Ontola > Zdraví > diskuze
| Nahlásit

Může být alergie na banány?

Může vzniknout alergie po konzumaci banánů? Nikdy mi nic nebylo. Nyní v pátek jsem po zakoupení snědla jeden a začaly mi naskakovat červené fleky - pouze na pravé straně tváře, podbradek - pravý, lícní kost.
Je možné, že by to byla alergie? Prodělala jsem neléčenou slabou formu žloutenky dva roky zpět. Fleky byly hlubší, nesvěděli, ani nebyly znatelné puchýřky. Cítila jsem napětí, dneska opět po konzumaci banánu mi zčervenala celá líce - opět pravá.
Děkuji mám jít k lékaří na odběr krve - není to nic vážného?
Témata: alergie

10 reakcí

| Nahlásit
Potravinové alergeny

Určit potravu nebo látku, která alergii vyvolává, může být velmi problematické. Vlastnosti látek se mohou měnit v důsledku tepelné úpravy – alergii například vyvolává potravina jen v syrovém stavu, po uvaření již nikoliv (vzácněji i obráceně). Potraviny obsahují také různé přísady (aditiva), barviva a konzervační látky, nebo jsou v nich stopy chemikálií. Například reakce po požití masa nemusí být alergií na maso, ale na antibiotika, kterými bylo zvíře léčeno. Přes velkou rozmanitost složek potravin se jich jako potravinový alergen projevuje jen několik (tab. I): bílkovina kravského mléka, vaječný bílek, rybí maso, oříšky, vzácněji pak sojové boby a obilí, zelenina a ovoce. V ojedinělých případech se však může jako alergen uplatnit kterákoliv potravina. Potravinová alergie může být také chorobou z povolání, vyvolanou kontaktem s potravinami v pracovním prostředí (např. pekařské astma způsobené vdechováním mouky).

Z chemického hlediska jsou potravinové alergeny většinou glykoproteiny s molekulovou váhou 10 000–40 000 a mají velmi rozdílné fyzikální vlastnosti. Jestliže se vyvine alergie na určitou potravinu, není vzácností, že jedinec reaguje díky zkřížené reaktivitě i na podobné druhy potravin, někdy však i na zcela odlišné. Situace je komplikována také tím, že projevy potravinové alergie jsou častější u člověka, který zároveň trpí i jinými formami alergií (např. atopickou dermatitidou, astmatem, sennou rýmou). Podobná struktura některých bílkovin způsobuje zkříženou reaktivitu na zdánlivě nepříbuzné látky – například některé antigeny obsažené v bříze, které vyvolávají pylovou alergii, se vyskytují také v jablku. Zastavme se podrobněji u nejčastěji alergizujících potravin:

Ve vajíčku je hlavním alergenem bílek, a to jeho součásti ovalbumin a ovomukoid. Existuje částečná zkřížená reaktivita mezi vajíčky různých druhů, ale také mezi alergeny bílku a peří. Alergie na žloutkové alergeny (livetiny) je vzácnější. Alergie na bílek může být někdy tak silná, že vyvolá životu nebezpečný anafylaktický šok.

Hlavním alergenem kravského mléka je ?-laktoglobulin. Po enzymatickém rozštěpení se alergizující vlastnosti ztrácejí. Na tomto faktu je založena výroba hypoalergenních mlék, která obsahují natrávené mléčné proteiny.

Častá je alergie na rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzymatickému natrávení. V poslední době se i v našich podmínkách setkáváme s alergickými projevy na další mořské živočichy, např. krevety, mušle a další.

Jako potravinový alergen působí také oříšky. V našich podmínkách je častější alergie na lískové oříšky, na burské oříšky jsou alergičtí zejména v USA (souvisí to s tamními dietními zvyklostmi). Na rozdíl od alergie na mléko nebo vajíčko přetrvává alergie na burské oříšky do dospělosti.

Z ovoce se jako alergen nejvíce uplatňuje jablko (mnohdy společně s alergií na pyl břízy a olše), dále broskev. Často popisovaná kopřivka po jahodách bývá způsobena farmakologickými účinky jahod, nejde většinou o pravou alergii. Výsev kopřivky proto závisí zejména na množství požitých jahod. Vzácně se popisuje alergie na banán, která může být zkřížená s alergií na latex (obsahují jej např. gumové rukavice, prezervativy).

