
Dynamika energetických systémů se zabývá obecně tím, jak reagují v čase komplexní soustavy (třeba ty s vysokým podílem nesetrvačných zdrojů) na změny, mimo jiné způsobené nerovnováhou mezi výrobou a spotřebou P a Q. Je to extrémně náročné, skoro až neřešitelné. Všechny ty přetoky a další nežádoucí projevy (jako nestability f, U, reakce ochran, rozpad do ostrovního režimu, lavinové výpadky...), jsou už jen důsledek. Nic proti lidovým léčitelům, ale toto určitě není jejich parketa.
Zkuste se třeba zamyslet, proč nemůže dispečink přetoky řídit na straně výroby, když hrozí uvedení své i sousedních přenosových soustav mimo základní stav. Možná pak lépe pochopíte ty "blbce", kteří tolik neoslavují rozdávání elektřiny zdarma.
Stačil by několikatýdení blackout a většina zelených by po pár dnech změnila barvu.
Jako laické řešení mě napadá mít proměnlivé zdroje připojené přes "kondenzátor/baterii" pro vyrovnání výstupu nebo alespoň rozložení špiček do delšího času a držet výstup v určitém rozsahu nebo se zaručeným náběhem/poklesem. Prakticky bych jako "baterii" viděl přečerpávací elektrárnu. Proměnlivé napájení elektromotorů čerpadel už je určitě vyřešené. Vím, že přečerpávací elektrárny/nádrže mají výkon jen řádově 100MW a je možné, že okamžitá nadvýroba bude výrazně vyšší.
Domácnosti a průmysloví spotřebitelé mají za 24 hodin jisté spotřeby, které nemusí běžet v přesný čas, ale mohou čekat na nejvhodnější dobu. Stačí tedy mít el. bojler na teplou vodu nebo elektroauto připojené přes smartmetr/dálkové spínaní zátěže a velká část té okamžité nadprodukce se spotřebuje.
V případě ještě vyšší nadprodukce, případně přelivů mezi státy v rozsahu velké části spotřeby toho státu, to už jde mimo moje laické porozumění a rád to přenechám odborníkům.
Osobně myslím, že budoucí energetické sítě budou sítěmi obrovských nárazových nadprodukcí z důvodu, že solární nebo větrné zdroje musí být dimenzované na výrobu v nejnepříznivějších časech (solár v krátkých zimních dnech a topné sezoně) a tyto zdroje budou silně nadprodukovat v "létě".
Není to tak, že světovou energetiku ovládla fosilní lobby, která je proti všemu zelenému. Naopak, dělají co se dá i pro životní prostředí, jenže energetici, na rozdíl od politiků a aktivistů, mají odpovědnost za fungující infrastrukturu. Pokaždé, když zmáčknete vypínač a rozsvítí se, vzpomeňte si, že to není samozřejmost.