Diamagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole. Vložením diamagnetické látky do vnějšího magnetického pole dojde v látce k zeslabení magnetického pole. Látka vykazující diamagnetické vlastnosti se označuje jako diamagnetikum nebo diamagnetická látka.
Mezi diamagnetické látky lze zařadit např. uhlík, bismut, měď, síru, zlato, vodu apod.
Většinou se využívá toho, že feromagnetický materiál "vtahuje" magnetické siločáry úměrně tomu, jak představuje menší magnetický odpor než okolní prostředí. Pokud nějaký prostor obklopíme feromagnetickým materiálem, uzavírají se siločáry tímto materiálem a v dutině výrazně poklesne intenzita magnetického pole. Velikost pole v dutině závisí na kvalitě a průřezu feromagnetického materiálu.
