Příklady na LF, už poslední, co potřebji vyřešit
1. Koule o objemu 5 l a hmotnosti 1000 stoupá ode dna nádoby s vodou ( ro: 1000 kg*m-3) konstantní rychlostí 60 cm/s. Jaká síla působí na těleso proti směru pohybu? (g=10m*s-2)
Vím jak se to vypočítá, ale pořád mi vrtá hlavou, proč nemohu do vzorce F= a*m za m dát 1kg.
2. Poločas přeměny radionuklidu je 8 dnů. Méně než jednu desetinu jeho původního množství budeme mít po uplynutí: a/ 24 dnů b/32 dnů a mně pořád vychází 24 a má vyjít 32
6.Okružní pila má průměr 50 cm a koná konstantně 30 otáček za sekundu. Jakou rychlostí se pohybují body na obvodu kotouče? Mně vyšlo 15 pí m/s ale je to šatně, nevím, proč.
7. Přiblížíme li vztažný bodový elektrický náboj nejkratší cestou k jinému bodovému náboji, pak se podél dráhy vztažného náboje bude zvyšovat/snižovat elektrický potenciál. Tohle vůbec nevím.
8. Která z uvedených částic bude při téže rychlosti nejméně zakřivovat svou dráhu v homogením poli. proton/částice Beta/ částice alfa/ iont O2-
Vím jak se to vypočítá, ale pořád mi vrtá hlavou, proč nemohu do vzorce F= a*m za m dát 1kg.
2. Poločas přeměny radionuklidu je 8 dnů. Méně než jednu desetinu jeho původního množství budeme mít po uplynutí: a/ 24 dnů b/32 dnů a mně pořád vychází 24 a má vyjít 32
6.Okružní pila má průměr 50 cm a koná konstantně 30 otáček za sekundu. Jakou rychlostí se pohybují body na obvodu kotouče? Mně vyšlo 15 pí m/s ale je to šatně, nevím, proč.
7. Přiblížíme li vztažný bodový elektrický náboj nejkratší cestou k jinému bodovému náboji, pak se podél dráhy vztažného náboje bude zvyšovat/snižovat elektrický potenciál. Tohle vůbec nevím.
8. Která z uvedených částic bude při téže rychlosti nejméně zakřivovat svou dráhu v homogením poli. proton/částice Beta/ částice alfa/ iont O2-
Odpovědi
Diskuze
1. Koule o objemu 5 l a hmotnosti 1000 kg stoupá ode dna nádoby s vodou ( ro: 1000 kg*m-3) konstantní rychlostí 60 cm/s. Jaká síla působí na těleso proti směru pohybu? (g=10m*s-2)
m(koule)=1000 g = 1kg
V(koule) = 5 l = 0,005 m3
ρ(koule)=m/V=1/0,005=200 kg/m3
ρ(kapaliny)=1000 kg*m-3
v=60cm/s=0,6 m/s
g=10m*s-2
akce=reakce
Síla, která kouli pohání nahoru - vztlaková síla je rovna silám, které kladou odpor v pohybu koule nahoru (Fg - gravitační, Fo - odpor prostředí, Ft - tření).
Koule stoupá konstantní rychlostí, tudíž výslednice sil na ni působící = 0. Nahoru ji pohání jen vztlak, ten musí být vyvážen silami působícími proti pohybu.
Fv=ρ(kapaliny)*V*g; vztlaková síla
Fv=1000*0,005*10=50
Fv=50N
======
--------------------------------------------------------------------------------
2. Poločas přeměny radionuklidu je 8 dnů. Méně než jednu desetinu jeho původního množství budeme mít po uplynutí: a/ 24 dnů b/32 dnů a mně pořád vychází 24 a má vyjít 32
T½=8 dní
n=1/10*n0
n=n0*2^(-t/T½)
1/10*n0=n0*2^(-t/T½)
1/10=2^(-t/8)
log2(1/10)=(-t/8)
t=8*log2(10)=8*10N/(2N)=26,575424759098898782962555435915
Musí to být více jak 26,6 dne, aby se přeměnilo více jak 90% radionuklidu.
