Zachovává se hybnost i při nepružné srážce?

Anonym Jijysid20.04.2024 00:14 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Cywybox20.04.2024 03:30 Nahlásit
Pochopitelně že ne. Část energie se přemění při tom pružení na něco jiného (teplota, tření, nevratné deformace, ...)
Anonym Xuxygis20.04.2024 05:54 Nahlásit
Otázka byla, zda se zachovává hybnost. Ta se zachovává, energie se pochopitelně nezachovává.
Anonym Cywybox20.04.2024 06:47 Nahlásit
@Xuxygis: buď to nevysvětluješ správně nebo to nedává smysl.
Při nepružné srážce dvou koulí bude součet jejich hybností po srážce menší než před srážkou.
Anonym Cewogej20.04.2024 08:35 Nahlásit
Přesně tak, ptal jsem se na hybnost, ne energii. Energie je jasná, celková energie se zachovává, ale ne pohybová, protože ta se částečně přemění na nějakou jinou.
Ale jde mi o hybnost. Když se srazí dvě plastelínové koule, zachová se jejich hybnost?
Anonym Jijysid
Anonym Xuxygis20.04.2024 10:17 Nahlásit
Ano, vyjádřil jsem se nepřesně - zákon o zachování energie platí, pokud počítáme se všemi formami energie (oteplení, trvalá deformace apod.). Pokud uvažujeme jen s pohybovou energíí, tak ta se u nepružných srážek nezachovává. Ohledně zachování hybnosti bych si dovolil nesouhlasit, ta se zachovává u všech srážek. Musíme si ale uvědomit, že se jedná o vektorovou veličinu a podle toho s ní i pracovat.
Pokud se srazí dvě plastelínové koule, je celková hybnost před a po srážce stejná. Není možné ale říct, že se zachovala hybnost obou koulí. Pokud se například slepí k sobě, mají po srážce rychlost stejnou, přestože před srážkou neměly (jinak by se těžko srazily). Pokud se jim tedy změnila rychlost v, změnila se i hybnost mv.
Anonym Cywybox20.04.2024 21:04 Nahlásit
Tak nějaký lehčí příklad:

Míč dopadne kolmo na zem a nepružně se odrazí zpět kolmo nahoru. Jasně nevystoupá do stejné výšky, takže pro rychlosti platí:

v_odrazu < v_dopadu

a protože hybnost p = m.v a hmotnost míče se nezměnila, tak i

p_po_odrazu < p_před_odrazem

Buď tady zastánci suma(p_před) = suma(p_po) mluví o něčem jiném nebo to nechápu.
Anonym Leziqud20.04.2024 21:20 Nahlásit
@Cywybox: To není lehčí příklad. Neze uvažovat izolovaně jen míč, je nutno uvažovat soustavu míč + zeměkoule.
Anonym Cyqegom20.04.2024 21:24 Nahlásit
... neboli součet hybností míče a zeměkoule je před a po odrazu stejný.
Anonym Cywybox20.04.2024 21:58 Nahlásit
No tak míč nebude padat na zem, ale 2 stejné míče se budou pohybovat bez tření proti sobě stejnou rychlostí v přímce na stole. Také se neodrazí stejnou rychlostí a nemůžeme to svádět na získanou hybnost Země.
Anonym Leziqud21.04.2024 05:50 Nahlásit
Řekl bych, že v tom idealizovaném případě nemají míčky stejné rychlosti: Má-li v souřadné soustavě uvedené přímky před srážkou jeden rychlost v1 = v, má druhý rychlost v2 = -v (a naopak).
Pak součet jejich hybností (vektorů) před sráźkou = mv + (-mv) = 0 (nulový vektor).
Podobně po srážce.
Anonym Xuxygis21.04.2024 06:39 Nahlásit
Ještě jednou připomínám, že jak rychlost tak hybnost jsou VEKTORY. Pokud letí stejné míče proti sobě shodnou rychlostí, je součet hybností nulový. Stejně po odrazu.
Anonym Cywybox21.04.2024 07:15 Nahlásit
A co tohle: míč se pohybuje bez tření po stole, narazí pod určitým úhlem na ideálně pevnou a tuhou zeď, neideálně se odrazí pod příslušným úhlem dopadu. Má tedy menší rychlost a jiný vektor hybnosti.

Nebo to zase svedeme na získanou hybnost vibrující zdi?
Anonym Qiqyqed21.04.2024 08:47 Nahlásit
To přece není žádné svádění, tak to prostě je. Ta zeď spojená se zemí a zeď-zem po nárazu změní svou hybnost. Kdyby se ve stavu beztíže srazila jen zeď a míč, bylo by to i pozorovatelné.
Anonym Gujukyr22.04.2024 16:27 Nahlásit
Srážka míče se Zemí může být jak pružná, tak i nepružná srážka. V obou případech se zachovává hybnost. Pokud by se jednalo o dokonale pružnou srážku, uměli bychom i spočítat rychlosti před a po.

Pokud si představíme těžišťový souřadný systém (počátek v těžišti soustavy), tak z této soustavy můžeme sledovat, jak proti sobě letí Země a míč a obě mají číselně stejnou hybnost. Po čelní srážce se zase začnou vzdalovat s opačnými hybnostmi.

Píšu to proto, že srážku můžeme pozorovat z libovolné inerciální souřadné soustavy a často nám některá problém zjednoduší.
Přidat komentář do diskuze ▾