napíšu- čas přítomný nebo budoucí?

Anonym Mivawyh30.05.2018 22:41 Nahlásit
Ahoj, je sloveso napíšu čas přítomný nebo budoucí?
Na internetu píšou že je to čas budoucí, ale učitelka nám říká že přítomný, jen vyjadřuje budoucnost.
Co je tedy správně?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Pilonic30.05.2018 23:41 Nahlásit
Dodatek:
domnívám se, že pani učitelka učí i cizí jazyky, např. angličtinu - to ji asi vedlo k nesprávné definici, viz
https://www.helpforenglish.cz/article/2017082408-vyjadreni-budoucnosti-pritomnymi-casy

V češtině se používají pouze aktuální časy:
Minulý čas (préteritum)
Přítomný čas (prézens)
Budoucí čas (futurum) – tvoří se dvojím způsobem:
  * U dokonavých sloves tvar přítomného času vyjadřuje budoucnost (např. udělám).
  * U nedokonavých sloves pomocí budoucích tvarů slovesa být a infinitivu.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Čas_(mluvnice)
Vlaďka 9894031.05.2018 01:14 Nahlásit
přítomný čas by byl "píši/píšu", budoucí pak "napíši/napíšu". :)
Anonym Mivawyh31.05.2018 23:00 Nahlásit
Děkuji vám za odpovědi, aspoň v tom mám jasno. Nicméně do testu jí napíšu přítomný, ale myslet si budu svoje (je to velmi, velmi neústupná paní učitelka :D).
Anonym Joqoses28.03.2022 22:35 Nahlásit
Zdravím, zaprvé mi přijde dost zvláštní, že není u dotazovatele důvěra ve znalosti učitelky češtiny, ale spolehne na jakési anonymní komentáře neznámých lidí či článků s wikipedie. Zadruhé přikládám sofistikovaný výklad:
Dotaz:
Jak se u sloves dokonavých rozliší čas přítomný od budoucího, např.: vyřeší, ušetří apod.? Jak to vysvětlit dětem při určování mluvnických kategorií u sloves?
Paní A. E.

Odpověď ASČ:
Dotazy na vztah slovesného vidu a času se v naší poradně dosti opakují, proto odpovídáme přímo na našem webu:
U dokonavých sloves vyjadřuje přítomný tvar ve většině případů děj budoucí. Toto by rodilý Čech i v již dost raném věku měl cítit: Ušetřím si / Našetřím si na kolo je jasně děj odkazující do budoucnosti. Naproti tomu Šetřím si na kolo je děj chápaný v češtině jako přítomný, byť trvající delší dobu.

Přítomné tvary sloves nedokonavých se tvaroslovně určují jako přítomný čas.
U přítomných tvarů sloves dokonavých je situace poněkud komplikovanější. Ve školské praxi i v některých mluvnicích se tyto tvary určují jako čas budoucí, avšak ne všichni specialisté s takovým pojetím souhlasí. Poukazují totiž na to, že jde o jediný případ mezi tvaroslovnými kategoriemi, kdy by o její hodnotě rozhodoval význam, nikoli forma. Navíc v některých případech přítomný tvar dokonavých sloves význam budoucího děje nemá – srov. Jakmile se ocitne zvíře v nebezpečí, objevuje se u něj ochranné zbarvení; Karel vykouří denně deset cigaret.

Opět až na výjimky platí i opačně toto: Utvořím-li od nějakého slovesa přítomný tvar a ten má význam děje budoucího, jde o sloveso dokonavé; má-li význam děje přítomného, jde o sloveso nedokonavé.

Problém ve školské výuce bývá, aby dítě pochopilo, jaký je rozdíl – opakujeme – mezi přítomným tvarem a přítomným / budoucím dějem. Přítomný tvar např. sloves nést, přinést, odnést je vždy stejný, tj. má v 1. osobě jednotného čísla koncovku -u, ve 2. osobě -eš atd. (nesu, přinesu, odnesu / neseš, přineseš, odneseš); v prvním případě (nesu) jde o přítomný čas (sloveso nést je nedokonavé), ve druhých dvou (přinesu, odnesu) o budoucí děj, resp. podle některých mluvnic o budoucí čas (slovesa přinést, odnést jsou dokonavá). Podobně koupím – budoucí děj / budoucí čas (sloveso koupit je dokonavé), ale kupuji – přítomný čas (sloveso kupovat je nedokonavé).

Poradna ASČ děkuje doc. Robertu Adamovi, Ph.D., za věcné i terminologické upozornění k výše uvedenému problému s přítomnými tvary dokonavých sloves.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
Přidat komentář do diskuze ▾