Zdravím! Chci se zeptat, jestli nemá někdo stejný problém jako já - viz dotaz, nebo zda se tu náhodou nenachází anesteziolog, který by i vysvětlil, oč jde.
Absolvovala jsem náročnější výkon u zubaře, kdy mi brousil zuby a také trhal (příprava na implantát). Jedno broušení jsem ustála úplně v pohodě, nic jsem necítila.
Veškeré další úkony byly peklo - zubař mi několikrát, na moji žádost, přidával anestetikum. Jednalo se o více než 3 dávky a bolest jsem pořád cítila - možná mi ale "připichoval" už jen placebo, netuším.
Nevěřil mi, že cítím bolest. Nejdřív tvrdil, že to je zřejmě stresem, který údajně snižuje účinek anestetika, a když jsem mu vysvětlovala, že první zub mě nebolel a vystresovaná nejsem (to jsem byla až po 4 hodinách z jeho řečí), tak ho pak ještě napadlo, že to může být z vysokého tlaku. (Pod kontrolou, beru léky). To by teoreticky být mohlo, protože jsem cítila přílivy a odlivy bolesti, vždycky tak po půl minutě.
Vzpomínám si, že během císařského řezu jsem měla podobný problém - byla jsem sice "paralyzovaná" celkovou narkózou, takže jsem nemohla pohnout ani malíčkem, samozřejmě ani promluvit, ale vynětí dítěte z břicha jsem cítila. Šílené, šílené!! Pak už zase vůbec nic a probrala jsem se až normálně po operaci.
Nevím, jestli to má nějakou souvislost, ale když už, tak to uvedu taky:
Kdysi, jsouc mláda a blba, jsem se švagrovou vyzkoušela ha.šiš. Prostě jsem vykouřila cigaretu. Zatímco švagrová mi druhý den řekla, že už nikdy, že málem umřela, já necítila absolutně nic.
A ještě jedna věc: Když mi zemřela blízká osoba, celý rok, opravdu poctivých 12 měsíců, jsem se večer co večer opíjela (ač mám k alkoholu odpor) k bezvědomí. Známí se báli, že se ze mě stane alkoholik, ale já prostě věděla, že ne. A taky jsem s tím opravdu jednoho dne přestala.
Myslím si, že jsem snad nějaké "špatné médium" nebo co.
Nemáte nějakou podobnou zkušenost nebo radu?
Díky za pozornost a omlouvám se za rozvláčnost.