Mezi luštěninami jsou největšími alergeny již zmíněné burské oříšky a dále sója. Vzácněji se vyskytuje alergie na hrášek nebo fazole. Tyto potraviny obsahují hodně rostlinných lektinů, které mohou způsobit uvolnění mediátorů z buněk i bez specifické imunologické reakce.

Ze zeleninových alergenů jmenujme na prvním místě celer, který je silným alergenem a jeho schopnost alergizace tepelnými úpravami nemizí. Reakce na požití celeru mohou mít i charakter anafylaktického šoku. Při kuchyňské práci s celerem vznikajítaké lokální reakce – kopřivka na rukou, rýma nebo slzení očí. Zkřížená může být reaktivita s petrželí, fenyklem, zeleným pepřem, kmínem a koriandrem, popřípadě i s pylem pelyňku.

Obiloviny alergizují svým obsahem albuminů a globulinů. Nejzávažnějším druhem reakce na lepek (bílkovinu obilí) je celiakie. Sklon k této chorobě má asi každý dvousetpadesátý člověk.

Brambory obsahují termolabilní alergeny, proto se setkáváme spíše s reakcemi lokálními, vznikajícími při práci se syrovými bramborami.

Alergie na maso je celkem vzácná, a pokud se vyskytne, působí ji nejčastěji vepřové. Reakce na masné výrobky bývá spíš důsledkem reakce na antibiotika, konzervační látky aj.

Problémem bývají reakce na potravinová barviva. Uvádí se, že recidivující ekzémy nebo chronické kopřivky mohou být zčásti způsobeny reakcí na tyto látky. Jejich identifikace bývá detektivním problémem. K podezření na alergii nebo nesnášení potravinářských barviv mohou vést reakce na přibarvené bonbony, vitaminové pastilky nebo i dětské zubní pasty. Z konzervačních látek se mohou uplatnit jako alergeny sulfity, kyselina benzoová, nitrit sodný aj. (konzervují se jimi mošty, piva, vína, sušené ovoce).

Diagnóza potravinové alergie

Přijde-li pacient na vyšetření s podezřením na potravinovou alergii, zjišťujeme charakter klinických příznaků, časové intervaly vzniku příznaků od požití potraviny, složení potravy (včetně druhu kuchyňské úpravy), výskyt jiných alergických onemocnění u pacienta i jeho rodinných příslušníků. Cílem je mimo jiné (viz obrázek) odlišení potravinové nesnášenlivosti od pravé alergie. Vede-li klinické podezření k určité potravině nebo skupině potravin, lze hypotézu ověřit laboratorním vyšetřením specifických protilátek třídy IgE vůči určité potravině.

Další možností jsou kožní testy. Existuje málo standardizovaných extraktů, proto lze někdy použít přímo potravinu, jejíž kapku nebo drobek aplikujeme na kůži, provedeme drobný vpich a sledujeme vznik kožního pupenu. K vyloučení psychických vlivů je někdy dobré provést test zároveň s kontrolní látkou. Ani kožní testy, ani vyšetření specifických protilátek IgE nelze uplatnit u alergií způsobených jinými imunologickými mechanizmy, než je časný typ přecitlivělosti.

Pokud máme podezření na určitou potravinu podpořené kožním testem nebo vyšetřením IgE, následuje eliminační dieta.

Někdy ani anamnéza, ani laboratorní vyšetření nestačí, a proto musíme sáhnout k diagnostické dietě. Jídlo se po určitou dobu omezí na minimum, postupně se přidávají jednotlivé potraviny a sleduje se, kdy a po čem se objeví příznaky.

Poslední možností je zátěžový test. (Ten se musí provádět v odborných ambulancích se zajištěním lékařské pomoci.) Pacient pojídá postupně se zvyšující dávku podezřelé potraviny a lékař sleduje, kdy se objeví klinické příznaky.

Léčba potravinové alergie

Jedinou racionální léčbou potravinové alergie je vyloučení příslušné potraviny z jídelníčku. K tomu je samozřejmě nutno zjistit, která potravina alergii vyvolává. I když se alergen zjistí, je třeba pacienta podrobně poučit, kterým potravinám se má vyhýbat.

