Dobrý den, jaký je název sloučeniny, která má vzorec KFe[Fe(CN)6]? Je to hexakyanoželeznatan draselno-železitý, hexakyanoželezitan draselno-železnatý nebo ještě nějak jinak?
Železo se v roztocích vyskytuje prakticky jen jako Fe(2+) nebo Fe(3+). Hexakyano komplexy železa jsou dva [Fe(III)(CN)6](3-) - hexakyanoželezitan a [Fe(II)(CN)6](4-) - hexakyanoželeznatan. Hexakyanoželezitany (červená krevní sůl) jsou slabá oxidační činidla, přesto dost silná na to, aby oxidovaly Fe(2+) na Fe(3+) a přitom se redukovaly na hexakyanoželeznatan. Z toho důvodu to musí být hexakyanoželeznatan draselno-železitý, berlínská modř. Kdyby to byl hexakyanoželezitan - aniont s nábojem 3-, musel by kation Fe mít náboj 2+ a muselo by dojít k jeho oxidaci.
Heh, dobrý den po pěti letech ;D. Píšu na tohle téma odbornou práci, konkrétně na kyanotypii, což je historická fotografická technika, která funguje díky fotocitlivosti železitých (i železnatých) komplexů na UV záření. Skutečně se jedná o sraženinu, která vzniká touto reakcí, a které se triviálně říká berlínská nebo Pruská modř. Systematicky se to ale řekne jako hexakyanoželezitan železnatan draselný.Existuje ale i další látka, zvaná Turnbullova modř, se stejným systematikým názvem, vzorcem, vzhledem i vlastnostmi. Ta první se připravuje reakcí červené krevní soli (hexakyanoželezitan draselný) s železnatými ionty, ta druhá reakcí žluté krevní soli (hexakyanoželeznatan draselný) s ionty železitými. Ve výsledku je finální látka téměř stejná, protože obsahuje stejné množství iontů železa a liší se jen tím, která látka poskytne které. Proto není nutné přemýšlet, která z vámi nabízených možností názvosloví z vaší otázky je správná nebo správnější ;D