zavilý - původ slova

Anonym Puqisis28.07.2018 20:49 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Gandalf29.07.2018 11:05 Nahlásit
Pokud se někdo "zavine", je zavilý, tedy nepřístupný, tvrdohlavý, někdy i fanatický. Mívá i "hroší kůži".
Cenobita.30.07.2018 00:07 (Upr. 30.07.2018 00:08) Nahlásit
"Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc."

SSČ
zavilý příd. kniž. zarputilý 1, 2: zavilý nepřítel zatvrzelý, zapřisáhlý; — zavilý boj urputný, tvrdošíjný;
zavile přísl.: zavile mlčet;
zavilost, -i ž

SSJČ
zavilý příd.
1. tvrdošíjný, zatvrzelý 1, zarputilý 1, zapřisáhlý: z. nepřítel, odpůrce úhlavní; z. boj; z-á nenávist; z-é záští nesmiřitelné; z. kacíř (Jir.) umíněný, sveřepý, zarytý; přen. z-é ticho (Olb.) vzniklé mlčením ze vzdoru
2. poněk. zast. těžko rozluštitelný; spletitý 2, složitý 1: dosti z-ch a nesnadných otázek politických (Jir.) komplikovaných; obraz je zřejmě násilný, složitý a z. (Šal.)
*3. zavinutý, stočený 2, svinutý: z. kořen (Jah.); přen. (svět) z. sám do sebe (Šal.);
→ přísl. k 1 zavile: z. mlčet, bránit se; oči z. upřené k zemi;
→ podst. k 1, 2 zavilost, -i ž.: mlčenlivá z.; z. pohledu; - poněk. zast. z. děje (Lit. l.)
Cenobita.02.08.2018 09:01 Nahlásit
V zavilosti spatřuji připravenost k útoku či odvetě.
Přidat komentář do diskuze ▾