Léčiva blokující účinek histaminu (antihistaminika) mají význam pro zmírnění některých symptomů potravinové alergie, jako je svědění, kopřivka ad. Při závažných reakcích (např. při anafylaktickém šoku) je lékem první pomoci adrenalin. Pokud se u pacienta někdy takto závažná reakce vyskytla, vybavíme jej stříkačkou s adrenalinem (musí být poučen, kdy a jak lze adrenalin aplikovat). Při alergii na více potravin nebo v případě, že se nepodaří určit alergen, podáváme přípravek Nalcrom obsahující látku, která brání vylití váčků žírných buněk. Imunoterapie spočívající v opakované aplikaci stále vyšších dávek alergenu, která bývá u některých druhů alergie účinná, se při potravinové alergii neosvědčila.

Potěšitelný je fakt, že řada dětí ze své potravinové alergie „vyroste“. Lze to vysvětlit snižující se propustností střeva a postupným „dozráváním“ střevního imunitního systému.

Prevence potravinové alergie

Vznik alergie je obvykle předurčen geneticky. Přesto bývají účinná preventivní opatření, která nástup alergie oddálí nebo alespoň omezí závažné klinické příznaky. V souvislosti s potravinovou alergií je třeba zmínit význam kojení, které snižuje riziko vzniku alergie na kravské mléko. U dětí alergiků, které jsou alergií více ohroženy, by měla matka v těhotenství i při kojení dodržovat určitou dietu, kterou je třeba konzultovat s klinickým imunologem a alergologem.
| Nahlásit
Omlouvám se, zapomněl jsem se přihlásit. Ze shora uvedeného plyne, že alergie je civilizační choroba a že neléčená může vyvolat značné problémy. Návštěvu lékaře vidím jako nezbytnou.
| Nahlásit
Ano, o alergii na banány jsem slyšela.
| Nahlásit
Velmi pekny a dlhy text, ale otazka nebola zodpovedana a vacsinou alergie sposobuju parazity. Ale aj ja by som chcel vediet ci je alergia na banany a ake su priznaky.
| Nahlásit
Moje neteř alergii na banány má, pokud ho sní, tak zvrací.
| Nahlásit
No že by většinou alergii působili paraziti slyším poprvé. Alergii působí větší molekuly - makromolekuly, tedy především bílkoviny, polypeptidy a polysacharidy. Nebo malé molekuly, které se na makromolekulu navážou, tzv hapteny. Tak vzniká třeba alergie na jod nebo nikl. Paraziti jsou bílkoviny.
Alergie může být úplně na všechno. Banány sice patří mezi nealergizující potraviny, ale všechno je relativní. Alergie na potraviny se může projevit pálením rtů, svěděním v ústech a krku, otoky, kopřivkou, průjmy. Jsou alergie i na určitou odrůdu jablek a na ostatní druhy ne.
Zvracení se mi u toho alimaku nezdá. Tento příznak bych spíše zařadila mezi nesnášenlivost určité potraviny. Ale ne alergii. I když je to asi jedno. Stejně to nemůže jíst.
| Nahlásit
Já mám alergii na práci, když pracuji, tak zvracím a bolí mě ruce.
| Nahlásit
Když sním banán prostě všude kde je banán v jogurtech v mléku v buchet atd tak mám střevní potíže bolí mě břicho aj.potíže tak du k doktorce ta se tomu směje že mám řídkou stolici s banánu a potíže no tak teť nevím porad co stím.jen říkám že k banánům se uš ve svém životě nemohu ani přiblížit.
| Nahlásit
Anonym po ruznych druhu ovoce me skrabe v krku muze to byt alergie??
| Nahlásit
Může. Jak psala skarlettka výše, alergie na potraviny se projevuje různě, od pálení sliznic v ústech až po průjmy, a reakce v krku může být svědění, škrábání nebo i otok (a následný pocit, že se nemůžu nadechnout nebo pískání dechu). Nejtypičtější ovoce vyvolávající alergické reakce jsou jablka, kiwi, ananas, broskve, ale taky avokádo a ty zmiňované banány, zvláště pokud nejsou docela zralé nebo jsou naopak přezrálé.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek