Cerna dira

Anonym Luhyvak23.07.2013 23:09 Nahlásit
Zajimalo by me kdyz dokaze cerna dira pohltit i svetlo jaka musi byt rychlost uvnitr rychlost svetla je dana nejde ju prekonat ale ve vesmiru jsou daleko rychlejsi sili cerna dira pohlcuje i samotny prostor a to rychlosti vysi nez je rychlost svetla nebo ne

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Uphillman24.07.2013 00:06 Nahlásit
Jde jen o gravitaci.

Světlo je podle obecné teorie relativity hmotné, na světelný paprsek působí gravitace stejně jako na jiné hmotné objekty. Proto se například paprsek prolétávající poblíž nějaké planety zakřiví, zapůsobí na něj gravitace té planety.
No a černá díra je tak hmotná, že působí na paprsek světla tak silně, že ten nemá šanci černou díru opustit.
Cenobita.24.07.2013 01:14 Nahlásit
Hmota černé díry způsobí, že dojde k zakřivení prostoru (to zakřivení je potřeba si představit jako zředění - prostor je v blízkosti černé díry jako by řidší). V tomto "řídkém" (zakřiveném prostoru) se i světlo nemůže pohybovat tak jak jsme zvyklí - prostě prostor je tak řídký, že i světlu trvá nesmírně dlouho než urazí nějakou vzdálenost. A to je příčinou, proč pády do černé díry vypadají zvenku nekonečné.

Podle jiné teorie se fotony začnou pohybovat rychlostí světla po tzv. horizontu události (jde snadno ověřit výpočtem: G=c*c/R )

Podle klasické fyziky se rychlost světla mění v závislosti na prostředí jímž prochází (lom světla) bylo by zajímavé prozkoumat jak se vlastně bude světlo pohybovat za horizontem události ve "zředěném" (zakřiveném) prostoru k singularitě.
L.Sarb24.07.2013 07:54 Nahlásit
Ad Mizomow : Na základě relativistického vztahu ekvivalence energie a hmotnosti, tzn.
E = m c^2
lze fotonu přiřadit také určitou hmotnost (nejedná se však o klidovou hmotnost, která je nulová, ale o pohybovou hmotnost), projevující se setrvačnými i gravitačními vlastnostmi. Tato energie (a tedy i hmotnost) způsobuje, že na foton působí gravitace dle obecné teorie relativity a on sám gravitačně působí na okolí. Tyto jevy byly potvrzeny pozorováním (např. pozorovaným ohybem záření kolem kosmických těles).
Uphillman24.07.2013 17:47 Nahlásit
Ad Mizomow: jj, tak jak píše L.Sarb. Rovnice říká, že kde je energie, tam je hmotnost. Když například svítí sluneční paprsky na nějaký předmět, tak ten předmět přibývá na váze, nepatrně, ale přibývá.

Gravitace je strašně zajímavá věc. Víš jak třeba vznikají hvězdy? Jednoduše! Představme si planetu, na kterou dopadají pořád nějaké asteroidy a tím zvyšují hmotnost planety. Když ta hmotnost přesáhne jistou mez, tak je gravitace tak veliká, že se prostředí uvnitř planety zahřeje natolik, že se samovolně zažehne termojaderná fúze ... a z planety se stane hvězda. Tak prosté to je.
Anonym Newexik26.07.2013 09:38 Nahlásit
Nerozumím, co přesně je míněno tím, že černá díra (míněn asi horizont událostí) pohlcuje prostor. Existuje mnoho pohledů na vysvětlení jevu, který nazýváme ČD. Od klasického mechanického (pokud úniková rychlost z tělesa je větší, než rychlost světla) až po Einsteinovu interpretaci rovnic obecné relativity (pokud zakřivení prostoru dosáhlo singularity).
Pokud by do ČD padala další hmota, může se ČD zvětšovat, pokud do ní nic nepadá, tak se podle Hawkingovy teorie naopak postupně zmenšuje, a to tím rychleji, čím je menší.
Cenobita.26.07.2013 09:51 (Upr. 26.07.2013 09:55) Nahlásit
To, že "pohlcuje samotný prostor" je myšleno, že prostor je deformovaný přesněji "zředěný" a odborně se říká zakřivený, ale to se nedá tak snadno v 3D představit. Modelová představa 2D je těžká koule položená na gumové membráně. Čím je koule těžší, tím dojde k většímu průhybu - deformaci/zakřivení membrány.

Ve 3D se prostor natolik deformuje vlivem hmotného tělesa, že paprsek světla zde neproletí po přímce, ale je zakřiven. I u našeho Slunce je toto pozorovatelné (myslím že už se to pozorovalo někdy na začátku 20 století a angažoval se u této eclypse/zatmění Slunce i A. Einstein)

Je těžké si představit že by do černé díry nic nepadalo, Vesmír je plný záření a světla a toto nevyhnutelně musí směřovat i k libovolné černé díře.
Anonym Newexik26.07.2013 12:18 Nahlásit
Myslím, že do ČD jsou přitahovány předměty, ale pokud nemíří přímo na ČD, mohou začít kolem ČD aspoň obíhat - pokud ovšem ztratí dost pohybové energie (třeba přes slapové deformace), aby zase po průletu kolem ČD neodletěly někam do nenávratna. Pak se mohou pomalu po (eliptické) spirále blížit ČD. Je to podobné jako průlet třeba kolem slunce.

S tvrzením, že pro vzdáleného pozorovatele díky gravitaci nikdy tělesa do ČD nedopadnou, mám trochu problém, protože pak by nebylo vůbec možno pozorovat pády těles do ČD, vše by se zpomalilo a zastavilo na horizontu událostí. Proto také tomu původně říkali zamrzlé hvězdy.
Deformace prostoru je prostě možnou interpretací rovnic OTR. Zakřivení paprsku průletem kolem slunce opravdu po WWI publikovali (myslím, že to organizoval spíš Einsteinův přítel Eddington) ale tento konkrétní experiment byl proveden dost nekvalitně, takže podpořil dobrou myšlenku, a až se přišlo na cyby, bylo ohyb světla už ověřen jinými.
Přidat komentář do diskuze ▾