Hydrolýza solí

Videl8828.12.2015 17:06 Nahlásit
Ahoj, nemohli byste mi prosím vysvětlit , jak zreagují tyto soli v roztoku (kysele/zásadite/neutralne): Cs3PO4, BaCl2, NH4NO3, NaCN a Cu(NO3)2 ?
A jak poznám slabou a silnou kyselinu/ zásadu?
Děkuji moc

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek28.12.2015 18:27 (Upr. 20.10.2019 12:12) Nahlásit
Všechny soli jsou silnými elektrolyty, to znamená, že rozpuštěný podíl soli je v roztoku úplně disociovaný na ionty. Pokud některý z iontů je iontem slabé kyseliny nebo slabé zásady, hydrolyzuje. K porozumění těmto dějům je nutná znalost Bronstedtovy teorie kyselin. Podle ní je látka, která je schopná uvolňovat H+ kyselinou a látka, která je schopná H+ vázat, je zásadou. Protože ion, který vznikne odštěpením H+ může proton zase vázat, je zásadou. Disociací kyseliny na ionty tedy vzniká zásada a podobně ion slabé zásady může při reakci s vodou proton uvolnit a je tedy kyselinou. Dvojici kyseliny a jejího iontu, nebo zásady a jejího iontu označujeme jako KONJUGOVANÝ pár. Součin disociačních konstant konjugovaného páru je rovný disociační konstantě vody - 10^-14 nebo častěj ve vyjádření v záporných logaritmech pKw = pKa + pKb = 14.
Pochody disociace a hydrolýzy jsou rovnovážné a vratné. Schopnost disociace vyjadřuje disociační konstanta Ka = c(H+)*c(A-)/c(HA) nebo Kb = c(M+)*c(OH-)/c(MOH). Konstanty středně silných a slabých kyselin a zásad jsou tabelovány a výběr je v každých laboratorních tabulkách, většínou jako pKa a pKb.
Silné kyseliny mají Ka> 0,01 (pKa<2), středně silné 0,01>Ka>0,0001 (2<pKa<4) a slabé s pKa>4. To platí analogicky pro zásady a pKb.
Silnými zásadami jsou všechny kovy 1. skupiny PSP mimo H a kovy 2. skupiny počínaje Mg a těžší. A patří sem i některé další. Silnými kyselinami jsou všechny halogenvodíky kromě HF. Z kyslíkatých kyselin ty, které majívelký poměr počtu kyslíků a disociovatelných vodíků. HNO3 je silnou kyselinou, HNO2 je blízko hranici slabých kyselin. U vícesytných kyselin je nejmenší pKa pro disociaci do 1. stupně, s dalšími stupni se pKa zvyšuje Tak H3PO4: pKa1 - 2,16; pKa2 - 7,21; pKa3 - 12,32.
Když jsme u té H3PO4: když pKa3 = 12,32, pak pKb = 14 - 12,32 = 1,68. Ion PO4--- je velmi silnou zásadou, bude silně reagovat s vodou:
PO4--- + H2O = HPO4-- + OH-, takže roztoky alkalických fosforečnanů budou reagovat silně zásaditě, třeba Cs3PO4. Zásaditá reakce neí důskledkem chování iontu cesia, ale hydrolýzou iontu PO4---.
Jiný příkladem z opačné strany je CuSO4. Ion Cu++ je iontem slabé zásady a bude hydrolýzovat:
Cu++ + 2H2O = Cu(OH)2 + 2H+ a roztok proto bude reagovat kysele. Ion SO4-- je iontem silné kyseliny a s vodou reagovat nebude.

Teď bychom to prozatím přerušili. Pokus se vyřešit ty příklady v zadání. Pokud nemáš tabulky, najdeš je v pdf ke stažení tady: http://leteckaposta.cz/459588765
Když sem napíšeš, k čemu jsi došel, zkontrolujeme a případně dovysvětlíme.
Videl8828.12.2015 19:03 Nahlásit
Děkuju moc za vysvětlení, teď už tomu rozumím více. U toho 2.př. CuSO4, tak jak vím, že je Cu++ iontem slabé zásady?Našla jsem si, že má měď amfotermní charakter.
Mezek29.12.2015 08:10 (Upr. 29.12.2015 08:16) Nahlásit
Kb Cu(OH)2 patrně nenajdeš, takže vyjdeme z toho, že všechny přechodné kovové prvky tvoří slabé zásady. Zejména v případě, kdy vykazují amfoterní chování. Pokud vystupují ve více oxidačních číslech, pak s rostoucím oxidačním číslem klesá zásaditost ( = roste kyselost oxidů). Navíc hydroxidy přechodných prvků jsou málo rozpustné, což podporuje hydrolýzu těchto iontů.
Ale abychom se vrátili k původnímu zadání:
Ionty PO4(3-) a CN- jsou ionty slabých kyselin a tedy tyto ionty jsou silnými zásadami. Roztoky těchto solí tedy budou reagovat zásaditě.
NH4+ a Cu(++) jsou ionty slabých zásad a proto jejich soli se silnými kyselinami budou reagovat kysele.
BaCl2 je solí silné zásady a silné kyseliny (viz první příspěvek), žádný z iontů tedy nebude hydrolyzovat a roztok bude neutrální.

OK?
Přidat komentář do diskuze ▾