Jsem žárlivá a bojím se svého chování

Dobrý den,
taky jsem scháněla způsob jak přestat žárlit a když jsem si tady přečetla pár vašich názorů uvědomila jsem si že žárlením ničemu nepomůžu,ale to je pocit jen na chvilku.Ke své psycholožce chodíme z mužem už 6 let(manžel tam chodi semnou,prej je lepší když to řešíme spolu a doktorka slyší obě verze),a já pozoruji zlepšení jen pár dní a pak v tom zase létám.Vím že život semnou je peklo a já tak moc chci aby to bylo jiné..ale jak,jak to udělat..však já žárlím i na to že se kouká kolem sebe..mám pocit že hledá něco lepšího něž jsem já..začala jsem nenávidět nákupy protože si myslím že tam kouká na ty pokladní..jako minule,já byla v lékárně a manžel na mě čekal,začala jsem pozorovat kam kouká a všimla jsem si že asi 5min kouká na pokladní která se měnila s tou co za kasou seděla.Byla mladá a krásná a sexi oblečená..začala jsem cestou k autu dělat scény.Manžel mi tvrdil že koukal na tu kasu co měla v ruce a přemýšlel kolik tam má asi peněz..Byla to podle mě blbá výmluva.On si stál za svým a já taky.Kdyby řekl ano kouknul jsem se protože mě něčím zaujala,ale tebe bych za ní nevyměnil.Ale tak se nestalo.Manžel je 10dní pracovně mimo domov a pak 4dny doma.Pracuje u jedné firmi jako bagrista a jezdí pracovat po celé ČR,minule mi to nedalo a začala jsem se mu hrabat v notebooku a našla jsem tam porno stránky a nastavený holky z města kde bydlíme..řvala jsem jako tur,a měla jsem pocit že jsem tu celých 12 let dělala magora a že já ho vlastně ani nezajímám..Vše popřel a řekl že to není jeho práce,ale jeho kolegy kterému to půjčil..to není poprvé a vždy mi řekne já né to kolega..chtěla jsem aby přisahal na malou o kterou jsme skoro přišli a on mi do očí řekne přísahám na Pavlínku...když jsem řekla že mu nevěřím že v tom notebooku vidím dukaz skoro brečel a urazil se.Pak si vše v klidu v hlavě proberu,že se chová normálně a stejně je tam ten červím kterej me hlodá.však v té době kdy on na to kooukal nebo nekoukal mi psal každej den sms jak moc mě miluje a jak moc mu chybým já i moje tělíčko..no ale nechyběla jsem mu právě proto že na to koukal a ted to vše popře..proč vy chlapy vlastně na to koukáte? co z toho máte? já to prostě nechápu..asi jsem opravdu magor.anebo mi z toho mého života už hrabe..já mu chci moc věřit,ale vždy se něco stane že jsem zase dole na dně a pak mám problém nahoru a když jsem někde v polovině toho že bych zase věřila tak šup a jsem zase dole...já chlapy nenávidí,ale i ženy a přesto bez toho mého nedokážu žít.tak moc ho miluji že by jsem za něj dala život.je to špatně že o tom mém citu tak moc ví..asi je to tím co mám za sebou.Ve škole jsem byla znásilněna spolužákem,zneužíval mě nevlastní děda a muj první manžel si milenky vodil domů a já musela dělat kávu,když né byla jsem před dcerou bita..můj otec byl mamince taky nevěrnej a do dnes jsem mu neodpustila to v jakém stavu jsem maminku nacházela...svojí žárlivostí jsem dohnala před 6 lety k nevěře i manžela,obvinovala jsem ho prej tak dlouho a ten den jsem byla žárlivostí nepříčetná že šel a udělal to aby prej věděl za co to doma má..to nás dohnalo k doktorce.Doktorka ho defakto očistila že si za to můžu sama..ale já to tak nevidím..a přesto se za to nenávidím..mám dny kdy chci umřít a všem ulechčit aby byly štastný..Všude kde jsem vidím potenciální rozvracečku rodiny..Proboha jak poznám že se pletu že to co dělám je paranoidní..Nechci takhle žít,to raději vůbec..chci být štastná a radovat se z každého krásného slova které mi manžel říká,chci věřit tomu když říká miluji tě a jsi moje zlato..od toho dne se mi už několikrát omluvil,ale já tu jeho nevěru tahám na světlo vždy když se cítím jako hadr..řekl mi že nechce mému srdíčku ublížit a že šíleně lituje toho co se stalo,kdyby to mohl vrátit zpět udělal by to,ale stalo se co se stalo.Jenže můžu věřit někomu kdo to udělal jednou,že to po druhé neudělá znova..???
Včera jsem to zase podělala.Volal mi protože mě chtěl slyšet a vedle od kolegi jsem slyšela jak komentuje ženy které šli asi po chodníku,říkal podívej se to bych se nechal znásilnit..a bylo zle,nevydejchala jsem to že by se ten muj koukal na nějakou jinou ženu a řekla jsem ošklivě at se kochají,že je nebudu rušit a zavěsila jsem..skoušel mi 2x volat ale byla jsem tak naštvaná,ponížená a nepříčetná že jsem to nezvedla..ted mě to moc mrzí,ale nevím jak to změnit..moc chci aby mi zavolal a nebo napsal.šíleně mi chybí..nevím co dělat jsem ze sebe zoufalá..jak zase věřit..děkuji předem za vaše odpovědi..