--------------------------------------------------------------------------------
6.Okružní pila má průměr 50 cm a koná konstantně 30 otáček za sekundu. Jakou rychlostí se pohybují body na obvodu kotouče?
d=0,5m
R=0,25 m
f=30 ot/sec
f=1/T
v=2π*R/T=2π*R*f
v=π*2*0,25*30 = 15π m/s
===
--------------------------------------------------------------------------------
7. Přiblížíme li vztažný bodový elektrický náboj nejkratší cestou k jinému bodovému náboji, pak se podél dráhy vztažného náboje bude zvyšovat/snižovat elektrický potenciál.
A=F*s
A=Q*U
E=F/Q
Q*U=F*s
Q*U=E*Q*s
U=E*s
=====
Práce, kterou vykoná elektrostatická síla při přemístění bodového náboje z bodu A do bodu B v elektrostatickém poli, nezávisí na tvaru trajektorie a je přímo úměrná přenášenému náboji q: A=Q*U. Konstantou úměrnosti je elektrické napětí mezi body A, B: U.
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/223-prace-v-elektrostatickem-poli-elektricke-napeti
--------------------------------------------------------------------------------
8. Která z uvedených částic bude při téže rychlosti nejméně zakřivovat svou dráhu v homogením poli. proton/částice Beta/ částice alfa/ iont O2-
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lorentzova_s%C3%ADla
Dráhu budou zakřivovat všechny částice, které nesou náboj:
proton/částice Beta/ částice alfa/ iont O2-
v=konst. (při téže rychlosti)
a=v²/R
F=m*a
F=Q*v*B; Lorenzova síla
F=F
Q*v*B=m*v²/R
Q*B=m*v/R
(1/R) - zakřivění
(1/R)=Q*B/(m*v)
Dráha se bude zakřivovat (1/R) tím více, čím má vyšší náboj Q a čím má menší hmotnost: m
nejtěžší je ion: O2-
lehčí je částice alfa: He2+
ještě lehčí je proton H+
nejlehčí je částice beta: e-
Kyslíkový ion má totiž Mr(O)=16 oproti He(4)
pro n=1 mol
Mr*n=m
Mr*1=m; molární hmotnost je úměrná hmotnosti, proto můžeme vzorec upravit:
N - avogadrova konstanta
Mr/N = m (hmotnost jedné částice)
(1/R)=Q*B/(Mr/N*v)
zjistíme hmotnost elektronu oproti protonu:
m0(e) = 9,109×10−31 kg
m0(p) = 1,672 621 898(21)×10−27
m0(p)/m0(e)=1,67262189821e-27/9,109e-31=1836,2299903502030958392798331321
takže můžeme porovnat co je větší:
kyslík:q=1; q/Mr(O) = -2/16 = -1/8
hélium:q=2; q/Mr(He) = +2/4 = +1/2
proton:q=1; q/Mr(H) = +1/1 = 1
elektron; q/Mr(H)/1836 = -1/(1/1836) = -1836
takže zakřivení dráhy růst takto:
nejmenší zakřivení kyslíkový ion
největší zakřivení má elektron
O2- < He2+ < H+ < e-
====================
Nejméně bude zakřivovat dráhu ion O2-
--------------------------------------------------------------------------------
a) antiproton b) elektron c) částice α d) iont Fe2+ e) Žádná odpověď není správná.
http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/ukazka_testu_16.pdf
http://docplayer.cz/70888501-Prijimaci-rizeni-2016-varianta-bakalarske-obory-biologie-1.html
a) antiproton: p-, Mr(H)=1; q/Mr(H)=-1/1=-1
b) elektron: e-: Mr(e)=1/1836; q/Mr(H)=-1836
c) částice: α, He2+; Mr(He)=4; q/Mr(He)=+2/4=+1/2
d) iont Fe2+; Mr(Fe)=55; q/Mr(Fe)=+2/55
D) ion železa Fe2+ bude zakřivovat dráhu nejméně